1. Cíl lekce

Smyslem lekce je studující seznámit s jednáními, které jsou na pracovišti již za hranou. A to nejen hranou lidskou a morální, ale i právní. Po absolvování lekce tak budou studující schopni porozumět pojmu diskriminace, identifikovat jednotlivé formy diskriminace, a budou též znát konkrétní (právní) nástroje ochrany, tj. budou vědět, co mohou dělat, pokud mají za to, že na pracovišti k diskriminace dochází. Lekce bude zaměřena též na rozvinutí schopnosti argumentace ohledně dílčích témat souvisejících s nerovným zacházením se zaměstnanci. 

Z lekce by si studující měli zejména odnést poznání, jaká pravidla ochrany se uplatní nejen na zaměstnance, ale též už na uchazeče o zaměstnání, kteří jdou teprve na pracovní pohovor.

Diskriminace

je nerovné zacházení na základě diskriminačního důvodu, resp. důvodu nespravedlivého, nelogického, neracionálního. Tyto důvody konkrétně pojmenovává právní úprava. Jde např. o věk, rasu, sexuální orientaci, náboženství, zdravotní stav apod. Není např. možné někomu dát výpověď v práci jenom proto, že dosáhl určitého věku. Nebo odměňovat ženu "z principu" menší mzdou než muže.

2. Bližší představení tématu

"Osoba hledající ochranu před diskriminací nežádá nic jiného než spravedlivé zacházení a zastavení diskriminace, která zasahuje do její lidské důstojnosti. Není snad nic více ponižujícího než odmítnutí člověka pro znak, který nevypovídá nic o  jeho schopnostech, dovednostech a kvalitách. O tom, jaký je ve skutečnosti člověk. To je jádro, na které nesmíme při sebeučenějších diskusích o (anti)diskriminaci nikdy zapomenout."

                                                 Šabatová, Anna a kol. Sborník stanovisek Veřejného ochránce práv. ISBN 978-80-7631-008-7.

Diskriminací se rozumí zásah jednoho druhému do osobní sféry, znevýhodnění člověka, jeho omezení, jeho znevažování na základě určitých charakteristik, tzv. diskriminačních důvodů. Diskriminace může spočívat v nějakém fyzickém jednání, ve verbálních útocích, v odlišném právním zacházení, v tom, že někomu nedopřáváme to, co jinému dopřáváme.

Nerovné zacházení je pojmem širším než je pojem diskriminace. Nerovně může osoba zacházet i na základě jiného než diskriminačního důvodu. Ne každé nerovné zacházení je špatné. Pokud je dán legitimní věcný důvod pro rozdílné zacházení, zaměstnavatel může zacházet se zaměstnanci rozdílně. 

PŘÍKLAD Hanička dostane jako servírka větší mzdu, protože pracuje lépe než Lukáš. Hanička se na zákazníky usmívá a vábí tak do hospody více štamgastů. Lukáš se pořád mračí a nikoho do hospody moc zrovna neláká. Hanička navíc umí lépe mýt nádobí. Byť se jedná o nerovné zacházení, nejde o zakázanou formu nerovného zacházení , ani o diskriminaci.

Antidiskriminační právo se snaží předcházet a potlačovat diskriminaci tím, že zajišťuje právní ochranu pro osoby, které jsou vystaveny různým formám diskriminace. Cílem antidiskriminačního práva je zajistit rovnoprávnost a spravedlnost, a to zejména tím, že zakazuje diskriminaci v různých oblastech. Vedle ochrany v zaměstnání antidiskriminační právo chrání osoby i v (přístupu ke) školství, v otázkách bydlení, ve vztazích jedince s orgány veřejné moci. Antidiskriminační právo je tak nezbytným nástrojem pro prosazování základních lidských práv. Je potřeba, aby každý měl rovné příležitosti a nedostával se do nevýhodného postavení z důvodu neracionálních charakteristik (diskriminačních důvodů). 

Stěžejním předpisem obsahující pravidla o zákazu diskriminace

je zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).

Antidiskriminační zákon (198/2009 Sb. Antidiskriminační zákon (zakonyprolidi.cz)) normuje základní pojmy problematiky. Zejména pojmy jako je diskriminace přímá, diskriminace nepřímá, pozitivní opatření, obtěžování (vč. sexuálního), antidiskriminační žaloba. Těmto konkrétním právním konceptům se bude přednáška věnovat .

Odborná aktualita:  Změna v poskytování přiměřeného zadostiučinění v penězích za nemajetkovou újmu způsobenou diskriminací. Podle ustanovení § 10 antidiskriminačního zákona soudy poskytují obětem diskriminace zadostiučinění v penězích za předpokladu, že jiné nároky (upuštění od diskriminace, odstranění jejích následků či např. omluva) nepostačují k odčinění zásahů v podobě snížení jejich lidské důstojnosti, dobré pověsti či vážnosti ve společnosti. Tento nárok má subsidiární povahu, což odporuje právu Evropské unie a judikatuře Soudního dvora Evropské unie, z nichž vyplývá, že finanční satisfakci má soud poskytnout oběti diskriminace v zásadě vždy. Vláda sice potřebnou změnu ustanovení § 10 antidiskriminačního zákona navrhla, ale v roce 2017 novelu vzala zpět. Česká soudní praxe ukazuje, že je novela stále potřebná. Soudy buď nepřiznávají náhradu nemajetkové újmy vůbec, nebo ji s odkazem na ustanovení § 10 odst. 2 a 3 antidiskriminačního zákona nepřiměřeně snižují. Poskytnuté zadostiučinění pak nemá preventivní, satisfakční ani sankční účinek. Občanský zákoník přitom obsahuje pravidla, která požadavkům unijního práva a judikatury vyhovují (§ 2956 a 2957). Proto by bylo vhodné dát ustanovení § 10 antidiskriminačního zákona do souladu s občanským zákoníkem tak, že pro účely určení způsobu a výše přiměřeného zadostiučinění by anti‑ diskriminační zákon odkazoval na občanský zákoník. 

3. Literatura ke studiu před lekcí

4. Podnět k zamyšlení před lekcí

1) Koho má zaměstnavatel přijmout do práce, pokud jsou žena (říkejme jí třeba Bára) i muž (třeba Karel) ve všem stejně dobří? A proč?
2) Jakými způsoby může konkrétně v práci k diskriminaci docházet? Zkuste si pojmenovat třeba 5 různých situací.

Podobami diskriminace

jsou diskriminace přímá a nepřímá, obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci.

5. Lekce

Hodina proběhla bez prezentace.

6. Procvičení tématu po lekci

Po absolvování přednášky a přečtení literatury by studující měl být připraven odpovědět na následující otázky. Odpovědi na otázky si lze doplnit k poznámkám z přednášky.

1) Je vůbec možné se zaměstnanci zacházet odlišně? Co musí být ze strany zaměstnavatele dodrženo?
2) Zkuste vymyslet dvě situace (dva krátké příběhy), ve kterém bude docházet k přímé a k nepřímé diskriminaci.
3) Jak se lze proti diskriminaci bránit?
4) V jakých situacích lze diskriminovat, tj. v jakých situacích se antidiskriminační pravidla neuplatní? A proč?
5) Mají antidiskriminační pravidla smysl? Co sledují? Jaký k nim máte postoj? Mohou někam posunout společnost?