Text této kapitoly byl převzat z publikace Poznatky pro toto téma byly převzaty zejména z publikací MULAČOVÁ, V., MULAČ, P. Obchodní podnikání ve 21. století. Grada, 2013. ISBN 9788024747804. kap. 3. Text byl mírně upraven a doplněn.

Maloobchodní formáty představují různé podoby zprostředkování prodeje zboží zákazníkům. V současné době se ve většině odvětví objevuje mnoho různých forem paralelně vedle sebe. Zároveň, protože neexistuje pouze jedno dělení maloobchodních formátů, dochází ke vzniku různých kombinací. Jednotlivé formáty mají svá specifika, která je nutno provázat s celkovou obchodní strategií, marketingem a dalšími organizačními částmi a politikami. Efektivním využitím klíčových výhod zvoleného formátu dochází k synergickým efektům vedoucím k vysoké produktivitě podnikání.

Základním dělením maloobchodního formátu je zohlednění účasti zákazníka na jednotlivých fázích prodeje.

• Samoobslužný prodej. Tato forma předpokládá samostatnou aktivitu zákazníka. Zákazník má volný přístup k zásobě zboží v prodejní místnosti, může si zboží libovolně dlouho prohlížet a seznamovat se s ním. Nákup je rychlý, zákazník nemusí čekat ve frontě na obsluhu. Z hlediska obchodníka je tato forma náročná na řízení obchodně-provozních operací, velikost prodejní místnosti a její prostorové uspořádání. Samoobslužný prodej je vhodný pro většinu potravin, dále pak pro nepříliš specializované rychloobrátkové zboží s nižší hodnotou.
• Pultový prodej. Jedná se o úplné oddělení zákazníka od zboží, nabídka a výběr probíhá formou prodejního rozhovoru. Výhodou pro zákazníka je zde možnost konzultace výběru zboží s prodavačem, jenž by měl být schopen poradit. Nevýhodou je relativní pomalost nákupu. Z pohledu obchodníka je důležité výrazně nižší využití prodejní plochy pro vystavení zboží a na znalosti, vzhled a vystupování prodavače. Pultový prodej se využívá u specializovaných výrobků, u luxusního zboží a u výrobků svým charakterem vyžadujících obsluhu.
• Kombinované formy prodeje. Jedná se kombinaci prvních dvou forem. Pro kombinované formy je typická optická nabídka zboží, zákazník si vybírá samostatně. Pokud je však zákazník nerozhodný nebo se sám obrátí s dotazem, vstupuje do nákupu prodavač. V takovém případě probíhá klasický prodejní rozhovor jako v případě pultového prodeje, týká se především vysvětlení funkce, zjištění požadovaného zboží, velikosti apod. Kombinované formy jsou typické pro prodejny oblečení, obuvi a větší specializované prodejny.

Tradiční a stále rozšířenou formou, která je oblíbená i u zákazníků, zůstávají stacionární „kamenné“ obchody, resp. pobočky. Tyto prodejny lze charakterizovat stabilní velikostí, umístěním, a dispozičním řešením, strukturou sortimentu, formou prodeje, cenovou politikou a dalšími faktory. Největší zastoupení mají formáty uvedené dále.

