Hlavní názvové záhlaví se vytváří, není-li autor znám, autorů je více než tři a dílo nepochází od korporace, jde o sborník různých osob nebo korporací, dílo je akceptováno náboženským společenstvím jako posvátná kniha.

Ve formátu MARC 21 se k vytváření hlavního názvového záhlaví užívá polí sloužící k zápisu názvových informací,  tedy především pole 245. Toto pole je neopakovatelné. První indikátor se týká tvorby vedlejšího zá¬hlaví. Má-li hodnotu 0, vedlejší záhlaví se nevytváří a to znamená, že pole 245 je užito jako záhlaví hlavního. Ostatní informace o poli a zápisu v něm jsou obsaženy v kapitole o údajích o názvu a odpovědnosti.
Unifikované názvy slouží k propojení záznamů pro díla, která se vyskytují v různých podobách - vyjádřeních (např. překlady), k identifikaci díla vydaného pod jiným názvem, než pod kterým je známé, k rozlišení děl s totožným názvem či k uspořádání záznamů do souboru.

Ve formátu MARC 21 se pro tvorbu záhlaví z unifikovaného názvu užívá polí 130 (pro hlavní záhlaví), 730 (pro vedlejší záhlaví) a 830 (pro vedlejší záhlaví pro edici). Pole 130 je neopakovatelné, pole 730 a 830 jsou opakovatelná. U polí 130 a 730 se první indikátor týká vyloučení znaků z řazení a může mít hodnotu 0-9. Pole 830 nemá první indikátor definovaný. Druhý indikátor je u pole 130 nedefinován, u pole 730 se týká typu záhlaví a může mít hodnotu mezera pro nespecifikované záhlaví a 2 pro analytické záhlaví. U pole 830 se druhý indikátor týká vyloučení znaků z řazení.

Zapisuje-li se hlavní záhlaví do pole 100, 110 či 111, tzn. není-li unifi¬kovaný název hlavním záhlavím, zapisuje se unifikovaný název do pole 240. Toto pole je neopakovatelné, první indikátor slouží k rozlišení, zda-li se unifikovaný název zobrazuje (hodnota 0) či nezobrazuje (hodnota 1). Druhý indikátor slouží k vyloučení znaků z řazení.