POZITIVNÍ A NEGATIVNÍ ASPEKTY POHYBU:

Pohybová aktivita a zdraví, důsledky hypokineze a hyperkineze

Úvod

Pohybová aktivita je nezbytnou součástí zdravého životního stylu. Má klíčový význam na fyzické i psychické zdraví člověka. Moderní doba se však vyznačuje rostoucím podílem sedavého způsobu života, který vede k hypokinezi – nedostatku pohybu. Tento jev má významné negativní dopady na zdraví jedince a na celkovou kvalitu života. Následující kapitola se zaměřuje na pozitivní a negativní vztahy mezi pohybovou aktivitou a zdravím člověka a na prevenci důsledků hypokineze.

Pozitivní vlivy pohybové aktivity na zdraví

1. Kardiovaskulární zdraví: Pravidelná fyzická aktivita: např: běh, chůze, plavání, zlepšuje kardiovaskulární zdraví tím, že posiluje srdce, zlepšuje krevní oběh a snižuje krevní tlak. Fyzická aktivita také přispívá k udržení zdravé hladiny cholesterolu a triglyceridů, což snižuje riziko kardiovaskulárních chorob.
2. Metabolické zdraví: Aktivní životní styl pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi a zvyšuje citlivost na inzulín, což je významné pro prevenci a kontrolu některých
3. Pohyb pomáhá udržovat ideální tělesnou hmotnost, což je důležitá prevence obezity.
4. Psychické zdraví: Fyzická aktivita má pozitivní vliv na psychické zdraví. Pravidelné cvičení uvolňuje endorfiny (hormony štěstí), a tak účinně snižuje symptomy deprese a úzkosti. Pohyb zlepšuje i kognitivní funkce, což snižuje riziko rozvoje neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.
5. Posilování kostí a svalů: Fyzická aktivita, zejména ta, která zahrnuje odporové cvičení, (např.: posilování), přispívá k udržení a zvýšení svalové hmoty, dále síly kostí. Jde tedy o významnou prevenci osteoporózy a rizika komplikací pádů, zejména u starších osob.
6. Zlepšení imunity: Pravidelný pohyb a vůbec aktivní životní styl, posilují naši imunitu.

NEGATIVNÍ VLIVY NEDOSTATKU POHYBOVÉ AKTIVITY: (HYPOKINEZE)

1. Kardiovaskulární rizika: Nedostatek pohybu vede k oslabení srdečního svalu, zhoršení krevního oběhu a zvýšení krevního tlaku. To vše zvyšuje riziko vzniku srdečních onemocnění, aterosklerózy a dalších kardiovaskulárních problémů.
2. Metabolické problémy: Sedavý způsob života přispívá k rozvoji inzulínové rezistence, což může vést k diabetu 2. typu. Nedostatek pohybu často vede k nárůstu tělesné hmotnosti a obezitě, což dále zhoršuje metabolické zdraví.
3. Zhoršení psychického zdraví: Hypokineze může mít negativní dopady na psychické zdraví. Sedavý způsob života je spojen se zvýšeným rizikem deprese, úzkosti a kognitivních poruch. Nedostatek fyzické aktivity může také zhoršovat schopnost zvládat stres a přispívat k pocitu únavy a snížené životní energie.
4. Svalová atrofie a ztráta kostní hmoty: Nedostatek pohybu vede k oslabení svalů a ztrátě kostní hmoty, což zvyšuje riziko osteoporózy a svalové atrofie a vede k problémům s pohybem a zvýšenému riziku zranění.
5. Oslabení imunitního systému: Sedavý způsob života může oslabit imunitní systém a snížit schopnost těla bojovat s infekcemi. To vede k častějším onemocněním a delší době zotavení.

Prevence důsledků hypokineze

1. Pravidelná pohybová aktivita: Prevenci důsledků hypokineze je pravidelná fyzická aktivita do běžného života. Doporučuje se minimálně 150 minut středně intenzivní, nebo 75 minut vysoce intenzivní fyzické aktivity týdně.
2. Integrované pohybové programy: Pohybové programy, které kombinují kardio-cvičení, posilování a flexibilitu, pomáhá udržet zdraví a je prevenci řady chorob. Důležité je využívat různé pohybové aktivity v rámci komplexní péče o tělo.
3. Podpora aktivního životního stylu: Snaha o aktivní životní styl v komunitách, školách a v práci zajišťuje, že bude větší příležitost a motivace k pohybové aktivitě.
4. Vzdělávání a povědomí: Zvyšování povědomí o výhodách fyzické aktivity a naopak o rizicích hypokineze může motivovat jednotlivce k aktivnímu životnímu stylu. Informace o správné technice cvičení a o tom, jak začít, mohou být velmi užitečné.

