Typografie je jednoduše řečeno vzhled textu. Když mluvíme o typografii, mluvíme o tom, jak vypadají písmena, ale také, jak jsou uspořádána v rámci větších celků - řádků, odstavců či stránek. Proč se vyplatí vědět něco o výšce řádku, nebo o rozdílu mezi patkovým a bezpatkovým písmem? Postupně si to odhalíme.

Písmo jako vzduch

S typografií se setkáváme dennodenně - v knížce, na webu, nebo také na dopravních značkách, na obalech potravin a vývěsních štítech restaurací. Čteme a píšeme různé texty do práce, školy, pro potěchu. Na některá písma jsme natolik zvyklí, až se pro nás stávají takřka neviditelnými - jsou natolik samozřejmá a všudypřítomná jako vzduch, který nám proudí plícemi. 

Nevěříte? Americký typograf Cyrus Highsmith si vymyslel zdánlivě banální experiment: strávit celý jeden den bez toho, aby přišel do kontaktu s písmem Helvetica. Pokud někde na Helveticu narazil, musel odklonit svůj zrak. Jak myslíte, že se mu dařilo? Úkol to byl náramně těžký! Již při ranním výběru oděvu si nemohl obléct téměř nic, protože většina štítků a nápisů byla právě v Helvetice. Svůj oblíbený jogurt musel také vynechat, stejně jako jízdu metrem, které bylo tímto písmem takřka obsypané. Helvetica na něj nenápadně číhala v novinách, v jídelním menu, na internetu a dokonce i na amerických dolarech a kreditních kartách. Pokud nevěříte, že je Helvetica skutečně tak všudypřítomná, vyzkoušejte si Highsmithův experiment na vlastní kůži, nebo se podívejte alespoň na loga, která ji využívají - od BMW, přes Mattel, Evian až po Skype.

Písmo je součástí vizuální komunikace. Zprostředkovává významy slov, ale také komunikuje samo o sobě svým tvarem, tloušťkou, velikostí. Důkladné čtení nejen slov, ale také písma, vám pomůže odhalit, co autor (úpravy) textu říká a pokud se naučíte používat písma účelně i vy sami, můžete umocnit svůj záměr již pouhým rozhodnutím: Times New Roman nebo Comic Sans? 

Písmo nebo font?

Nejprve si zkusíme vyjasnit několik typografických pojmů, které jste pravděpodobně již slyšeli, ale možná neznáte jejich přesný význam. Kromě označení písmo se stále častěji používá pojem font. Jaký je v tom rozdíl? 

Font bylo původně označení pro konkrétní fyzickou sadu kovových dílků se znaky (písmeny, mezerami, interpunkčními znaménky atd.), které tiskař otiskoval na papír. Písmo pak byla vizuální podoba těchto znaků. Stejně je to dnes, pouze již nemáme sady kovové, ale digitální. Pro příklad Arial je písmo, nicméně jeho konkrétní sady - Arial Black, Arial Narrow či Arial Rounded - jsou fonty. V Microsoft Wordu nebo Google Dokumentech jsou k dispozici desítky písem v podobě fontů, neboli ,,digitálních dílků“ složených z nul a jedniček. Font, jako pojem vázaný původně k technologické podobě písma, se s nástupem digitálních textových editorů ujal jako synonymum k původnímu pojmu písmo. Dnes se také v angličtině velice běžně používá type (písmo), typeface (design písma) a font (font) zaměnitelně, a to napříč laickou veřejností i mezi odborníky. Pokud tedy omylem řeknete font a máte na mysli vlastně písmo, nemusíte si s tím dělat těžkou hlavu.

Typy písem

Podle anatomie písmen se písma dělí na čtyři základní typy: patková (serif), bezpatková (sans serif), psaná (script) a dekorativní/nadpisová (decorative/display). Každý z typů je vhodný pro jiné použití, váže se k němu různá historie a má různé působení na čtenáře - ať už to považujete za psychologicky nebo kulturně podmíněné.

Patková písma mají patku, tedy prodloužení v koncových tazích písmen. Typickými zástupci jsou Times New Roman, Georgia nebo Baskerville. Patková písma jsou vnímána jako tradiční, klasické, autoritativní, důvěryhodné, elegantní. Používají se zejména pro delší texty v knihách a novinách, nicméně mají v podstatě univerzální využití.

Bezpatková písma nemají patku, jsou tedy hladší, bez ozdobných koncových detailů. Typickými zástupci jsou Verdana, Arial nebo Calibri. Jsou vnímána jako moderní, čistá, objektivní, stabilní, progresivní. Podobně jako patková písma mají univerzální využití od dlouhých textů až po nadpisy. O něco častěji než patková se využívají v digitálním prostředí - například jako písma pro operační systémy nebo aplikace.

Psaná písma se snaží napodobit lidský rukopis a kaligrafii, většinou jsou tedy nakloněna do strany a jednotlivá písmena jsou vázána ligaturou. Typickými zástupci jsou Mistral, Pacifico nebo Lobster. Působí vřele, vesele, umělecky, vášnivě, přátelsky. Používají se opatrně a spíše pro kratší texty jako jsou nadpisy - v delších textech mohou být nečitelné a působit těžkopádně. Nepřirozeně může působit kombinace dvou stejných psaných digitálních písmen za sebou, protože rukou nikdy dvě stejná písmena nenapíšete (například ve slově jazz).

