V této kapitole se budeme zabývat bibliografickým záznamem jako entitou znakového charakteru. Bude nás tedy zajímat, co jednotlivé typy údajů označují. Řekli jsme, že bibliografické univerzum se skládá z entit, které mají své atributy a mezi nimiž existují vzájemné vztahy. Dále jsme hovořili o tom, že bibliografický záznam se skládá z údajů popisných, které se skládají z osmi kategorií, údajů selekčních, které se dělí na jmenné a věcné, a údajů lokačních, kam patří sigla a signatura, údajů exemplářových a údajů služebních. Nyní zkusíme uvést jednotlivé údaje bibliografického záznamu do vzájemného sémantického vztahu s entitami, atributy a vztahy v bibliografickém univerzu, pokusíme se je tedy interpretovat.

Řekli jsme, že entity 1 typu, které jsou předmětem katalogizace jsou znakového charakteru, ať už jde o znaky instrumentální (konkrétní jednotky) nebo znaky formální (pojmové objekty jako provedení, vyjádření či dílo). Proto katalogizátor svojí činností v podstatě provádí interpretaci, to znamená, že se snaží vyložit, co katalogizovaný dokument sděluje, a přeložit to do uživateli srozumitelného jazyka. Dříve než se pustíme do samotné interpretace údajů bibliografického záznamu, řekneme si něco o teorii interpretace (hermeneutice) vůbec