Místo činu, místo nálezu, terminologie, klasifikace, charakteristiky
Klasifikace místa nálezu
- Místo, na kterém se nachází lidské tělo nebo jeho části, a přiléhající okolí se stopami a předměty souvisejícími s vlastním nálezem těla, se označuje jako místo nálezu. Je třeba jej odlišovat od místa činu, což je místo nebo vymezená oblast, kde došlo ke spáchání trestného činu. Tato dvě místa se nemusí vždy shodovat.
- Správná klasifikace místa nálezu je důležitý dokumentační prvek potřebná pro expertní činnost. Z pohledu forenzní antropologie ovlivňuje způsob vyhledávání a zajišťování stop, jejich charakter a zachovalost, určení postmortem intervalu a použitelnost identifikačních postupů. Zachovalost a doba uplynulá od smrti jedince pak určují kompetenci a relevanci nálezu.
Kompetence forenzního nálezu
- Lidské pozůstatky/ostatky, které nevykazují přítomnost měkkých tkání, jsou automaticky předmětem studia forenzní antropologie. V opačném případě platí, že kompetence spadá do oblasti soudního lékařství.
1) Základní klasifikace místa nálezu vychází z okolností, za jakých bylo tělo nalezeno a z charakteristik vlastního nálezu:
- povrchový nález
- skrytý nález
- mělký hrob
- hluboký hrob
| prostředí | okolnosti nálezu | |
náhodné | povrchový (lokalizovaný, disperzní) | vzduch, vegetace | umístění v přírodních lokalitách (les, louka, křoví, zahrady) |
povrchový/skrytý | voda, bahno, vzduch | vylovení z vodních toků nebo nádrží | |
povrchový/skrytý | vzduch, půda, odpadky | nálezy v neobydlených uzavřených/otevřených prostorech (průmyslové budovy, skládky) | |
povrchový/skrytý | vzduch, variabilní teplota (mráz, horko) | byty, sklepy, půdy a jiné obytné prostory | |
skrytý | půda | v průběhu výkopových, zemních a stavebních prací | |
skrytý | chemikálie | nádoby s chemikáliemi | |
cílené | povrchový | přírodní podmínky, byty | anonymní tip výsledek předchozího vyšetřování pátrání po nezvěstné osobě |
skrytý | beton, asfalt | ||
voda | |||
trosky domu | |||
půda – mělké hroby | |||
půda – hluboké hroby | |||
povrchový/skrytý | vzduch, voda, bahno, vegetace, trosky | oběti katastrof a hromadných neštěstí (havárie letadla, lodi, vlaku, zemětřesení, tsunami, hurikány, teroristické útoky) | |
exhumace | skrytý | půda-hromadné nebo individuální hroby | ochrana lidských práv, ověření identifikace, identifikace |
2) Vlastní nález lidského těla je možné klasifikovat z pohledu jeho zachovalosti do následujících kategorií:
charakter nálezů | prostředí | |
tělo s měkkými tkáněmi | nízký nebo žádný stupeň dekompozice (tj. časný postmortem interval) | vzduch, zmrazení, hroby (rakve) |
vysoký stupeň dekompozice (hniloba, tlení) | vzduch, půda, septiky | |
tělo mumifikované mrazem | vzduch, hory | |
tělo mumifikované teplem | vzduch, půda, krypty, sklepy, stromy | |
tělo mumifikované záměrně | balzamování, muzea, | |
adipocire | voda, vlhké prostředí | |
těla uložená v kyselinách, louzích | ||
vařené tkáně | ||
biodegradace | přírodní terén, sklepy, stodoly | |
tělo bez měkkých tkání | skelet v anatomické poloze, izolované kosti | vzduch, voda, půda, obytné prostory, trosky |
spálené kosti | vzduch, půda, trosky | |
biodegradace (okousané a ohlodané kosti), mutilace | přírodní terén, sklepy, stodoly | |
záměrně modifikované kostí (trofejní lebky) | obytná místa, muzea |
Podle počtu relokací těla rozeznáváme primární a sekundární místo uložení nálezu. Primární místo uložení nálezu je takové místo, na kterém se tělo nacházelo před přemístěním (např. místo, kde nastala smrt jedince a jediné místo, kde se mrtvé tělo vyskytovalo). Sekundární (případně terciální a vyšší) úložiště nálezu je takové místo, na které se tělo jedince nebo jeho části dostaly činností fyzikálních, chemických nebo biologických faktorů (sesuv půdy, proud řeky, činnost mrchožroutů, sekundární pohřbení aj.) nebo chováním pachatele (sekundární pohřbení). S přemístěním se mění kvalita i kvantita stop, dochází k možné změně zachovalosti, redukci nebo disperzi nálezu.
Hlavním vodítkem při posuzování možné relokace kosterních nálezů je kompletnost a zachování anatomické polohy kosterního nálezu. Samostatné kosti primárního nálezu si uchovávají vzájemnou polohu typickou pro kloubně spojené kostí živého člověka.