Politická ekonomie médií z genderového hlediska
Vítám Vás nad dalším tématickým blokem.
Vaším úkolem v následujících dvou týdnech bude seznámit se v teoretické rovině s tím, jaké politické, ekonomické a organizační (strukturní) faktory ovlivňují výslednou podobu mediálních obsahů, především zpravodajství; v našem případě navíc z genderového hlediska. V praktické rovině se pak pokusíme najít klíč k tomu, jak zpravodajské či publicistické žánry kriticky a poučeně "číst".
Povinná literatura: Gaye Tuchman: „Women’s Depiction by Mass Media“. Signs, 4 (3), 1979, s. 528-542.
Tutorkou tohoto týdne je Pavlína Binková.
Termíny: do 14. 3. se přihlásit k plnění úkolu; do 21. 3. vypracovat mediální rešerši (první skupina); do 28. 3. odevzdat hodnocení rešerší (druhá skupina).
Toto téma bývá též souhrnně označováno termínem „politická ekonomie médií“. Jedněmi z teoretiků-zakladatelů tradice výzkumu politické ekonomie médií byli Edward S. Herman a Noam Chomsky, kteří v knize Manufacturing Consent (1988) definují pět základních filtrů omezujících svobodu komunikace. Jsou jimi: 1) velikost, vlastnická struktura a prozisková orientace masových médií; 2) tlaky zadavatelů reklam (komercionalizace a komodifikace médií); 3) zdrojování mediálního zpravodajství (přístup k informacím, agenda setting apod.); 4) institucionální a zájmová kritika či nátlak; 5) ideologický kontext, v němž se daná společnost v daný čas ocitá (v případě popisovaném Hermanem a Chomskym – USA reaganovské éry – pak antikomunismus a antiterorismus) (citováno dle V. Kouřil: „Jak se vyrábí souhlas v USA“; podrobněji o propaganda modelu též V. Kouřil: „Předpoklady liberálního dorozumívání: Model propagandy E. S. Hermana a N. Chomského“, in Média a realita 04, FSS MU 2003). Uvedený model pěti "filtrů" či "bran" je poplatný době a místu jeho vzniku, i v současnosti však slouží jako vhodné východisko zkoumání (limitů) mediálních obsahů.
Herman a Chomsky poukazují ve svém textu na silné vlivy politických a ekonomických elit v průběhu utváření zpravodajství. Na tento aspekt upozorňují i další autoři a autorky zabývající se systémem redakční práce či analýzou procesu nastolování mediální agendy (tzv. agenda setting: stručná definice termínu viz např. heslář Revue pro média, "určování agendy"). Vedle poukazu na ideologické motivace vzniku mediální reality (podsouvání témat a obsahů ze strany politiků či vlivných firem) má ovšem na mediální obsahy podle kritiků Hermana a Chomského vliv také stereotypizace (další definice viz heslář RPM), rutinizace a organizace redakční práce; to co lze kritickým jazykem označit za „profesionální ideologii žurnalistiky“ či „technikalizaci redakční práce“, mnohdy pak skrývané pod imperativy „odpovědnosti“, „vyváženosti“ či „profesionality“ novinářů/ek (viz V. Kouřil 2003: 167).
Zkoumáním podmínek vzniku mediálních textů, se systematicky zabývala také Gaye Tuchman. Její článek věnovaný „obrazu žen v médiích“ je povinnou četbou na tuto hodinu.
Jde o klasický text, opět poplatný době vzniku (rok 1979), jenž však zároveň obsahuje mnohá východiska i dnes užitečná pro pochopení systému mediální produkce. Byl uveřejněn v časopise Signs, jenž vedle Screenu, Media, Culture and Society či Camery Obscury tvořil jednu z hlavních platforem postupné reflexe genderových témat v oblasti médií. Přečtěte si uvedený text a zaměřte se přitom na následující:
Vůči jaké tradici se Tuchmann vymezuje a kým je tato reprezentována?
Jaké uvádí pozitivní příklady výzkumu médií z pozic feminismu? V čem spočívají?
