Lidské vnímání a poznávání není dokonalé, často je dokonce velmi nepřesné a plné chyb. Co za to může? Jedním z konstruktů sociální psychologie, které se nesprávnost poznávání snaží vysvětlit, jsou kognitivní neboli poznávací heuristiky. Poprvé je pojmenovali psychologové Amos Tversky ze Stanfordské univerzity a Daniel Kahneman z Princetonské univerzity. Podle nich heuristiky představují způsoby uvažování, které lidé používají k interpretaci okolní reality – a to primárně v situacích, kdy potřebujeme velmi rychlou odpověď na dění kolem nás. Heuristické strategie vysvětlují určité lidské chování při rozhodování. Jsou to strategie, které zjednodušují rozhodování.
Sociální psychologie - semináře
Sociální poznávání, heuristiky a priming
Hezký den,
dnes se budeme v online semináři věnovat sociální percepci.
Co je to sociální percepce?
Řeč je o vnímání a poznávání druhých lidí v rozličných sociálních situacích. Tento proces je vždy subjektivní a nese s sebou řadu zkreslení a chyb. Neobjektivita poznávání sebe a druhých může být v některých ohledech limitující, nicméně se jí nemůžeme zcela vyhnout. Co však můžeme je to, že budeme s těmito limity aktivně pracovat a uvědomovat si je
Specifika sociálního poznávání (sociální objekty se liší od jiných objektů)
- Lidé záměrně ovlivňují své prostředí, usilují o jeho kontrolu z hlediska svých cílů
- Sociální poznávání má vzájemný charakter, formuji si dojem o druhém člověku a ten druhý zase o mně
- Lidé se mění v čase a okolnostech obvykle více, než je to v případě jiných objektů
- Přesnost našich poznatků o lidech je těžší posoudit než přesnost poznatků o jiných objektech
- Těsné propojení sociálního poznávání s jinými psychickými jevy(emocemi, motivací, hodnotami, normami, přesvědčeními atd.
Následující dvě videa Vám pomůžou s uvedením tématu sociální percepce.
Zkuste vymyslet, co nejvíce věcí, které ovlivňují to, jak vnímáme svět?
Až budete mít, klikněte na klíček, který vám ukáže některé věci, které ovlivňují to, jak vnímáme svět
Z čeho čerpáme informace o druhých?
Jaké vstupní informace získáme o druhém. Co vše nám pomůže v utvoření názoru na druhého? Může se jednat o následující:
- verbální komunikace (co nám říká a jak to říká)
- neverbální komunikace (fyzický vzhled, postoj, výraz v obličeji, gesta ...)
- čím je nám podobný/ čím se od nás liší
- prostředí, ve kterém se pohybuje
- sociální postavení
Pozornost a vnímání
Naše vnímání světa (a třídy) může zásadně ovlivnit třeba "jen" naše pozornost. Nevěříte? Podívejte se na následující videa:
Heuristiky
V další části semináře se budeme věnovat termínu heuristika.
Heuristiky
Zkuste se zamyslet nad následujícími příklady heuristik. Zapsat si odpověď a poté kliknout na symbol klíče, který vám ukáže název heuristiky a její objasnění.
Představte si, že jste poprvé potkali vašeho nového souseda. Během krátkého rozhovoru jste si všimli, že se konzervativně obléká, je pečlivě upravený, má bohatou slovní zásobu, zřejmě hodně čte a je poněkud plachý. Je podle vašeho názoru pravděpodobnější, že je zaměstnancem obchodní firmy, zubařem, knihovníkem nebo číšníkem?
Vyskytuje se písmeno R ve slovech častěji na prvním nebo na třetím místě?
Do 5 sekund odhadněte výsledek úlohy
A: 8•7•6•5•4•3•2•1=
Do 5 sekund odhadněte výsledek úlohy
B:1•2•3•4•5•6•7•8=
Představte si, že USA napadla vzácná tropická nemoc. Očekává se, že by mohla zabít asi 600 lidí. Existují dva plány pro boj s touto nemocí. Pokud bude přijat plán A, podaří se zachránit 200 lidí. Bude-li přijat plán B, existuje šance 1:3, že všech 600 lidí bude zachráněno, ale současně pravděpodobnost 2:3, že se nepodaří zachránit nikoho. Který z obou plánů byste vybrali?
Představte si, že USA napadla vzácná tropická nemoc. Očekává se, že by mohla zabít asi 600 lidí. Existují dva plány pro boj s touto nemocí. Bude-li přijat plán C, pak nepochybně zemře 400 lidí. Pokud bude přijat plán D, pak existuje šance 1:3, že nikdo nezemře, ale současně šance 2:3, že zemře všech 600 lidí. Který z obou plánů byste vybrali?
Priming aktivující určité sociální stereotypy:
Jak dopadl výzkum, který prováděl Bushman (1998), kde zkoumal priming, jež vedl k aktivaci konstruktu agrese?
Jak ovlivnil priming spojený se stereotypem stáří chování aktérů ve výzkumu Bargha, Chena a Burrowse?
O čem je účinek stereotype threat?
Čím se lišil výzkum provedený v českých podmínkách, o kterém je předložený článek oproti nizozemskému experimentu, který se snažili autoři tohoto článku replikovat?
Napište několik proměnných, které ovlivnily výsledky experimentu
Jaké povolání bylo spojeno u vysokoškolských studentů se stereotypem vzdělanosti a mentální výkonnosti?
Jakou formou probíhal priming v předloženém výzkumu?
Jaký rys byl pravděpodobně ve experimentu aktivován při primingu na stereotyp profesor?
Jaké jsou praktické aplikace tohoto výzkumu v pedagogice?
Zkuste si na závěr odpovědět na následující otázky:
1. Jaká jsou specifika sociálního poznávání?
2. Co je to priming?
3. Co je to heuristika založená na dostupných informacích?
4. Co je efekt kognitivního rámce?
Byli bychom rádi, kdybyste si z tohoto semináře odnesli 2 hlavní myšlenky!
Všichni vnímáme svět jinak!
Nebuďme líní a zkusme o druhém zjistit něco víc!
V případě dotazů se neváhejte ptát na diskuzním fóru - najdete ho zde:
Budeme se snažit reagovat co nejpružněji, pro naléhavé dotazy vám jsme k dispozici vždy v pondělí v 16:00.