Státní závěrečná zkouška bakalářská
prof. PhDr. Jana Perutková, Ph.D.
Státní závěrečná zkouška bakalářská

Státní závěrečná zkouška má na oboru Teorie a provozovací praxe staré hudby tři části:

 1. Absolventský koncert

 Absolventský koncert se jakou součást Státní závěrečné zkoušky započítává do celkové známky SZZ. Studenti mají možnost absolvovat koncertem v průběhu posledního semestru studia (tj. semestru, ve kterém je SZZ). Všechna absolventská vystoupení se musí uskutečnit v prostorách školy (učebna N21). Známku zadává lektor hlavního oboru. Absolventská vystoupení musí být v minimální délce 20 minut.

 2. Bakalářská diplomové práce

Formální požadavky na bakalářské diplomové práce specifikují Pravidla psaní písemných prací a citační a bibliografické normy Ústavu hudební vědy FF MU.

3. Ústní zkouška

Příprava na ústní zkoušku je vždy 30 minut. Tematické okruhy ke státní závěrečné zkoušce pro obor Teorie a provozovací praxe staré hudby:

 3. 1. Provozovací praxe staré hudby

  1.  Předmět a vývoj oboru provozovací praxe staré hudby, základní disciplíny (heuristika, organologie, historiografie, teorie apod.), základní literatura.
  2.  Představení základních oborových traktátů (Philomathes, Blahoslav, Praetorius, Janovka, Mattheson, Quantz, C.Ph.E.Bach, L. Mozart).
  3.  Základní tematické katalogy (J. S. Bach, Händel, Vivaldi, C. Ph. E. Bach).
  4.  Dobové chápaní tempa a rytmu podle J. J. Quantze a L. Mozarta.
  5.  Vztah hudby a slova, hudební symbolika, hudebně rétorické figury.
  6.  Dějiny a literatura hlavního oboru (nástroje/zpěvu - podle zaměření studenta).
  7.  Problematika ladění (pythagorejské a středotónové ladění - charakteristiky).
  8.  Organologie: historické nástroje (základní prameny, problematika ikonografie).
  9.  Teorie hudebního zápisu (přestavení disciplíny).
  10.   Edice staré hudby (nejdůležitější české i zahraniční ediční řady, ediční zásady, rozdíly mezi kritickou a praktickou edicí).
  11.  Kontrapunkt, jeho základní techniky a prameny.
  12.  Generálbas, jeho základní techniky a prameny. 
  13.  Lexikografická literatura v 18. století (představení jednotlivých slovníků).

  3. 2.Dějiny hudby

  1.  Trubadúři, truvéři, minnesang (náměty, formy, představitelé).
  2.  Vznik a vývoj vícehlasu v Evropě ve 12. – 14. století.
  3.  Nizozemská polyfonie 15. a 16. století.
  4.  Vznik doprovázené monodie, opery a oratoria (do konce 17. století)
  5.  Opera, oratorium a kantáta v 18. století.
  6.  Instrumentální formy v 17. a 18. století.
  7.  Hudební vývoj v českých zemích v 16. a 17. století.
  8.  Hudební vývoj v českých zemích v 18. století (typy provozu, lokality, mecenášské a skladatelské osobnosti).
  9.  Šlechtické hudební soubory v českých zemích v 16.- 18. století.
  10.  Přehled stylových tendencí v hudbě 18. století: galantní styl, empfindsamer Stil, Sturm und Drang, vídeňský klasicismus.
  11.  Národní školy v baroku (Francie, Itálie, Německo).
  12.  Hudba vrcholného klasicismu  - hudební formy, osobnosti (1780-1815).
  13.  Skladatelé narození v českých zemích působící mimo země Koruny české.
  14.  Chrámová hudba (s hlavním důrazem na zhudebnění mešního ordinaria a na duchovní píseň).

Studijní literatura viz https://music.phil.muni.cz/studijni-obory/teorie-a-provozovaci-praxe-stare-hudby/statni-zaverecna-zkouska-bakalarska

Předchozí
Následující