V praxi se setkáváme i se skutečností, že řada pacientů je z různých důvodů dlouhodobě upoutána na lůžko. Proto považujeme za vhodné seznámit čtenáře i s důsledky hypokineze vyvolané dlouhodobým ležením.

Dlouhodobé ležení má na lidský organismus řadu negativních účinků jak fyzických, tak psychických. Uvádíme pro informaci pouze přehled základních změn, které v lidském organismu nastávají během dlouhodobé nečinnosti a ležení:

·         Svalová atrofie a slabost: Dlouhodobá nečinnost vede k ochabnutí svalů, které atrofují – ztrácejí svoji hmotu, i sílu. Nejvíce jsou postiženy svaly dolních končetin, postupně dochází k oslabení svalů trupu a horních končetin. Pacient obvykle zaujímá flekční postavení obou končetin, při kterém se postupně flektované svaly zkracují, dochází ke změnám chrupavek velkých kloubů a hovoříme o tzv. flekčních kontrakturách. 

·         Dekubity (proleženiny): Trvalý tlak na určité části těla, pokud osoba zůstává ve stejné pozici dlouhou dobu, vede k tvorbě proleženin, které se obtížně hojí a jsou bolestivé.

·         Problémy s kostmi a klouby: Nedostatek pohybu způsobuje úbytek kostní hmoty (osteoporózu) a mění i kostní trámčinu. Důsledkem je vyšší riziko zlomenin.

Klouby jsou při hypokinesi ohroženy změnami chrupavek, tuhnou a ztrácejí svoji pružnost, což logicky zhoršuje mobilitu. Flekční postavení kloubů viz výše.

·         Zhoršení kardiovaskulárního systému: Ležení a nedostatek fyzické aktivity snižuje efektivitu a výkonnost kardiovaskulárního systému. Dochází k ortostatickému snížení krevního tlaku (hypotenzi), zhoršenému návratu žilní krve k srdci, i ke zvýšenému riziku vzniku krevních sraženin (trombóz).

·         Respirační komplikace: Dlouhodobé ležení snižuje kapacitu plic a zhoršuje i další funkce (hluboké dýchání je omezeno, hromadí se sekret v plicích s rizikem infekce).

·         Metabolické změny:

o   Absence fyzické aktivity zhoršuje i metabolické funkce – např. nárůstem tělesné hmotnosti, horší regulací hladin krevního cukru a lipidů.

o   Zhoršení trávení – ležení zpomaluje peristaltiku (pohyby střev), což vede k zácpě a   řadě dalších trávicích problémů.

·         Psychologické dopady: Dlouhodobá nečinnost má negativní vliv i na duševní zdraví, ve smysli deprese, úzkostí, pocitů osamělosti a bezmocnosti.

·         Poruchy spánku: Ležení během dne zhoršuje a mění spánkové rytmy.

·         Zhoršení imunity: Dlouhodobá nečinnost negativně ovlivní imunitní systém, což vede k infekcím.

Tyto klinické poznatky jsou dnes doplněny i experimenty z kosmického výzkumu, kdy respondenti trávili převážnou část dne vleže. Výzkum prováděný na Zemi v simulovaných podmínkách mikrogravitace, přinesl mnoho poznatků o dopadech dlouhodobého ležení na lidský organismus a doplnil klinické zkušenosti.

Jednou z takto běžně užívaných výzkumných metod je tzv. bed rest study (studie vleže), která mimo dlouhodobé ležení simuluje i účinky mikrogravitace tím, že testované subjekty tráví toto období ležení v mírně skloněné pozici hlavou dolů (head-down tilt, HDT).

Vesmírný výzkum využívá řady technik a pomůcek, aby předešel všem těmto problémům. V klinice je pro minimalizaci těchto rizik důležité, aby dlouhodobě ležící pacienti, byli pravidelně polohováni a je-li to možné, i zapojeni do pasivních nebo aktivních cvičení, včetně prevence proleženin a jiných komplikací.

NEGATIVNÍ VLIVY NADBYTEČNÉ POHYBOVÉ AKTIVITY:

PROBLÉM HYPERKINEZE

Úvod

Zatímco hypokineze (nedostatek pohybu) je běžně diskutované téma, bývá hyperkineze (nadměrná pohybová aktivita), méně zřejmým, ale přesto významným zdravotním problémem.

Hyperkineze mívá různé podoby, od neustálého fyzického neklidu a potřeby pohybu, až po nadměrné a intenzivní cvičení, přesahující zdravé limity a vede k poškození zdraví. Tato kapitola se zaměřuje na některé příčiny, důsledky a na prevenci hyperkineze ze zdravotního pohledu.

