Antropogenní geomorfologie

Vojenské (militární), pohřební (funerální), oslavné, rekreační a sportovní, ostatní antropogenní procesy a tvary

Vojenské (militární) antropogenní procesy a tvary

Pevnost Olomouc - plán z roku 1757                   Hradební věže v Bezručových sadech                                       Bývalá vodní kasárna

Soubor:Olomouc map 1757.jpg   Soubor:Seminarni zahrada.JPG   Soubor:Kasematy v Olomouci.jpg

(Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pevnost_Olomouc)

 

Pevnost Terezín - plán z roku 1790                                                               Současný letecký pohled na Terezín

 

(Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Terez%C3%ADn)                                      (Dostupné z: http://www.pevnostterezin.cz/struktura-pevnosti/)

 

Pevnost Josefov - plán z roku 1781                                                             Hradby pevnosti a hradební příkop

  

(Dostupné z: http://www.pevnostjosefov.cz/)

 

Rekreační antropogenní procesy a tvary

Vliv turismu na reliéf a půdy (Zdroj: Dávid, L. et al., 2010):

 

Ostatní antropogenní procesy a tvary

Historie a současnost kolektorů v Brně

  • Počátky budování v roce 1973, koncepce řešení problémů rekonstrukcí komunikací a navazujících obtíží s obnovou inženýrských sítí
  • Zahájení výstavby v úseku Dornych – Křenová, pak prodlužování prvního úseku ve směru Radlas, Svitavské nábřeží, Tkalcovská a Tatranská
  • Následovalo další rozšiřování sítě kolektorů v úsecích Jugoslávská, Cejl, Malinovského náměstí a Hybešova (realizace dokončena v roce 1994)
  • V současnosti jsou kolektorové sítě pod Brnem rozděleny do dvou okruhů:
    • Kolem historického jádra města
    • V oblasti průmyslové zóny v sousedství centra města
  • V dlouhodobém výhledu jsou připravovány další výstavby kolektorů (např. Koliště – Sukova, ul. Česká a Solniční)

Druhy kolektorů v Brně

  • Primární kolektory: prováděny klasickou ražbou v hloubce cca 30 metrů pod povrchem

              

  • Sekundární kolektory: raženy v hloubce cca 5 metrů pod povrchem; oproti primárním kolektorům jsou považovány za distribuční soustavu sloužící k rozvodu sítí do jednotlivých objektů na povrchu

              

(Zdroj: www.tsb.cz)

 

Situace primárních kolektorů v historickém jádru města Brna (Zdroj: http://www.casopisstavebnictvi.cz/clanek.php?detail=216)

 

Situace sekundárních kolektorů v historickém jádru města Brna (Zdroj: http://www.casopisstavebnictvi.cz/clanek.php?detail=216)

 

Podélný řez ulicí Josefskou s kolektorem (Zdroj: http://www.casopisstavebnictvi.cz/clanek.php?detail=216)