Dekorativní/nadpisová písma mají velice různorodou podobu a často vznikají pouze pro specifické použití. Typickými zástupci jsou Cooper Black, Impact nebo Bills Mafia. Poutají pozornost, jsou originální, expresivní, zábavná, unikátní. Používají se - jak naznačuje již jejich název - především na nadpisy, loga a jiné texty, které by měly být výrazné a distinktivní. Vzpomeňte si třeba na ikonický westernový nápis WANTED, nebo třeba nápis na plakátu k Pulp Fiction.

Zajímavým přehledem typů písem je Periodická tabulka písem. Najdete v ní písma seřazena dle oblíbenosti a používanosti po vzoru periodické tabulky chemických prvků, ale také jména jejich tvůrců, datum vzniku a také typ, do kterého se písmo řadí. Zkuste se na ni podívat a zamyslet se nad tím, kolik písem je vám známých nebo alespoň povědomých. Pokud vás zaujme nějaký font a chtěli byste vidět jak vypadá použitý, podívejte se na Font in Use - najdete tam spoustu inspirace a příkladů použití nejen z těch nejznámějších písem, ale také těch, která jsou nová nebo experimentální.

Rodiny a řezy

Možná se ptáte, co je kurzíva a tučné, pokud to není typ písma? Každé písmo - ať už je patkové, bezpatkové, psané nebo dekorativní - má svou rodinu písma. V rámci této rodiny existuje základní písmo a pak jeho řezy, tedy odvozená písma, různé varianty základního písma. Právě kurzíva (italic) a tučné (bold) jsou řezy písem. Pokud chcete mít zajímavý nebo kontrastní design, nemusíte utíkat za hranice rodiny - sáhněte po různých řezech téže rodiny a získejte chtěnou různorodost. Podívejte se na příklad základního písma Roboto Regular a jeho široké rodiny. Pro jeden design se doporučuje použít maximálně dvě rodiny písem, nicméně nebojte se kombinovat velké řezy s malými, široké s užšími, nebo patkové písmo s bezpatkovým.

Většina písem má malá (minusky) a velká písmena (verzálky), některá mají také různé řezy jako kapitálky (velká písmena ve velikosti malých písmen), kurzívu, tučné, tenký nebo střední řez. Další písma některé nebo žádné řezy kromě základního nemají. Správné verze řezů tvoří typografové, kteří kreslí každé písmeno zvlášť tak, aby bylo vyvážené a kvalitní. Toto je obzvlášť důležité uvědomit si při kurzívě - pokud stisknete ctrl+I ve Wordu, pouze nakloníte doprava základní písmo a vytvoříte tak falešnou kurzívu, která není tak kvalitní.

Podívejte se na příklad:

1. Základní písmo
   

2. Řez kurzíva
   

3. Falešná kurzíva

Fontobanky

Pokud chcete, aby bylo vaše písmo skutečně vyvážené a hezké, vždy používejte požadovaný řez ve formě fontu. V textových či grafických editorech najdete mnoho předinstalovaných fontů, další najdete v bezplatných fontobankách, kde si je můžete stáhnout ve formátu TTF nebo OTF. Jak nainstalovat font do vašeho počítače se můžete naučit třeba v tomto videu, je to velice jednoduché a intuitivní. Z bezplatných fontobank doporučujeme hlavně Google Fonts, Font Squirrel, DaFont, nebo Free Fonts Project, pro zajímavá studentská a designérská písma prohledejte Behance  nebo Awwwards. Fonty si také můžete koupit na Pangram Pangram Foundry, Adobe Fonts, nebo přímo některá česká a slovenská písma.

Jak se mi to bude číst?

Nyní máte přehled o základních typografických pojmech - víte, jaký je rozdíl mezi písmem a fontem, které základní typy a řezy písem existují a kde je můžete získat. Teď si řekneme něco o jejich použití. Pokud budete vybírat písmo, bude vás zajímat především, jak se má vzhledem k čitelnosti a/nebo čtivosti. Jaký je mezi těmito dvěma ukazateli rozdíl?

Čitelnost i čtivost nemusí být pro vás vždy stejně důležité. Pokud píšete delší text, například seminární práci, dejte si záležet na čtivosti písma, abyste docílili, že čtenář váš text dočte bez obtíží a udrží si pozornost. Při kratších textech jako jsou nadpisy se zaměřte spíše na čitelnost - budou čteny rychle a převážně z dálky, ve větších velikostech a výraznějších řezech. Pokud budou málo čtivé, nemusí to vadit. Nadpisy slouží spíše na upoutání pozornosti, vyvolání emocí a sdělení jasné krátké informace. I nečtivá a méně čitelná písma mají svá využití, neberte tedy níže uvedené doporučení jako dogma, které se musíte za každých okolností držet - odpovídejte výběrem písma na potřeby vašeho designu.

