Dějiny světové kinematografie I

Realismus a raný modernismus / Festivaly

Mezinárodní festivaly během druhé světové války a těsně po ní

Filmové festivaly jako klíčové instituce těsně spjaté s dobovou politikou:

  • 1932: vzniká MFF Benátky jako výkladní skříň italského fašistického režimu (dominují filmy z fašistických zemí, včetně Německa, často s propagandistickými prvky), má sloužit jako motivace pro italské tvůrce v časech hospodářské krize
  • 1939: pořádá se první ročník MFF Cannes, ale je ihned přerušen začátkem druhé světové války
  • 1946: MFF Cannes, obnovený první ročník ve znamení internacionalizace a pacifismu: vymezení se proti předchozímu nacionalistickému zaměření Benátek -> zakládá hodnoty typické pro další směřování filmových festivalů

Italský neorealismus


dva typy neorealistického filmu: 

  1. filmy vytvářející relativně ucelený obraz druhoválečné Itálie: především filmy Roberta Rosselliniho (Řím, otevřené město, 1945, Paisa, 1946), přítomnost a střetávání různých národností (Němci, Italové, Američané) a společenských vrstev (komunisté, katolíci a kněží, běžní lidé).

    příklad Řím, otevřené město: slavná scéna smrti Piny (herecká hvězda Anna Magnani), kterou po zastřelení drží v náručí italský kněz: https://youtu.be/DC5VG5xC4j4?si=x_-dz0VzGShYPwt4

  2. filmy vytvářející detailní pohled na život obyčejných lidí: především filmy Vittoria de Sicy (Zloději kol, 1948, Umberto D, 1952), snaží se naplnit neorealistický ideál sledování unavené chůze dělníka po cestě z práce domů, smazává se hranice mezi podstatnými a nepodstatnými dějovými událostmi.

    příklad Umberto D: scéna, v níž mladá, nechtěně těhotná služka ráno vstává a poklízí v kuchyni: https://youtu.be/_-jPZUM7ftk?si=oV4RD-cUSCrP33Yq


Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/phil/podzim2024/FAVBPa060/um/filmy/realismus_a_rany_modernismus/Bicycle.Thieves.1948.mkv

Co způsobuje úpadek první vlny neorealistických filmů na přelomu 40. a 50. let?

  • 1948: levicové politické strany ztrácejí moc v Itálii, ustupuje podpora levicově zaměřených neorealistických filmů
  • vyčerpává se koncept bezútěšných filmů o zchudlé Itálii -> filmy tzv. růžového neorealismum, lidové komedie z venkovského prostředí 

Raný modernismus


Obecné rysy modernistických filmů

  • opak realismu: referenčním bodem pro modernistický film není realita, ale vyprávění, struktury, jazyk a výraz
  • reflexivita: sebeuvědomělost jako kritické autorské gesto
  • subjektivita-objektivita: prolínání subjektivity a objektivity, významová ambivalence
  • abstrakce: tendence k vytváření abstraktních stylistických vzorců, částečně odtržených od požadavků vyprávění (styl se osamostatňuje, viz koncept parametrické narace Davida Bordwella)

Raný modernismus pod vlivem nového románu

Hirošima, má láska (r. Alain Resnais, 1959) jako první skutečně modernistický film? 

vliv francouzského nového románu (nouveau roman): fragmentace vyprávění, částečná odosobněnost postav ("Ona", "On"), důraz na percepci a popis

současně ale: důraz na emocionalitu a smyslovou hloubku, lyričnost a poetičnost, průzkum osobního a kolektivního traumatu, politický vztah ke světu (téma genocidy) - scénář Marguerite Duras


Jaké filmy či filmové žánry přispívají k destabilizaci vypravěčské perspektivy v poválečné kinematografii?

  • film noir: subjektivizace vyprávění (voiceovery, retrospektivy)
  • Občan Kane (r. Orson Welles, 1941): mozaikovitý pohled na Charlese F. Kanea skrze sérii retrospektiv
  • Rašómon (r. Akira Kurosawa, 1950): příběh vraždy z pohledu čtyř postav a jejich lišících se výpovědí, nejednoznačnost a relativizace jako výraz morálně zkorumpovaného světa


Minimalistický modernismus 


národnostně různorodí filmaři tíhnoucí k abstrakci, minimalismu a trancendentálním přesahům: Carl Theodor Dreyer, Robert Bresson, Jasudžiró Ozu