Reflexe pedagogické praxe
Seminář 3 (17. 3.) - Skupinová reflexe
Témata a otázky, se kterými jsme pracovali
Model ALACT
V práci s budoucími a začínajícími učiteli používá Fred A. J. Korthagen model ALACT. Model je vytvořen tak, aby propojoval praxi a její reflexi, akcentoval jedince a rozvoj jeho kompetencí, emoce a potřeby. Model vychází z cyklu učení od Kolba a Frye a ve své ideální podobě popisuje učení v praxi a z praxe v pěti krocích.
Klíčové jsou především dva elementy:
- Nezapomínat na důležitost třetího kroku, tedy po prozkoumávání situace a tématu ve druhém kroku, nezůstávat jen na povrchu. K posunu do hloubky nám pomáhají i cílené otázky (viz níže). Po jejich zodpovězení ale musí následovat cílené zkoumání a pojmenovávání podstatných aspektů. Tedy určení toho, co je pro danou situaci podstatné a co hraje klíčovou roli v tom, jestli se stane, co je zamýšleno. Jedině tehdy, když poctivě určíme tzv. podstatné aspekty, můžeme v kroku 4 vytvářet relevantní alternativní postupy.
- Nesoustředit se pouze na hledání rychlých řešení (akčně orientovaná reflexe). Nepřecházet příliš rychle k alternativním řešením, tedy k návodům, jak znova a lépe. Užitečnost reflexe (a pužitelnost jejích závěrů) je přímo závislá na kvalitě procesu.
Otázky pro zajištění hloubky a kvality reflexe
0. Jaký je kontext situace? | |
| 5. Co chtěli žáci? |
2. Co jsi udělal(a)? | 6. Co žáci udělali? |
3. Co sis myslel(a)? | 7. Co si žáci mysleli? |
4. Jak ses cítil(a)? | 8. Jak se žáci cítili? |