Čtivost

Pravděpodobně jste se již setkali s tímto pokynem pro formátování textu v diplomové práci - pište v Times New Roman, 12b velikost, zarovnání do bloku, 1,5 řádkování. Tato pravidla nejsou dána jen tak bez rozmyslu. Je to typická norma, která klade důraz na čtivost (readability). Takto upravený delší text se čte velice dobře a rychle. Co za to může?

Čitelnost

Čitelnost (legibility) vypovídá o tom, jestli jsou jednotlivé znaky písma dobře odlišitelné a díky tomu je možné je bez problémů přečíst. Čitelnost písma tedy vyplývá především z jeho designu. Faktorů, které čitelnost ovlivňují je více:

Vkus, trendy, zvyklosti a identita

Do rozhodování o výběru písma mohou vstupovat ještě další faktory, jako je osobní vkus, trendy, zvyklosti nebo identita. Ukažme si jejich působení na písmech, které budí kontroverzi.

Comic Sans

Mnoho designérů, ale také laiků nahlíží na Comic Sans přes prsty. Je to vážně tak špatné písmo, nebo je pes zakopaný jinde? Příběh Comic Sansu skutečně začíná při pejskovi, a to konkrétně při Bobovi, kreslené postavičce z dílny Microsoftu. Bob měl prostřednictvím komiksových bublin s textem pomáhat uživatelům zorientovat se ve Windowsu. Typograf Vincent Connare chtěl, aby Bob ,,mluvil“ čtivým, přátelským a veselým písmem, vytvořil proto Comic Sans. I když Bob nakonec Comic Sansem ,,nemluvil“, rychle se stalo toto písmo tak populární, až bylo takřka všude - v operačním systému mobilů, ve firemních prezentacích, v pozvánkách na oslavy. Problém nastal až když se tento vřelý a trošku dětinský font začal objevovat na náhrobních kamenech nebo ve vědeckých prezentacích, kde jeho žoviální vyznění působilo nevkusně a neprofesionálně. Dalo by se tedy říct, že Comic Sans získal svou špatnou pověst kvůli nadužívání a nepatřičným použitím, ne proto, že by byl vysloveně nekvalitní. 

Písma podléhají trendům stejně jako barvy nebo tvary (všimněte si například trend zaoblování ve webovém designu na nové verzi Facebooku). Typografové se shodují na tom, že v obecnosti je nejčitelnější to, na co jsme zvyklí, nicméně taková ,,klasická“ písma se také časem omrzí. Pokud chce typograf vytvořit masově oblíbené písmo, vyhráno má, když písmo působí známě, ale zároveň je v nějakém detailu nové a vzrušující, nenudí. Pokud chcete vědět, co je aktuálně trendy, podívejte se na Typewolf, pokud vás zajímají věčné klasiky, kterými nic nezkazíte, podívejte na výběry. Brouzdejte internetem, všímejte si písem, která jsou kolem vás, přemýšlejte nad tím, jak na vás působí, jestli vás baví, nebo už vám lezou krkem. A pokud vás nějaké písmo osloví, ale nevíte, jak se jmenuje, vyhledejte si ho pomocí What the Font.

MUNI

MUNI je příkladem písma, které vzniklo jako součást jednotného vizuálního stylu instituce (corporate design), spolu s dalšími prvky jako je logo, barevnost nebo webové stránky. Aby instituce působila profesionálně, důvěryhodně a měla vysokou poznatelnost, potřebuje navenek komunikovat jednotně, přičemž důležitou součástí této komunikace je právě písmo. Výrazně odlišné písmo od jiných, například tvarově nebo barevně způsobí, že si okamžitě spojíte text s institucí i bez toho, abyste si ho museli přečíst. 

V případě Masarykovy univerzity se typograf Marek Pistora inspiroval městem Brno, ve kterém Masarykova univerzita sídlí. Po vzoru funkcionalistické architektury, která je pro Brno charakterotvorná, vsadil na hodnoty jednoduchosti a účelnosti, které přenesl do tvarů písmen (stabilní minimalistické linie). Zvolil druh písma monospace, tedy takové, ve kterém je šířka každého písmene stejná. Volba monospace je odkazem na písma používaná v programovacím kódu a má také sloužit jako ,,znak jisté demokratické rovnosti a univerzálního vzdělanostního základu“. Masarykova univerzita se tedy snaží už písmem komunikovat své přednosti, kterými se chce odlišit od jiných univerzit - důraz na modernost, nové technologie, demokratické hodnoty a kvalitní vzdělanostní základ.

Tvorba písma na míru je zpravidla drahá, designový proces precizní a zdlouhavý. Vlastní písmo je však z dlouhodobého hlediska mocným komunikačním nástrojem a může být dobrou investicí, která instituci přinese výhodu nad konkurencí i profit. Otázkou zůstává, jestli čtenář rozezná a akceptuje vizi typografa a jestli se s výsledným designem identifikuje, nebo jej spíše odradí. Nicméně cíle poznatelnosti lze dosáhnout i pokud se design čtenáři nelíbí (viz. Alzák).