• Kartografická generalizace je výběr a cílevědomé zevšeobecnění objektů znázorňovaných na mapě úměrně jejich významu, charakteru území, měřítku a účelu mapy (Čapek a kol., 1992)
• Podstatou generalizace je redukce obsahu mapy – úmyslné vypuštění detailu, zvýraznění důležitých objektů a konzistentní zjednodušení vazeb mezi těmito objekty

Proč generalizujeme?

Mapy generalizujeme z několika důvodů, které se mohou různě prolínat a kombinovat (např. při zmenšení měřítka logicky dojde ke snížení množství dat), mezi ty hlavní patří:

• redukce objemu dat
• změna měřítka mapy
• změna účelu mapy
• zlepšení grafické/estetické stránky mapy

Činitelé generalizace

• Účel mapy – záleží zejména na uživateli (jeho schopnosti rozumět znakovému klíči) a tématu mapy (na topografické mapě se základní prvky obsahu mapy vyjadřují v maximálně možné podrobnosti a přesnosti, na obecně zeměpisné mapě se základní prvky obsahu mapy vyjadřují obsahově vyváženě, aby vyjadřovaly základní charakteristiky daného území, na tematické mapě se nejvyšší podrobnost přisuzuje prvkům z hlediska zaměření mapy)
• Měřítko mapy – zmenšení měřítka znamená snížení informační kapacity mapy
• Ráz zobrazovaného území – důležité prvky by měly zůstat zachovány  –  tento činitel někdy vede proti výsledkům metod generalizace (např. něco má být vypuštěno po metodě výběru, ale protože je součástí charakteru území, zůstane i po generalizaci) 
• Způsob grafického znázornění (znakový klíč) – vliv parametrů znaku (velikost, tvar atd.) úzce souvisí se stanovením hodnot maximálního a optimálního zaplnění mapy a jeho přehledností a platí zde zásada: čím vyšší náplň mapy (hustší kresba) a čím větší písmo, tím méně prvků lze na mapě zobrazit a tím více musí být obsah generalizován