Struktura houbovité kostní tkáně

Unikátnost přestavby kostí, do kterých se promítá mimo jiné charakteristická biomechanika pohybů lidského těla každého jedince, vytváří specifické trajektorie a definuje jedinečné uspořádání koncových částí dlouhých kostí končetin nebo krátkých kostí rukou a nohou (zápěstní a nártní kosti). Struktura kostní tkáně je často hodnocena v kombinaci s traumatickými zásahy do integrity kostí (fraktury, trepanace, chirurgické zásahy), jež vyvolávají unikátní remodelační procesy. 

Nejčastější znaky na kostře:

• funkční opotřebování kostní tkáně - např. spongiózy těl obratlů nebo koncových částí dlouhých kostí horní končetiny

Antemortem traumata

Zranění, chirurgické zásahy (amputace, kraniotomie) a další druhy ošetření kostí jsou specifické znaky na kostře, které mohou být doprovázeny sériově nebo na zakázku vyrobenými implantáty (šrouby, hřeby, ploténky nebo destičky) a protetickými náhradami, u nichž materiál, design, způsob výroby a alfanumerické označení indikuje jejich provenienci. Jako radiodenzní objekty jsou pak viditelné na ante mortem radiografech. 

Kraniotomie (chirurgické odstranění části krycích kostí lebky) obvykle souvisí s odstraněním subdurálního hematomu nebo exstirpací nádorů. Otvory zůstávají po zákroku otevřené, překryté pouze měkkými pokrývkami nebo se do nich zpětně vkládá vyříznutá část kosti, případně náhražky kostí. Otvor je typický zaoblenými okraji, které mohou doprovázet mnohočetné kostní svalky integrující sousední plochy kost 

ziskane znaky