V čem spočívá její kritika mimézis a jak chápete tento pojem?
Jaký je její názor na rovnítko: více žen v mediálních organizacích = spravedlivější status žen ve společnosti?
Jaké jsou její poznámky/tvrzení týkající se politické ekonomie médií? Které z pěti uvedených filtrů zmiňuje jako klíčové?
Pokud jste se dostali až sem, pokuste se pak pro sebe shrnout:
- autorčina východiska
- nabízená řešení.
Po stručném teoretickém úvodu do problematiky se ovšem pojďme podívat na praxi „symbolické anihilace žen“ či „stereotypizace mužů“ na mediální scéně České republiky. Je snadné se stát součástí světa mediálně re-cyklovaných informací, jste-li zástupkyně poskytujícího služby obětem domácího násilí? Jakými kanály se vaše sdělení mohou dostat na veřejnost? V jakých podobách? A jsou tato sdělení "genderovaná"? Jaké hlavní hotnoty obsahují?
Ve vztahu ke genderu je pak v návaznosti na předchozí naším úkolem se ptát: Proč se některá (genderová) témata prosazují v médiích lépe a jiná hůře? Jaké faktory vstupují/mohou vstupovat do tohoto procesu? Jaký vliv mohou mít sami novináři a novinářky? Kdo je gatekeeperem, jenž má „právo“ iniciovat mediální/veřejnou debatu? Čím je dána přetrvávající sterotypizace a schematizace informování o genderových tématech? Nebo – existují též v mainstreamových médiích alternativní prostory, posunující mediální diskurz definující gender?
Zadání úkolu
Jak už bylo naznačeno, v zadání na tuto hodinu budeme tedy „mediální obraz žen a mužů“ konkretizovat na příkladu organizace, jejichž činnost se soustředí na pomoc obětem domácího násilí. Vaším úkolem pak bude zhodnotit mediální obraz těchto organizací tvořený vzorkem textů podle přesnějšího zadání; respektive vypracovat posudek na hodnocení vašich kolegů a kolegyň. Půjde o jakési mikrorešerše, vybrané tak, abyste pracovaly/i s počtem maximálně 30 mediálních textů (většinou jich je ale méně). Úkol je rozvržen do více než dvou týdnů (sedmnáct dnů).
V zadání máte možnost si vybrat, zda zpracujete „mediální analýzu“, nebo zda budete jejími hodnotitelkami/hodnotiteli. Pro jednu z variant se však musíte rozhodnout do středy 14. 3. a nejpozději k tomuto datu se zapsat v ISu k příslušnému tématu (Přihlašování k balíkům/variantám témat; můžete analyzovat medializaci aktivit organizace Bílý kruh bezpečí na pomoc obětem domácího násilí v letech 2010 a 2011 v různých typech tištěných titulů – celostátní seriózní periodika, celostátní bulvární periodika, regionální tisk). Rešerši máte za úkol zpracovat do půlnoci 21. 3. (středa!) v rozsahu 2 000 znaků; může být i delší, neměla by však překročit 5 000 znaků (větší rozsah bude postižen snížením bodového ohodnocení). Detaily zadání najdete níže. Hodnocení budete mít za úkol vypracovat v týdnu od 21. 3. do 28. 3. (od středy do středy). Záleží jen na vás (či na vaší rychlosti při zapisování k tématům), pro jakou variantu se rozhodnete. Pro hodnotící platí, že každý z nich bude mít za úkol přečíst 2–3 analýzy, každou ohodnotí bodově, ale i stručným komentářem v minimálním rozsahu 500 znaků dle bližšího zadání; na příslušný týden nebudete mít zadánu žádnou povinnou literaturu. Třetí (čtvrtou) hodnotící budu já jako tutorka kurzu – výsledný počet bodů za rešerše bude získán jako průměr všech tří (čtyř) hodnocení. Kvalitu vašich posudků budu hodnotit pouze já. Jde nyní o hrubý nástin, s detaily a návodem k hodnocení se seznámíte v dalším výukovém týdnu.
