Středověká latina

Latina od pozdní antiky přibližně po humanismus. Latina se stává jazykem   mnoha  národů mimo Itálii. Postupné zjednodušování a přizpůsobování.

Mezi nejčastější odchylky středověké latiny od klasické normy patří:

A) Pravopis

-  změna ae, oe v prosté e a naopak nove místo novae, aecclesia místo ecclesia
  psaní ti jako ci milicia místo militia
    záměna i/y vyrgo místo virgo, ymago místo imago
  záměna w/v/u lingwa místo lingua, euangelium místo evangelium
    zdvojování nebo zjednodušování litera místo littera, apostolus na appostolus

B) Morfologie 

  změny rodu, čísla vinus místo vinum, caeli místo caelum
    změny konjugace fugat místo fugit
    rozšiřuje se opisné stupňování adjektiv a adverbií pomocí magis a maxime

C) Syntax  

zjednodušování časů, pádoslovné odchylky

D) Slovní zásoba   

přejímky z vulgární, křesťanské latiny i z národních jazyků

Podrobně: Jana Nechutová, Středověká latina, Brno 1995.