V rámci přednášky bude nastíněna proměna stavební kultury a praxe přelomu 19. a 20. století, jíž spoluutvářelo několik důležitých faktorů - najmě uměleckoprůmyslový diskurzivní obrat, secese a diskuse o slohu, jenž by byl kompatibilní s novými stavebními materiály a typologiemi.
Odklon od tradičních slohotvorných motivů měl řadu příčin a předpokladů, mezi nimiž figuruje též rozvoj abstraktního výtvarného umění. Přednáška bude proto orientována na obecnou proměnu výtvarné kultury, sdružující rozličná média umění a designu, která spojují puristické tendence a relativizaci vztahu k mimetickému vyobrazování.
Tématem setkání budou moderní architektonické tendence nultých a desátých let 20. století. Reformní úsilí bude demonstrováno na pozadí dvou proudů, v reakci na povahu a pozadí proměny - jde o směry (1.) se zřetelným dualismem hmoty a jejího ideového pozadí (expresionismus, futurismus) o a (2.) puristické či racionalizační tendence (L. Sullivan, H. P. Berlage, A. Loos).
Terminologické a obsahové vymezení funkcionalismu, konstruktivismu a Mezinárodního slohu. Přiblížení metodologických přístupů ke studiu těchto směrů a úskalí, spočívající např. v jejich vzájemném zaměňování.
Během přednášky bude pojednáno o významu moderních průmyslových fenoménů pro utváření funkcionalismu. Pojednáno bude o vlivu průmyslových závodů (stran organizace a plánování; vč. poučení na Taylorismu) a dopravní techniky (aeronautika, automobilismus, nautická symbolika a metaforika).
V přímé návaznosti na předchozí přednášku budou přiblížena novátorská řešení vzešlá z úvah o utvoření architektonického standardu. Řeč bude o samonosných konstrukcích (ocelových či železobetonových), nových materiálech a jejich uplatnění (teraco, xylolit, rozmach sklobetonu) či úloze zefektivnění a ergonomie, a to od detailů (užívání rozměrných obkladaček kvůli eliminaci spár) až po rozsáhlejší dispoziční soubory (tzv. frankfurtská kuchyň Margarette Schütte-Lihotzky a její průkopnická úloha v kuchyňském designu).
Etymologická rovina funkcionalismu. Problematika funkce v architektuře, vč. jejího dějinného rámce (Vitruvius, Carlo Lodoli apod.) Po uvedení do problematiky bude osvětlen problém formalismu a jeho reziduí ve tvarosloví funkcionalistické architektury.
Sledování poválečné reflexe funkcionalismu vč. "programových" negací jeho klíčových premis (postmodernismus) či kritiky s ideologickými konotacemi (socialistický realismus). Pojednáno bude rovněž o neofunkcionalismu.
Možnosti funkcionalismu jakožto nástroje pro etablování moderní československé republiky. Architektura bude přiblížena jako příležitost manifestace politicko-ekonomických idejí, a to v přímé komparaci s obdobnými tendencemi v zahraničí (např. USA, kde obdobnou úlohu sehrál Streamlining).
Doporučená literatura pokrývá též týdny se státními svátky (1. a 8. května).
Fenomén brněnského funkcionalismu bude zasazen do socioekonomického a kulturního kontextu. Zohledníme též geografické hledisko sledovaného problému - Brno jako město uprostřed nově vzniknuvšího státu, jež je nadto koncipováno jako centrum veletržních aktivit a které i nadále zůstává zemskou metropolí.