Historická mluvnice českého jazyka

Historický kontext

  • 18.-19. století
  • Habsburská monarchie (1526 – 1804) -> Rakouské císařství (1804 – 1867) -> Rakousko-Uhersko (1867 – 1918)
  • germanizace od 17. století, český jazyk vytlačován; čeština pouze na venkově
  • postupně vznik obran českého jazyka – Bohuslav Balbín – Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého
  • začínají se objevovat spisovatelé, kterým osud češtiny není lhostejný a začínají se snažit o jeho upevňování, kodifikaci, obohacování o nová slova a stanovení mluvnických znalostí  

Politické události 

  • vláda Marie Terezie, Josefa II.
  • 1774 – povinná školní docházka
  • 1781 – toleranční patent, zrušení nevolnictví
  • Josef II. – zavedení němčiny jako úředního a vyučovacího jazyka
  • průmyslová revoluce
  • 1804 – Rakouské císařství – František I.
  • 1848 – revoluční rok 
  • 1849 – březnová ústava 
  • 1851 – Silvestrovské patenty 
  • Bachův absolutismus 
  • 1860 – říjnový diplom
  • 1861 – únorová (Schmerlingova) ústava
  • 1867 – Rakousko-uherské vyrovnání  

Směry 18. a 19. století 

  • baroko – do konce 18. stol.
  • klasicismus a osvícenství - 2. pol. 17. stol. – 18. stol.
  • preromantismus – od pol. 18. stol. 
  • romantismus – 1. pol. 19. stol.
  • realismus – 2. pol. 19. Stol.  

Národní obrození 

  • společensko-kulturní, celonárodní proces formování a utváření českého národa a jeho dalšího kulturního rozvoje
  • snaha pozdvihnout úroveň českého jazyka, uvědomění si jeho důležitosti
  • neprobíhalo pouze u nás, ale po celém světě, celkově roste zájem o folklorní zájmy a lidovou tvořivost 
  • fáze obranná – 1775–1805
  • fáze ofenzivní – 1805–1830
  • fáze vrcholná (politická) – 1830–1848 

Někteří autoři rozlišují fáze 4 - například podle Arne Nováka:

  • 1. etapa – osvícenství (1774 – 1815)
  • 2.etapa – klasicismus (1815 – 1830)
  • 3. etapa – starší romantika (1830 – 1848)
  • 4. etapa – pozdní romantika (1848-1859)

Obranná fáze 

  • 1775–1805
  • generace Dobrovského 
  • snaha zabránit germanizaci, pozdvihnout český jazyk a literaturu
  • odpor proti josefínské centralizaci
  • divadlo – bratři Thámové, Prokop Šedivý
  • historici  G. Dobner, F. M. Pelcl
  • jazykovědec – J. Dobrovský
  • 1790 – Česká expedice – V. Kramerius 

Ofensivní fáze

  • 1805–1830
  • generace Jungmannova
  • snaha o co největší uplatnění českého jazyka, vznik vědecké terminologie
  • vznik jazykových a historických děl, rozvoj divadla
  • jazykovědci – J. Jungmann a jeho škola, F. Palacký, P. J. Šafařík, J. Kollár, F. L. Čelakovský
  • divadlo – V. M. Klicpera, M. Kopecký
  • J. Kollár – Slávy dcera ,1824
  • F. Palacký – Dějiny českého národa v Čechách i na Moravě, 1832
  • J. Jungmann – Česko-německý slovník, 1835  

Vrcholná fáze

  • politické požadavky, práva pro český národ
  • průmyslová revoluce
  • F. Palacký, K. H. Borovský, K. Sabina, F. M. Klácel
  • J. K. Tyl, B. Němcová, K. J. Erben
  • končí revolučním rokem 1848