Zadání zpracování analýzy
(- doporučuji přečíst až do konce všem, i těm, kdo se přihlásí k hodnocení!)
Vžijte se do následující situace:
Pracujete ve společnosti pro monitoring médií a výzkum trhu s příznačným názvem IMV – In Media Veritas. V minulém týdnu se na vás se svou žádostí o zhodnocení mediálního obrazu obrátila organizace, která loni oslavila dvacet let svého působení a chtěla by při té příležitosti zhodnotit svůj mediální obraz a navrhnou svou další strategii cílenou na média. Nabízí vám finančně velmi výhodnou zakázku. Tuto šanci si nemůžete nechat ujít. Slíbíte proto, že během týdne vypracujete exkluzivní (jak jinak) analýzu, ve které nastíníte základní témata, která se v médiích v zadaném období v souvislosti s danou společností objevují, a pokusíte se o jejich expertní zhodnocení a případně o formulaci rad, jakou strategii vůči médiím zaujmout v budoucnu. Víte, že ve společnosti pracují lidé s dobrou znalostí metod sociologického výzkumu a že vaše analýza nemůže být povrchní. Zároveň chcete organizaci dát odpovídající a fundovanou zpětnou vazbu, tak aby v budoucnosti média co nejméně zkreslovala její poselství a činnost. Do zpracování analýzy se tedy vrhnete s absolutním nasazením. Vaše šéfka vás ovšem nejprve zbrzdí a odkáže vás na firemní metodiku…
Zpracování analýzy – "technické" podmínky
Základní "technické" podmínky zpracování vašeho úkolu jsou následující:
Vaším úkolem je zhodnotit mediální pokrytí zvolené organizace uvedeným typem média v daném časovém období.
Prvním úkolem bude dohledání příslušných článků. Jde vlastně již o samotný první krok mediální analýzy. V tomto případě je zkoumaný vzorek poměrně přesně daný; vaším úkolem je ho správně dohledat; jako kontrola vám může sloužit výsledný počet článků, se kterými byste měli pracovat; je uveden v zadání příslušného tématu v ISu. K dohledání využijete databáze společnosti Anopress, jež poskytuje službu mediálního monitoringu. Databáze obsahuje aktuální full-textové informace nejen z českých novin a časopisů, ale i přepisy rozhlasového a televizního vysíláni. Celkem je monitorováno přes 1 700 zdrojů a tento počet se stále zvyšuje (loni to bylo například "jen" 1 500). Dostupné jsou nejen čerstvé informace (denně aktualizované), ale i retrospektiva sahající – podle typu dokumentu – až do roku 1996.
Jako studující MU máte i vy přístup k plné databázi společnosti Anopress. Uvědomujeme si, že někdo z vás může s databází pracovat poprvé v životě a úkol se vám proto může jevit jako náročnější. Jedním z cílů tohoto zadání však je právě snaha seznámit vás s tímto „mocným nástrojem“ mediální analýzy a rozšířit tak vaše kompetence v obsti médií i internetu.
Link na volný přístup do databáze najdete na následující straně:
http://library.muni.cz/ezdroje/prehled/zdroj.php?id=198
Pracujete-li na počítačích MU (tj. i FSS), máte přístup zajištěn automaticky. Pracujete-li ovšem z domova či odjinud, abyste se dostali k datům Anopressu, musíte se nejprve přihlásit do sítě MU prostřednictvím tzv. vzdáleného protokolu. Na stránce MU, která se otevře po prokliknutí na výše uvedený odkaz, zvolíte z levého menu „Vzdálený přístup“. Otevře se vám nová stránka s nápovědou, jak dále postupovat. Stejně jako správci systému vám doporučuji připojení prostřednictvím VPN (první odkaz). Přihlášení je velmi snadné a můžete ho využít mimo jiné i k prohledávání ostatních elektronických zdrojů, které nabízí knihovna FSS ze vzdáleného počítače (viz http://knihovna.fss.muni.cz/KnihovnaFSS/eiz.php); tj. věřím, že pokud jde pro vás o novinku, jistě ji v budoucnu ještě oceníte. (Může se stát, že přihlášení se povede až na poněkolikáté; pokud se vám nepodaří připojit hned napoprvé, zkuste své údaje odeslat opakovaně. Někdy je také v důsledku práce více uživatelů souběžně přihlášení pomalejší.)
