• otisky prstů a rukou (případně nohou)
• otisky uší
• otisky rtů
• otisky zubů
• otisky tvrdého patra

Otisky prstů 

Identifikace osob na základě otisků prstů spadá do oblasti kriminalistiky, kterou označujeme jako daktyloskopie. Úkolem odborníka je:

• záznam

•  (otisknutí) prstů a dlaně osob standardizovaným způsobem do daktyloskopické karty, hodnocení záznamu podle aktuálně užívaného klasifikačního systému a zařazení do daktyloskopické databáze,

• identifikace stopy (otisku), tj. srovnání s již dříve daktyloskopovanou osobou (s databází nebo náhodným otiskem zajištěným na místě nálezu).

Identifikace mrtvého těla na základě otisků prstů  se neliší od tradičního přístupu daktyloskopie, pokud to dovoluje zachovalost těla po smrti. S nástupem rozkladných procesů po smrti dochází k exfoliaci kůže, bříška prstů ztvrdnou a svrašťují se. To brání snadnému získání otisku tradiční metodou otisknutí na papír pomocí tiskařské černi. Metody pro změkčení a nápravu povrchu ztvrdlých prstů vyžadují ponoření prstu nebo celé ruky do teplé vodní lázně (často v kombinaci s chemickými roztoky) anebo vstříknutí vyztužujících polotekutých roztoků do bříška prstu.

Otisky zubů

Otisky zubů jsou z pohledu identifikace osob stejně důležité jako otisky prstů, nohou nebo jiných částí těla, protože nesou řadu unikátních znaků využitelných v určení totožnosti. Otisk zubů je výsledkem interakce mezi otisknutým a otiskovacím médiem. Obvykle se jedná o otisky zubů pachatele na kůži oběti (sexuální motiv, rvačka) nebo vlastním těle (sebepoškozování), otisky v jídle nebo předmětech osobní potřeby (tužka) nalezených v průběhu vyšetřování nebo souvisejících s trestným činem (lepicí páska, volant).

Identifikačními znaky otisku jsou: 

• vztah horní a dolní čelisti

• anomálie v postavení obou čelistí

• chybějící zuby, mezery mezi zuby (diastémy), přítomnost nadpočetných zubů, natočení, šířka zubů, fraktury, žlábky 

Tvar a velikost zubního oblouku nejsou znaky unikátní, ale mohou upřesnit profil otisknuté osoby. 

Proces identifikace otisku je založen na srovnání a superpozici fotografie otisku s experimentálním otiskem vytipované osoby do otiskovacího média. Alternativním přístupem je numerický popis tvaru otisku zubního oblouku.