Sémantické aspekty katalogizace: interaktivní skripta

1.2 Objekt

Objekty, se kterými se člověk setkává, jsou dvojího druhu. Jednak jde o předměty, které vznikly bez zásahu člověka a lidské společnosti a které můžeme nazvat objekty přírodními, jednak jsou to předměty vytvořené člověkem, kterým můžeme říkat objekty sociokulturní. Sociokulturní objekty lze rozdělit do dvou kategorií. První kategorii tvoří předměty, které primárně slouží k jiným účelům než k lidské komunikaci a které mají znakový charakter pouze sekundárně. 

Do druhé kategorie patří předměty, které mají za primární cíl informovat a které primárně fungují jako znaky.

Je třeba předeslat, že zatímco přírodní objekty mají obvykle charakter individuí, tedy celků, které jsou něčím víc než souhrnem svých částí, sociokulturní objekty jsou tzv. agregáty individuí, tedy celky, které nepřesahují souhrn svých částí. To je důležité pro pochopení toho, proč v knihovní a informační vědě dochází k přechodným článkům a překryvům.

S různými druhy objektů se člověk setkává jednak v běžném životě na předvědecké úrovni, jednak je činí předmětem specifického způsobu poznávání – vědy. Vědy se liší na základě toho, na jaké typy objektů zaměřují svoji pozornost a prostřednictvím jakých metod tak činí. Přírodními objekty se zabývají přírodovědecké disciplíny, které na základě úrovně abstrakce můžeme dělit na empirické obory (fyzika, chemie, biologie, antropologie), matematické disciplíny a metafyzické vědy (filosofie přírody, kosmologie). Sociokulturními objekty se zabývají vědy technické, humanitní, společenské a kulturní. Podle úrovně abstrakce je můžeme dělit na jedné straně na empirické a kvantitativní, na druhé straně na filosofické. Specifický okruh věd, které se zabývají sociokulturními objekty, tvoří disciplíny, které se zaměřují na objekty primárně znakového charakteru (patří k nim například sémiotika, teorie a dějiny umění nebo informační věda).

Každá věda vychází z určitých předpokladů, které souvisí jak s určitým předvědeckým poznáním, tak s určitou filosofickou koncepcí. Tyto předpoklady se pak odráží na způsobech, jakým daná věda přistupuje k předmětu svého zkoumání (na metodologii). V rámci jedné disciplíny (tedy oboru, který má stejný předmět zkoumání) se mohou vyskytovat různé směry (paradigmata), které se vzájemně neshodují v přístupu k objektu zkoumání.

Rozdíl mezi zoologií a informační vědou tedy spočívá v tom, že zatímco zoologie se zabývá objekty přírodními, knihovní a informační věda se zaměřuje na objekty sociokulturní, a to takové, které mají primárně znakový charakter.