Jakmile jste přihlášení v databázi, pokuste se sami prozkoumat všechny její funkce a možnosti – pouze dílčí nápověda – pro úspěšné plnění úkolu pracijte již od počátku s typem formuláře "Rozšířený formulář"; v případě nejasností použijte nápovědu; pokud budete opravdu bezradní/é, je zde stále Diskuzní fórum a příslušné vlákno vyhrazené pro tuto hodinu. Anopress vyhledává všechny tvary zadaného slova/sousloví. Nabízí možnost vybrat si časové období i mediální tituly, způsob zobrazení výsledků apod. Můžete tedy například hledat podle klíčového slova "Bílý kruh bezpečí" a z výsledných stovek textů selektovat "ručně" užší téma (domácí násilí) a typ periodika (bulvár, regionální atd.); nebo můžete díky obeznámení se se způsobem hledání nastavit váš dotaz tak, že vám z databáze vyjede přesně těch 30 (pravděpodobně však vždy o něco více) textů, které hledáte.
Zpracování analýzy – obsahová specifikace
Poté, co budete mít sestaven příslušný vzorek, můžete začít s jeho samotnou analýzou. Za dvě základní, v současné době užívané, metody výzkumů mediálních obsahů lze při velkém zjednodušení považovat obsahovou a diskurzivní analýzu. Ve vaší práci byste měli využít kombinaci obou: kvalitativní obsahové analýzy a diskurzivní analýzy. Stručně řečeno, těžiště vašeho rozboru nebude v číslech a abstrakci kategorií (postup kvantitativní obsahové analýzy: de-konstrukce textu na měřitelné kategorie, jež lze snadno kvantifikovat a jež tak umožňují zkoumat velké množství textů), ale spíše v poskytnutí jakési mediální mapy regularit (pravidelností), jež se objevují v referování o dané organizaci (v tomto smyslu pak může být i nepravidelnost vnímána jako svého druhu „regularita“); případně v upozornění na to, co v textech chybí. Pro přesnější vymezení mediální metodologie můžete nahlédnout do příruček v knihovně FSS. Pro dané zadání by mělo ovšem postačovat, pokud se budete držet následující osnovy:
1. Představte stručně organizaci, jejíž mediální obraz jste se rozhodli analyzovat: jak je řízena, kdo ji financuje, jak dlouho působí, v jaké oblasti apod. Pokuste se odhadnout, jaký „mediální potenciál“ organizace má. Vydává tiskové zprávy? Jsou její představitelky a představitelé veřejně činné/í a známé/í? Má funkční webové stránky? Je o její služby u veřejnosti zájem?
2. Poskytněte základní informace týkající se sledovaného vzorku: jaká klíčová slova jste užili, kolik článků bylo v daném období publikováno a v jakých médiích (regionální/celostátní; tisk/rozhlas/TV), jak jsou tyto rozmístěny v onom časovém období – lze zde vysledovat nějakou pravidelnost (úbytek článků v čase/nárůst apod.), jak to může souviset s aktivitami organizace, se společenskými kauzami, se společenskou poptávkou (témata násilí, krimipříbehy, bulvarizace) apod.
3. Pokuste se načrtnout základní „mřížku“ analytických kategorií, skrze kterou na texty můžete nahlížet. Může/Mělo by vás zajímat: jaký je žánr příspěvků, jaký je jejich rozsah, jaká jsou hlavní témata, jimž se příspěvky věnují, jaké zpravodajské hodnoty (viz níže) se v textech prosazují, jaké stereotypy média užívají, jak své příspěvky rámují atd. Nabízejí se v tomto ohledu ve vašem vzorku nějaké pravidelnosti?
