Sémantické aspekty katalogizace: interaktivní skripta

8.1.5 Zásady katalogizace

S hermeneutickými kánony úzce souvisí základní zásady katalogizace obsažené v mezinárodních principech. O některých jsme se zmínili v předchozích podkapitolách. Nyní si je přehledně zobrazíme:

  • Ohled na uživatele katalogu. Rozhodnutí, týkající se popisných údajů a řízených forem jmen pro zpřístupnění, by měla být činěna se zřetelem na uživatele. (AKTUALIZACE POROZUMĚNÍ)
  • Běžné použití. Slovní zásoba, používaná při popisu a tvorbě selekčních údajů, by měla být v souladu se slovní zásobou většiny uživatelů. (AKTUALIZACE POROZUMĚNÍ)
  • Prezentace entit při popisu. Popis a řízené formy jmen by měly být založeny na způsobu, jakým entity identifikují samy sebe. (AUTONOMIE OBJEKTU)
  • Správnost. Popisovaná entita by měla být popsána správně a přesně. (ADEKVÁTNOST POROZUMĚNÍ)
  • Dostatečnost a nezbytnost. Měly by se používat pouze prvky popisu a selekčních údajů, jež jsou potřebné k uspokojení požadavků uživatele a nezbytné pro jednoznačnou identifikaci entity. (AKTUALIZACE POROZUMĚNÍ)
  • Významnost. Datové prvky by měly být bibliograficky významné. (ADEKVÁTNOST POROZUMĚNÍ)
  • Hospodárnost. Pokud vedou k dosažení téhož cíle různé způsoby, přednost by měl mít ten, který nejlépe a komplexně splňuje požadavek na hospodárnost (tj. nejmenší náklady nebo nejjednodušší postup). (ADEKVÁTNOST POROZUMĚNÍ)
  • Konzistence a standardizace. Popis a tvorba selekčních údajů by měly být standardizovány v nejvyšším možném rozsahu. Zajistí se tak větší konzistence, která zvyšuje možnost sdílení autoritních a bibliografických záznamů. (CELKOVOST)
  • Integrace. Popis všech typů dokumentů a všech řízených forem jmen má pokud možno vycházet se stejných obecných pravidel. (CELKOVOST)