Příčiny hyperkineze

1. Psychické faktory: Hyperkineze může být způsobena psychickými faktory, jako je úzkost, ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou) nebo jiné duševní poruchy. Lidé trpící těmito stavy často pociťují potřebu neustálého pohybu jako způsobu, jak se vyrovnat s vnitřním neklidem nebo stresem.
2. Behaviorální faktory: Některé osoby si mohou vyvinout nezdravou závislost na cvičení jako formu zvládání emocionálních problémů: např. nízké sebevědomí nebo tělesná dysmorfie. Tato závislost pak vede k nadměrnému cvičení a ignorování signálů těla, že je čas na odpočinek.
3. Sociální a kulturní vlivy: Tlak společnosti na dosažení ideální postavy (kult těla) nebo výkonnostních cílů vede rovněž k nadměrnému cvičení. Sociální média a kulturní ideály krásy a síly pak výrazně ovlivňují spuštění pohybové hyperaktivity, zejména mezi mladými lidmi.

Důsledky hyperkineze

1. Fyzická vyčerpání a zranění: Nadměrná fyzická aktivita je častou příčinou chronické únavy, svalových a kloubních bolestí a následně i zvýšeného rizika zranění. Chronické přetížení svalů, šlach a kloubů vede ke zraněním, typu zátěžových (únavových) zlomenin nebo zánětů šlach.
2. Oslabení imunitního systému: Příliš intenzivní a časté cvičení může oslabit imunitní systém a zvýšit tak náchylnost k infekcím. Každé tělo potřebuje určitý čas na regeneraci po fyzické zátěži. Protože doba regenerace bývá individuální a je-li tento čas nedostatečný, může dojít k oslabení imunitní odpovědi.
3. Psychické a emocionální důsledky: Hyperkineze se může spolupodílet na psychických problémech, jako jsou zvýšená úzkost, deprese a emocionální vyhoření. Nadměrné cvičení také ovlivní sociální život jedince, kdy čas strávený cvičením běží na úkor kontaktů s rodinou, přáteli, nebo dalších možných aktivit.
4. Narušení hormonální rovnováhy: Nadměrná fyzická aktivita může narušit hormonální rovnováhu v těle, což bývá častou příčinou menstruačních problémů žen, snížené hladině testosteronu u mužů a celkově negativně ovlivní endokrinní systém.

Prevence hyperkineze

1. Vyvážený přístup k cvičení: Prevence hyperkineze spočívá v nalezení zdravé rovnováhy mezi cvičením a odpočinkem. Doporučuje se dodržovat pravidlo 80/20, kde 80 % času věnujeme pravidelnému a mírnému cvičení a 20 % času intenzivnějším tréninkům.
2. Vzdělávání o zdravém cvičení: Informace a vzdělávání o rizicích nadměrného cvičení a o tom, jak správně poslouchat své tělo, jsou klíčové pro prevenci hyperkineze. Lidé by měli být vedeni k tomu, aby rozpoznávali signály přetížení a dávali přednost regeneraci.
3. Podpora duševního zdraví: Psychologická podpora může pomoci lidem, kteří používají cvičení jako copingový mechanismus (snahu zvládnout stresovou úzkost) pro zvládání úzkosti nebo jiných psychických problémů. Terapie pomůže najít zdravější způsoby, jak se vyrovnat s emocionálními problémy.
4. Stanovení realistických cílů: Motivace k reálným a dosažitelným cílům, i v oblasti fyzické aktivity, pomůže snížit psychický tlak, který vede k nadměrnému cvičení. Důležitá je podpora cvičení, které přináší radost a pocit uspokojení, nikoli stres a úzkost.

Závěr

Vztahy mezi pohybovou aktivitou a zdravím člověka jsou komplexní a mnohočetné. Zatímco pravidelný pohyb přináší nespočet výhod pro kardiovaskulární, metabolické, psychické a imunitní zdraví, nedostatek pohybu (hypokineze) může vést k závažným zdravotním problémům. Prevence těchto negativních důsledků spočívá v integraci pravidelné pohybové aktivity do života a podpora aktivního životního stylu na úrovni jednotlivců i komunit.

Hyperkineze, neboli nadměrná pohybová aktivita, může představovat významný zdravotní problém, který mívá vážné fyzické i psychické důsledky. Zatímco pohyb je nezbytný pro zdravý životní styl, je důležité najít rovnováhu a vyhnout se extrémům. Prevence hyperkineze zahrnuje vyvážený přístup k cvičení, vzdělávání o rizicích nadměrné fyzické aktivity, podporu duševního zdraví a stanovení realistických cílů. Správná rovnováha mezi cvičením a odpočinkem je klíčem k udržení celkového zdraví a pohody.