4. Soustřeďte se na vykreslení obrazu dané organizace: v jaké pozici se organizace/její zástupci/kyně v příspěvcích objevují; zda zastávají expertní pozici, případně jakou; zda jsou citováni/y nebo parafrázováni/y; kolik prostoru je obecně organizaci v příspěvku věnováno. Je organizace hlavním tématem článku, nebo je zmíněna pouze okrajově? Jsou informace o organizaci objektivní? Jsou uvedeny v kontextu? Je organizace líčena pozitivně, neutrálně nebo negativně?
5. Pokud se vám to zdá vhodné, pokuste se na daný vzorek aplikovat teorii zpravodajských hodnot: tj. hodnot, jež umožňují při referování o organizaci překročit „mediální práh“ atraktivity. Termín „hodnota zprávy“ definovali blíže Galtung a Ruge (1965). Podle nich „hodnoty zprávy předurčují způsob, jakým bude zpráva prezentovaná“ a jsou tvořeny souborem 10 faktorů. V určité obměně základní teorie Galtunga a Ruge lze sledovat např. následující tři okruhy:
I. hodnoty vztažené na aktéry a událost:
negativita, aktuálnost (frekvence/častost), blízkost, shoda, jednoznačnost, neočekávanost (novost), významnost, relevance, personalizace, elitní osoby/celebrity, zdroj zprávy, vztah ke skutečnosti
II. hodnoty vztahující se na proces utváření zprávy:
kontinuita, skladba/composition, rivalita/moment překvapení (vs. cirkulace stejných zpráv), zahrnutí vedlejších příběhů do hlavního, skladba (vliv skladby zpravodajské relace – např. střídání zahraničních a domácích zpráv), předpověditelnost, přebírání hotových událostí
III. hodnoty vztahující se k textu zprávy:
jasnost, stručnost, zabarvení.
Které hodnoty zpráv se nejčastěji uplatňují ve vztahu k referování o organizaci a proč?
6. Snažte se – je-li to možné – aspoň některá vaše zjištění zobecnit, respektive vysvětlit, v závěrečném shrnutí. To by mělo být klíčovým místem celé rešerše. Nesoustřeďte se na čísla, nýbrž na možnost vysledování obecnějších trendů: Proč/Kdy je organizace mediálně atraktivní? Jací aktéři se v souvislosti s referováním o organizaci v médiích vyskytují? Jedná se také o veřejně činné osoby – politiky/ političky, celebrity...? Jaký prostor dostávají členové a členky organizace? Musela organizace pro referování o ní samé vyvinout nějakou aktivitu, nebo byla novináři investigativně vyhledána? Odpovídá mediální obraz tomu, jak organizace sama popisuje svou pracovní náplň? Apod. Zkuste se tedy oprostit od čísel (vybraný vzorek je i proto tak malý, abyste nebyli svazováni/y počty a mohli se na obsahy soustředit spíše jako na jakési „figury“) a volně, avšak v návaznosti minimálně na výše uvedené teoretické ukotvení či schéma, představit mediální obraz dané instituce. Nemusíte přitom zahrnout všechny uvedené body, ale vybrat to, co je pro váš vzorek relevantní.
Se svými dotazy se neváhejte obracet na nás nebo na své kolegyně a kolegy v diskusním fóru.
7. Vymyslete pro vaši analýzu příhodný titulek. Logo prodává…
Zadání se vám může zdá rozsáhlé. Berte ho ovšem pouze jako odrazový můstek. Nemusíte nutně pokrýt všechny otázky a témata! Spíše naopak!
Opakuji, že minimální rozsah analýzy je 2 000 znaků, maximální 5 000 (s mezerami). Základní kritéra hodnocení: možnost získat max. 30 bodů: 5 představení organizace, 20 analýza (metoda, koherence a struktura – 10; zobecnění a vyvození závěrů – 10), 5 zhodnocení mediálního potenciálu organizace.
Další doporučená literatura k této hodině:
S. Craig Watkins, Rana A. Emerson: „Feminist Media Criticism and Feminist Media Practices“, Annals of American Academy of Political and Social Science, Vol. 571, 2000, s. 151-166.
Přeji vám úspěšnou a přínosnou práci s databází Anopress i s mediálními obsahy.