Historická mluvnice českého jazyka
Historický kontext
- 18.-19. století
- Habsburská monarchie (1526 – 1804) -> Rakouské císařství (1804 – 1867) -> Rakousko-Uhersko (1867 – 1918)
- germanizace od 17. století, český jazyk vytlačován; čeština pouze na venkově
- postupně vznik obran českého jazyka – Bohuslav Balbín – Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého
- začínají se objevovat spisovatelé, kterým osud češtiny není lhostejný a začínají se
snažit o jeho upevňování, kodifikaci, obohacování o nová slova a stanovení
mluvnických znalostí
Politické události
- vláda Marie Terezie, Josefa II.
- 1774 – povinná školní docházka
- 1781 – toleranční patent, zrušení nevolnictví
- Josef II. – zavedení němčiny jako úředního a vyučovacího jazyka
- průmyslová revoluce
- 1804 – Rakouské císařství – František I.
- 1848 – revoluční rok
- 1849 – březnová ústava
- 1851 – Silvestrovské patenty
- Bachův absolutismus
- 1860 – říjnový diplom
- 1861 – únorová (Schmerlingova) ústava
- 1867 – Rakousko-uherské vyrovnání
Směry 18. a 19. století
- baroko – do konce 18. stol.
- klasicismus a osvícenství - 2. pol. 17. stol. – 18. stol.
- preromantismus – od pol. 18. stol.
- romantismus – 1. pol. 19. stol.
- realismus – 2. pol. 19. Stol.
Národní obrození
- společensko-kulturní, celonárodní proces formování a utváření českého národa a jeho dalšího kulturního rozvoje
- snaha pozdvihnout úroveň českého jazyka, uvědomění si jeho důležitosti
- neprobíhalo pouze u nás, ale po celém světě, celkově roste zájem o folklorní zájmy a lidovou tvořivost
- fáze obranná – 1775–1805
- fáze ofenzivní – 1805–1830
- fáze vrcholná (politická) – 1830–1848
Někteří autoři rozlišují fáze 4 - například podle Arne Nováka:
- 1. etapa – osvícenství (1774 – 1815)
- 2.etapa – klasicismus (1815 – 1830)
- 3. etapa – starší romantika (1830 – 1848)
- 4. etapa – pozdní romantika (1848-1859)
Obranná fáze
- 1775–1805
- generace Dobrovského
- snaha zabránit germanizaci, pozdvihnout český jazyk a literaturu
- odpor proti josefínské centralizaci
- divadlo – bratři Thámové, Prokop Šedivý
- historici – G. Dobner, F. M. Pelcl
- jazykovědec – J. Dobrovský
- 1790 – Česká expedice – V. Kramerius
Ofensivní fáze
- 1805–1830
- generace Jungmannova
- snaha o co největší uplatnění českého jazyka, vznik vědecké terminologie
- vznik jazykových a historických děl, rozvoj divadla
- jazykovědci – J. Jungmann a jeho škola, F. Palacký, P. J. Šafařík, J. Kollár, F. L. Čelakovský
- divadlo – V. M. Klicpera, M. Kopecký
- J. Kollár – Slávy dcera ,1824
- F. Palacký – Dějiny českého národa v Čechách i na Moravě, 1832
- J. Jungmann – Česko-německý slovník, 1835
Vrcholná fáze
- politické požadavky, práva pro český národ
- průmyslová revoluce
- F. Palacký, K. H. Borovský, K. Sabina, F. M. Klácel
- J. K. Tyl, B. Němcová, K. J. Erben
- končí revolučním rokem 1848