• Specializované prodejny. Jejich sortiment je tedy úzký a hluboký, zaměřují se na vybrané sortimentní skupiny či podskupiny. Cenová úroveň je ve specializovaných prodejnách většinou spíše vyšší. Předmětem jejich činnosti je jak segment rychloobrátkového zboží, tak i zboží s nižší frekvencí poptávky. Prodej ve specializovaných prodejnách klade vysoké nároky na kvalitu personálu.
• Úzce specializované prodejny. Tyto prodejny jsou vyšším stupněm výše popsané kategorie. Jejich sortiment je ještě užší, leč taktéž hlubší. Orientují se na dílčí sortimentní skupiny, podskupinu či určité druhy. Rozsah služeb souvisejících s prodejem je oproti jiným typům výrazně nadstandardní. Cenová úroveň je zde vysoká. Úzce specializované prodejny mají vyšší režijní náklady z důvodu kvalitního servisu a služeb, atraktivního umístění jednotek, potřebou udržování relativně vysokého stavu zásob i v oblasti zboží s pomalou obrátkou a osobních nákladů. Prodej v úzce specializovaných prodejnách klade vysoké nároky na odbornost personálu i dispoziční a architektonické řešení obchodních jednotek.
• Smíšené prodejny. Jedná se o opačný pól než předchozí kategorie. Smíšené prodejny mají sortiment široký ale dosti mělký.  Rozsahu doprovodných služeb je nízký, odborná úroveň obsluhy nebývá vysoká. Cenová úroveň je zde vyšší, neboť obrat v takových prodejnách nedosahuje přílišné úrovně a relativní podíl režijních nákladů je vysoký. Tyto prodejny představují jakýsi kompromis pro lokality, kde není rentabilní provozovat jiné formy obchodního podnikání.
• Supermarkety. Supermarket je velkokapacitní prodejna s plným sortimentem potravin a základními druhy nepotravinářského zboží. Je zde využívána forma samoobslužného prodeje, vybrané zboží je nabízeno u obslužných úseků. Dolní hranice velikosti prodejní plochy samoobsluhy pro její zařazení do kategorie supermarketu je 400 m2, horní hranice prodejní plochy pak činí 2 500 m2. Nejčastěji se vyskytují supermarkety s prodejní plochou okolo 1 500 m2. Počet druhů zboží se zde pohybuje mezi 5 000 a 10 000 položek, výraznou většinu tvoří potraviny. Nepotravinářský sortiment je zde doplňkovým segmentem.
• Hypermarkety. Hypermarkety představují typickou formu obchodní jednotky v globalizovaném světě. Vyvinuly se ze supermarketů a jsou v podstatě jejich výraznou nadstavbou. Odrážejí efekt význačného nárůstu životní úrovně vyspělých zemí v druhé polovině 20. století a akcent společnosti na konzumní hodnoty. V hypermarketech je vedle kompletního prodeje potravin zastoupen značně široký segment nepotravinářského zboží. S ohledem na požadavek vysokých tržeb je v této kategorii samozřejmý důraz na zboží s vysokou dynamikou prodeje příhodné pro samoobslužný prodej. Akcent na velikost prodejních ploch z důvodu maximální šíře sortimentu se nutně odrazil ve změně filozofie lokalizace jednotek. Zatímco u menších jednotek převažuje snaha o přizpůsobení se cestám zákazníků, u hypermarketů je tendence zajistit tak komplexní a atraktivní nabídku zboží, že zákazník podstoupí cestu s výhradním účelem nákupu v příslušné jednotce, aniž by musel vyhledat další obchodní místo pro kompletaci svého nákupu.  Hypermarkety jsou doslova fenoménem dnešní doby a symbolem soudobého žebříčku hodnot. Pro některé typy zákazníků je návštěva hypermarketu dokonce takřka „kulturním programem“ a povznášející náplní pro volný čas. Jiná skupina spíše citlivějších lidí naopak spatřuje v nákupech v hypermarketu trýznivou činnost, neboť odosobnění a masovost zde již dosáhly takové míry, že jim pouhá přítomnost v hypermarketu působí značné fyzické a psychické vypětí a proto se těmto místům pokud možno raději vyhýbají.
• Plnosortimentní obchodní domy. Plnosortimentní obchodní domy představují další formu značné koncentrace nabídky. Tyto univerzální obchodní domy mají jak velice široký, tak i značně hluboký sortiment zboží. Jedná se o formu obchodního podnikání s nejširším a nejucelenějším sortimentem, nabízejí místní koncentraci spousty rozličných sortimentních kategorií. Univerzální obchodní jednotky byly nejmodernější, nejoblíbenější, nejefektivnější a tudíž nejrentabilnější formou obchodního podnikání až do okamžiku vzniku hypermarketů. Dnešní špičkové plnosortimentní obchodní domy již nepředstavují přímého rivala hypermarketů (byť zčásti to pochopitelně platí), nýbrž především jejich doplněk na trhu, kdy univerzální obchodní domy cílí na jiný sortimentní profil, jinou úroveň podnikání a mnohdy i jiné typy zákazníků.
• Specializované obchodní domy. Oproti předchozí kategorii mají výrazně užší sortiment, profilují se jen na určitý segment trhu. V dané specializaci je však sortiment značně hluboký. Jsou zde kladeny vysoké nároky na profesionalitu obsluhy zákazníků a doprovodné služby. Jedná se o provozní model s vyššími provozními náklady, cenová úroveň v těchto jednotkách je tedy zpravidla vyšší.
• Nákupní centra. Stejně jako obchodní domy představují nákupní střediska koncentrovanou formu nabídky velmi širokého a hlubokého sortimentu nepotravinářského i potravinářského zboží. Lze je popsat jako soubor maloobchodních a jiných obchodních zařízení, který je plánován, postaven, vlastněn a řízen jako jeden celek a jednotlivé obchodní jednotky pak provozují nájemci. Pro střední Evropu je udávána minimální hrubá pronajímatelná plocha 5 000 m2. Specifikem jsou další doplňkové služby jako pohodlné parkování, příjemné a bezpečné prostředí a široká nabídka gastronomických a volnočasových aktivity i jiné možnosti zábavy.