Forenzní antropologie

Metody forenzní osteologie

Metody forenzní osteologie musí být zhodnoceny s ohledem na aspekty:

  • technické zhodnocení náročnosti a invazivnosti metody, potřeby pro speciální vybavení nebo přípravu vzorku na analýzu nebo aplikovatelnost na konkrétní nález
  • teoretické podstata metody, její spolehlivost, přesnost a opakovatelnost musí respektovat odborné standardy
  • finanční náročnost, pracnost metody, cena spotřebního materiálu zvyšují finanční nároky  
  • právní -  výběr metody musí být v souladu s platnými právními normami, na možné kulturní, náboženské nebo sociální zvyky 

Platí, že identifikace kosterních nálezů neznámého původu relevantní z kriminalisticko-bezpečnostního hlediska je dožadována orgány veřejné moci (nejčastěji orgány činnými v trestním řízení) a řídí se Trestním řádem.  


Klasifikace metod forenzní osteologie


Základní klasifikace dělí používané metody na morfoskopické a metrické

Morfoskopické metody vycházejí z vizuálního neboli aspektivního hodnocení deskriptivních nemetrických znaků na kostře. Hodnocen může být celkový tvar struktury, rozvoj znaku nebo jeho přítomnost či nepřítomnost. Vedle slovního popisu je možné rozvoji znaku přiřadit kategorii určenou číselnou hodnotu, tzv. škálování. Význam jednotlivých hodnocených znaků při určování biologického profilu je obvykle určen a priori definovanou váhou znaku (0-3, kdy 3 je nejvyšší váha znaku). Hodnota váhy znaku vychází z předchozího empirického pozorování. Číselné škály lze kombinovat do připravených diskriminačních nebo regresních rovnic, jejíž koeficienty plní stejnou úlohu jako empiricky zvolené váhy znaků. Výhodou statistických modelů při použití morfoskopických znaků je možnost kombinovat diskriminační sílu znaků.

Metrické metody popisují znaky na kostře přímým měřením definovaných rozměrů nebo jsou z těchto rozměrů odvozeny výpočtem. Podle typu metody je možné naměřené hodnoty porovnat s publikovanými standardy nebo použít pro výpočet výstupů statistických modelů (regresní, diskriminační, klasifikační aj.)

Použití morfoskopických nebo metrických metod je zpravidla diktováno stupněm zachování zkoumaného nálezu, ale také preferencemi hodnotitele. Ačkoliv se nejčastěji používají odděleně, je možné je různě kombinovat nebo využívat smíšené modely, které operují se složitějšími matematickými a statistickými postupy (např. kombinace logistických a lineárních modelů, metody geometrické morfometrie aj.).