Tady si můžete ověřit svoje nově nabyté informace a zjistit, co jste si zapamatovali. Po dokončení si správnost svých odpovědí můžete zkontrolovat pomocí modrého tlačítka vpravo dole.
Zasíťování: Nejste na to sami
Milí studenti,
vítejte v další části interaktivní osnovy. Dnes se budeme věnovat zasíťování. Co to je, a proč je to důležité pro vaši budoucí práci se dozvíte v následujících řádcích.
V této osnově najdete několik interaktivních aktivit, pár otázek k zamyšlení, prezentaci, která je shrnutím této kapitoly a odkaz na diskuzní fórum. Když budete mít k tématu otázky, nebo připomínky, neváhejte je s námi sdílet buď na diskuzním fóru, nebo si je připravte na setkání na Teams.
Zasíťování
Co je to vlastně to zasíťování?
Je to síť odborníků, kteří nám mohou v naší práci pomáhat a spolupracovat s námi. Díky tomu pak máme možnost flexibilně a efektivně reagovat na potíže, které mohou vyvstat při vzdělávání žáků. Každý žák potřebuje občas něco trochu jiného, a když jsme dobře zasíťovaní víme, kam se můžeme v případě potřeby obrátit. Zkuste si odpovědět na následující otázky nejdřív sami bez pomoci. Obrázky Vám poskytnou malou nápovědu.
Kdo bude do naší sítě patřit na půdě školy?
Kdo může do naší sítě patřit mimo školu?
Povedlo se Vám odpovědět na první pokus?
Co je tedy důležité si zapamatovat u zasíťování?
Když jsme si spolu prošli, co je to zasíťování, rádi bychom Vás s někým seznámili. Jsou to Vaši žáci a studenti. Budete se s nimi v interaktivní osnově potkávat v průběhu tohoto semestru. Pojďme si spolu projít, co o nich zatím víme.
Barbora
Barbora se dle svých rodičů už narodila jako stydlivé dítě. Nejradši tráví čas malováním. Teď zrovna pracuje na vlastním komiksu. Je potřeba zmínit, že oba rodiče jsou velmi starostliví. Někdo by možná řekl až hyperprotektivní. Barbora má strach, že se ve škole ztrapní. Je pro ni extrémně náročné jít k tabuli nebo něco přečíst před celou třídou. Vadí jí, že se na ni všichni budou koukat. Má obavy, že něco udělá špatně. Její úzkost ji občas až paralyzuje. Barbora rudne, buší ji srdce a má knedlík v krku. Poslední měsíce má problém chodit do školy. Už ráno ji bolí břicho a rodiče ji radši nechávají doma.
Adam
Adam má ADHD, není schopný regulovat svoje chování, působí konfliktně až agresivně. Ve volném čase chodí sportovat, nejradši plave a věnuje se bojovým sportům. Pozornost druhých si Adam vymáhá šaškováním, předváděním se, zlobením, vydáváním zvukům a podobně. Dostávají se tedy často do sporu s autoritou učitele. Na zvýšení zátěže reaguje zvýšením neklidu a ještě horším soustředěním, čímž často ruší učitele a přenáší napětí do celé třídy. Často se pak stává, že jej ostatní žáci začínají odmítat a učitelé si s ním neví rady. Vyučující bude muset být v konfliktech s Adamem uvážlivý, aby svým chováním vůči němu nepodnítil vznik dalších poruch, jako třeba opoziční poruchy vzdoru nebo elektivního mutismu. Adam touží po kamarádství, ale nedaří se mu udržet vztahy. Měl ve třídě jednoho kamaráda Honzu, kterého považoval za nejlepšího kamaráda, ale Honzovi rodiče ho nechali přeřadit do jiné třídy. Údajně proto, že od Adama chytal špatné chování.
Darina
Darina je vychovávaná k tomu, že se musí ve škole snažit a nosit domů dobré známky. Když přijde s horší známkou než jedničkou, tak se jí rodiče ptají, jaktože to není jednička a srovnávají ji s ostatními ze třídy, kteří dostali lepší známku. Darina je chytrá a ráda se učí. Také moc ráda čte, mezi její nejoblíbenější žánry patří detektivky a science fiction. Poslední dobou je pro Darinu těžké chodit do školy, má obavu, jestli ve škole bude všechno dobře umět. Má strach, aby nedostala špatnou známku. Snaží se být perfektní a doma stráví velké množství času přípravou.
Cyril
Cyril ve škole občas selhává a hůř se soustředí. Jeho rodina patří mezi ty s nižším socioekonomickým statusem. V dětství mu umřel mladší bratr na leukemii. Nyní se Cyrilův otec potýká s obtížemi s alkoholem a doma jsou kvůli tomu časté hádky. Ve škole se při všech konfliktech straní. Na špatné známky a na poznámky nedokáže reagovat racionálně. Naopak, zvyšují jeho frustraci a pocit, že se ve škole necítí dobře. Výsledkem je, že se snaží ještě méně. Je obtížné jej přimět k jakékoliv aktivitě. Od jeho matky víte, že doma rád experimentuje se hrou na kytaru, je to dle ní asi to jediné, co ho baví, kromě her na mobilu.
Představili jsme si Vaše studenty pro příští semestr. Zkuste se zamyslet a napsat si myšlenkovou mapu zasíťování u jednotlivých žáků.
Jaké bude třeba zasíťovaní a čí podporu využijete u práce s:
- Adamem
- Barborou
- Cyrilem
- Darinou
Jak můžeme využít dnešní seminář k budoucí praxi?
Níže máte odkaz na interaktivní tabulku. Tabulku nebudeme mazat, takže ji budete moct využít i po dokončení svých studií. Čím víc do ní napíšete teď, tím víc toho tam později najdete.
Vyberte si kraj své současné, nebo budoucí působnosti a doplňte:
S kým na své pozici spolupracuji, kdo mi může pomoci
lidé/organizace působící na škole
lidé/organizace působící mimo školu
Zde najdete prezentaci, která je shrnutím interaktivní osnovy
Zkuste si odpovědět na následující otázky, které vám pomohou identifikovat nakolik jste porozuměli probírané látce
Jaký je rozdíl mezi psychologem a psychiatrem?
Co znamená zkratka OSPOD?
Jakou funkci má ve škole metodik prevence?
Kdo ve škole může vést nápravné cvičení s žáky se speciálně vzdělávacími potřebami?
Jaký je rozdíl mezi psychologem a psychiatrem?
Co znamená zkratka OSPOD?
Jakou funkci má ve škole metodik prevence?
Kdo ve škole může vést nápravné cvičení s žáky se speciálně vzdělávacími potřebami?
Odkazy, které by se Vám mohly hodit
zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí
zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách
zákon č. 109/2002 Sb., o ústavní a ochranné výchově ve školských zařízeních
zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních
A nyní prostor pro Vás:
Otázky/myšlenky/připomínky pište do diskuzního fóra nebo si je připravte k diskuzi do online prostoru.