Postavení dítěte
v praxi etopedie, sociální kontext životní situace jedince, posilování
sebehodnocení, perspektivní orientace, optimalizace životních perspektiv
Základy speciální pedagogiky 7 etopedie
Individuální podpora a provázení žáka s PCHE
Obsah lekce
Postavení dítěte v praxi etopedie
- Etopedická praxe se zabývá dětma v kontextu edukačního procesu, jeho bariér a příležitostí
- V
inkluzivním
pojetí sledujeme při edukaci dětí jejich
životní perspektiv
- Pedagog hledá cesty k rozvoji kompetencí a potencialit dětí (v prostředí přirozeném i segregovaném)
- Tato perspektivní orientace se prolíná všemi fázemi edukačního procesu (prevence, intervence, rehabilitace)
Zjednodušeně řečeno
- Hledáme cesty, jak nežádoucímu chování zamezit, a jak zabránit tomu, aby se pro dítě stalo bariérou v jeho dalším vzdělávání a v naplnění jeho potencialit a nadání
Principy edukace v etopedii
- Pedagog
při edukaci dítěte:
- Hledá cesty jak diferencovat jeho vzdělávání
- Jak sladit intervenci a rehabilitaci nežádoucích modelů chování individuálního dítěte s obecnými cíli vzdělávání
- Principy edukace v etopedii umožňují diferencovat edukaci dětí s PCHE a slouží především:
- K předcházení rizik v edukačním prostředí a v rozvoji nežádoucích modelů chování
- K zastavení vývoje nežádoucích modelů chování
- K navození nových modelů chování
1. Princip
podrobné diagnostiky - východisko
pro intervenční a rehabilitační opatření
- Pro intervenci je důležité znát údaje o osobnostním vývoji jedince
- Ve
všech fázích edukačního procesu etopedie je diagnostika zaměřená na sociální
prostředí jedince a jeho
reakce na různé situace a také reakce
okolí na jeho chování
- Např: vztahy uvnitř rodiny, výchovné přístupy rodičů, užívání trestů a odměn, akademická úspěšnost, vztahy se spolužáky…
- Výsledkem je diagnostický model, který ukazuje možné souvislosti mezi jednotlivými faktory, které jedince v jeho vývoji ovlivňovaly
- Poskytuje nám ucelený obraz situace, ve které se dítě ocitá při vstupu do speciálně pedagogického procesu etopedie (ve kterékoliv fázi)
2. Princip
posilování sebehodnocení - východisko
pro nastolení změn v naučených způsobech chování
- Více než 50% žáků s PCHE dosahuje velmi špatné výsledky ve výuce a za svůj výkon jsou téměř každý den hodnoceni
- Toto negativní hodnocení ovlivňuje jejich sebereflexi a žáci si postupně zvykají na roli „prohrávajícího“
- Pokud
žáci se svého okolí nedostanou taky pozitivní obraz o sobě samém, vzniká bludný
kruh, že
kterého se neumí sami vymanit, nevidí (nemají ani zájem vidět) cestu ven
- Žák se dostává do stavu naučené bezmoci
- Negativní postoje sociálního okolí spojené s pocitem neúspěchu snižují jeho sebevědomí a sebehodnocení
- Posilování sebehodnocení je cestou pro vytváření vnitřní motivace – podmínky pro vlastní rozhodnutí se dítěte změnu ve svém chován nastolit
3. Princip
sociální stability - podpora
sociální identity jedince a pocitu sociálního bezpečí
- Žáci s PCHE jsou často vylučování z vyučování a ze školy, jsou odmítání vrstevníky a někdy i rodiči, střídají školy, jsou hospitalizovaní v psychiatrických odděleních/léčebnách nebo umisťování do výchovných ústavů
- Opakované vytrhávaní z přirozeného sociálního prostředí narušuje jejich pocit sociálního bezpečí
- Je proto nutné předcházet narušení vztahu jedince s jeho přirozeným sociálním prostředím, popřípadě zkrátit období, po které jsou tyto vztahy a sociální začlenění jedince narušeny
- Snaha omezit tyto nepříznivé zásahy na minimum – co největší snaha udržet jedince v jejich přirozeném prostředí
4. Princip
perspektivní orientace - podpora
otevřeného horizontů možností pro budoucnost
- Děti
s PCHE mívají negativní zkušenosti s reakcemi okolí na jejich chování
- Tato zkušenost často ovlivňuje i jejich vztahy s nejbližšími osobami (s rodiči)
- Snažíme
se proto o:
- Zjišťování, jak moc tyto negativní zkušenosti ovlivnili horizont životní perspektivy jedince
- Hledání cest pro podporování otevřeného horizontu šance dosáhnout vzdálených cílů, významných pro životní uplatnění a společenské začlenění
- V podmínkách institucionální péče (i v podmínkách výkonu trestu odnětí svobody) zpracovává pedagog pro dítě individuální plán perspektivního směřování a podpory
- Příkladem uplatňování principu perspektivní orientace je například rozšíření možnosti vzdělávání jedinců umístněných v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy
Optimalizace životních perspektiv
Literatura
VOJTOVÁ, Věra. Kapitoly z etopedie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 136 s. ISBN 9788021045736.
VOJTOVÁ, Věra. Úvod do etopedie : texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido - edice pedagogické literatury, 2008. 127 s. ISBN 9788073151669.