ZM středního měřítka 200

Klad listů je vytvořen umělou konstrukcí pravidelně se sbíhajících čar, které přibližně sledují směr poledníků. Při určování kladu mapovách listů se vychází z mapy 1 : 200 000.

Označení mapových listů – názvem nejvýznamnějšího bodu území (ne vždy se uvádí) a číselné označení dle rozdělení celé republiky na řádky (0-3) a sloupce (1-6) (od SZ).

• př. 24 (Brno) (Obr. 3)

ZM200

ZM středního měřítka 100

• ZM 200 – název nejvýznamnějšího sídla a dvojice čísel (vrstvy 0-3, sloupce 1-6), např. Brno 24 (nebo jen 24)

• ZM 100 – rozdělení ZM 200 na 4 čtverce (1-4), např. 24-1 (Obr. 4)

ZM100

ZM středního měřítka 50

• ZM 200 – název nejvýznamnějšího sídla a dvojice čísel (vrstvy 0-3, sloupce 1-6), např. Brno 24 (nebo jen 24)
• ZM 100 – rozdělení ZM 200 na 4 čtverce (1-4), např. 24-1

• ZM 50 – rozdělení ZM 100 na 4 čtverce (1-4), např. 24-11 (Obr. 5)

ZM50

ZM středního měřítka 25

• ZM 200 – název nejvýznamnějšího sídla a dvojice čísel (vrstvy 0-3, sloupce 1-6), např. Brno 24 (nebo jen 24)
• ZM 100 – rozdělení ZM 200 na 4 čtverce (1-4), např. 24-1
• ZM 50 – rozdělení ZM 100 na 4 čtverce (1-4), např. 24-11

• ZM 25 – rozdělení ZM 50 na 4 čtverce (1-4), např. 24-111 (Obr. 6)

ZM25

ZM středního měřítka 10

• ZM 200 – název nejvýznamnějšího sídla a dvojice čísel (vrstvy 0-3, sloupce 1-6), např. Brno 24 (nebo jen 24)
• ZM 100 – rozdělení ZM 200 na 4 čtverce (1-4), např. 24-1
• ZM 50 – rozdělení ZM 100 na 4 čtverce (1-4), např. 24-11
• ZM 25 – rozdělení ZM 50 na 4 čtverce (1-4), např. 24-111

• ZM 10 – rozdělení ZM 50 na 25 čtverců (01-25), např. 24-11-08 (Obr. 7)

ZM10

Shrnutí nomenklatury a označení mapových listů ZM středních měřítek