Základní charakteristika:
Kurz
navazuje a prohlubuje poznatky povinných předmětů, které se věnují
psychoterapii a poradenství. Cílem je studenty teoreticky a prakticky seznámit
s vybranými technikami některých psychoterapeutických směrů a přístupů, s
jejich využitím při terapeutické práci a se základními terapeutickými
dovednostmi. Kurz bude veden formou zážitkových a sebezkušenostních aktivit,
které spolu se samostudiem literatury mají být východiskem pro zpracování
závěrečné eseje.
Určeno:
Psychologie – magisterské studium (inklinace
k poradenskému, klinickému či psychoterapeutickému směřování)
Garant programu:
PhDr. Roman
Hytych, Ph.D., katedra psychologie FSS MU, e-mail: romhyt@gmail.com
Vyučující:
PhDr. Roman Hytych,
Ph.D., katedra psychologie FSS MU, e-mail: romhyt@gmail.com
Mgr. Petr Doležal, e-mail: dolezal.cz@gmail.com
Mgr.
Leoš Zatloukal, Ph.D., e-mail: leos.zatloukal@centrum.cz
Ukončení kurzu: Kurz je ukončen kolokviem.
Podmínky ukončení kurzu:
·
účast na
seminářích je poviná minimálně ze 75%, předpokládá se aktivní zapojení studentů při výuce
·
závěrečná
seminární práce – esej (viz níže
pokyny pro psaní závěrečné eseje)
Pokyny pro vypracování eseje:
Rozsah: 12 – 13 000 znaků
Termín
odevzdání: 26. 5. 2024 (včetně)
Způsob
odevzdání: Odevzdávárna předmětu
Výběr tématu: Studenti potvrzují
výběr tématického okruhu přihlášením k práci v IS (aplikace seminární
skupiny) nejpozději do 12. 5. 2022 (včetně):
Obsah:
Práce se věnuje podrobněji jedné technice
nebo bloku zaměřenému na jedno téma.
Esej musí obsahovat:
- teoretické zakotvení techniky – co na semináři nezaznělo a
doplňuje praxi (další relevantní
techniky, kontext jejich použití, kontraindikace atd.)
- sebereflexe zážitku práce s technikou (pocity, zisky, osobní
významy a interpretace…)
reflexe techniky pro budoucí terapeutickou práci (co bych mohl použít, proč a k čemu, co mi nevyhovuje, proč a v čem): - uveďte příklad, kdy byste techniku použili (např.
individuální t., skupinová t., fáze terapeutického procesu, kdy byste
techniku nepoužili?),
- pro kterou cílovou skupinu je vhodná, není vhodná,
- vymyslete modifikaci dané techniky a uveďte příklad,
- jaká jsou rizika techniky, jaké jsou její možnosti a jaké
jsou její limity?
Formální
požadavky:
Nutností je důsledné odkazování se na zdroje dle citačních standardů
APA a dodržování zásad psaní odborného
textu. Seminární práce má propojovat odborný text s vlastní reflexí. Citujte
nejméně na třech odborných zdrojích
z nabídnuté literatury (i jiné). Jako odborný zdroj nebude uznávána
základní učebnice (např. Základy psychoterapie).
Kritéria pro hodnocení eseje:
·
způsob zpracování tématu – převaha vlastních
úvah, názorů, vhledů a interpretací, propojení s odbornými texty
·
propracovanost, strukturovanost, zřetelná
myšlenková linie či koncepce
·
obsahová hutnost a hloubka (hloubka je
samozřejmě nepřímo úměrná šíři záběru – také práce se širokým záběrem a menší
propracovaností jednotlivých podtémat může být výborná; doporučujeme ale raději
podrobně a v souvislostech rozpracovat vybrané dílčí téma)
· dodržení rozsahu a tématu, formální úroveň (citace, zdroje)
|
okruh 1 (vyučující Roman Hytych); 28/3 8:00-15:30, POZOR: VÝUKA PROBĚHNE V MÉ PRIVÁTNÍ PRAXI
kvůli vhodnějším výukovým Základní struktura procesu nabízení techniky
a specifické využití terapeutických technik při odlišných fázích
psychoterapeutického procesu. Při ukázkách aplikace terapeutických technik
vycházejících z přístupů psychodramatu, satiterapie a existenciální
psychoterapie bude kladen důraz na etické aspekty práce. Nabízené techniky se
mohou měnit na základě zkušeností studentů:
|
Literatura k okruhu 1:
Kratochvíl, S. (2001). Skupinová psychoterapie v praxi. Praha: Galén
(78-91, 109-142)
J. L. Moreno. Psychodrama a sociodrama; překlad kapitoly z knihy Who Shall Survive? – Foundations of
Sociometry, Group Psychotherapy, and Sociodrama (1993). ASGPP, McLean, VA,
s. 53 – 61, přeloženo M. Němcovou 1996.
Rieger, Z. (1999). Loď skupiny, Hradec Králové: Konfrontace (57-60,
152-184)
Rogers, C. R.
(1961). A Process Conception of Psychotherapy. (pp. 125-159) In On Becoming a Person: A therapist’s view of
Psychotherapy. Boston: Houghton Mifflin Company.
Yalom, I.D. (1999).
Teorie a praxe skupinové psychoterapie, Hradec Králové: Konfrontace
(162-214, 526-534)
Yalom, I. D.
(2006). Existenciální psychoterapie. Praha: Portál.
|
okruh 2 (vyučujcí Petr Doležal) 25/4 8:00-15:30, místnost M011 Na semináři se studenti seznámí se základními principy narativní psychoterapie. Na semináři se ukážeme jejich využití při práci s jednotlivci i páry.
1. Východiska a základní principy narativní psychoterapie 2.
Dekonstruktivní naslouchání a hledání zářivých momentů 3.
Práce s předpoklady 4.
Remembering |
Literatura k okruhu 2:
Freedman,
J., & Combs, G. (2009). Narativní psychoterapie. Praha: Portál.
Freedman,
J. (2014). Witnessing and Positioning: Structuring Narrative Therapy with
Families and Couples. Australian & New Zealand Journal of Family
Therapy, 35(1), 20–30. https://doi.org/10.1002/anzf.1043
Gonçalves,
M. M., Ribeiro, A. P., Stiles, W. B., Conde, T., Matos, M., Martins, C., &
Santos, A. (2011). The role of mutual in-feeding in maintaining problematic
self-narratives: exploring one path to therapeutic failure. Psychotherapy
Research : Journal of the Society for Psychotherapy Research, 21(1), 27–40.
https://doi.org/10.1080/10503307.2010.507789
Kim,
H., Prouty, A. M., & Roberson, P. N. E. (2012). Narrative Therapy with
Intercultural Couples: A Case Study. Journal of Family Psychotherapy,
23(4), 273–286. doi:10.1080/08975353.2012.735591
Marsten,
D., Epston, D., & Markham, L. (2016). Narrative Therapy in Wonderland:
Connecting with Children's Imaginative Know-How. New York: Norton.
Matos,
M., Santos, A., Gonçalves, M., & Martins, C. (2009). Innovative moments and
change in narrative therapy. Psychotherapy Research : Journal of the Society
for Psychotherapy Research, 19(1), 68–80. https://doi.org/10.1080/10503300802430657
Strnad,
V., & Nejedlá, A. (2014). Základy narativní terapie a narativního
koučinku. Praha: Portál.
Sween,
E. (2003). Accessing the rest-of-the-story in couples therapy. The Family
Journal, 11(1), 61–67. https://doi.org/10.1177/1066480702238474
White,
M. (2007). Maps of Narrative Practice. New York: Norton.
White, M. & Epston, D. (1990). Narrative Means to Therapeutic Ends. New York: Norton.
okruh 3 (vyučujcí Leoš Zatloukal) 9/5 9:00-16:00,
místnost M011 V rámci tohoto bloku se studentky a
studenti seznámí s využitím vybraných technik terapie zaměřené na řešení a
ericksonovských přístupů. Jednotlivé techniky budou zasazeny do teoretických
východisek daného přístupu. Předpokládá se aktivní účast studentů na
praktických cvičeních. Témata:
|
Literatura k okruhu 3:
Battino, R., South, T.
L. Ericksonian approaches: A
comprehensive manual. 2nd ed. Norwalk: Crown house publ., 2005.
Berg, I. K. Posílení rodiny. Praha: ISZ, 1992.
Berg, I. K., Miller,
S. D. Working with the problem
drinker: A solution-focused approach. New York: W.W. Norton and comp.,
1992.
Combs, G., Freedman,
J. Symbol, story and ceremony:
Using metaphor in individual and family therapy. New York: W. W. Norton and
comp., 1990.
De Jong, P., Berg, I.
K. Interviewing for solutions. Pacific
Groove: Brooks/ Cole publ., 1998.
De Shazer, S. Klúče k riešeniu v krátkej
terapii. Trenčín: Galanta, 1993.
De Shazer, S., Dolan,
Y., Korman, H., Trepper, T., McCollum, E., Berg, I. K. Zázračná
otázka: Krátká terapie zaměřená na řešení. Praha: Portál, 2011.
Dolan, Y. M. A path with a heart: Ericksonian utilization with resistant and chronic clients. New York: Brunner/ Mazel publ., 1985.