Edukace v práci sestry
2. Učení
CÍL: Student dokáže definovat a vysvětlit pojem učení, rozlišit od sebe učení záměrné a nezáměrné. Student dokáže vyjmenovat, popsat a vysvětlit fáze učení a faktory, které mají vliv na učení. Student dokáže vysvětlit a uvést vzájemné vztahy mezi jednotlivými druhy učení. Student dokáže analyzovat svoje slabé a silné stránky učení a navrhnout pro sebe efektivnější způsob učení.
2. Učení
V obecné rovině můžeme učení definovat jako proces, ve kterém si jedinec osvojuje individuální zkušenosti. Tyto zkušenosti zahrnují veškeré situace, činnosti, zpracování a uložení informací, se kterými se jedinec setká během svého života a měly vliv na změnu jeho chování, jednání, ale i na jeho vědomosti, dovednosti, postoje. Pokud bychom definovali učení ve vztahu k řízenému učení (učení typické pro edukaci v institucích – škola, zdravotnické zařízení apod.) chápeme učení jako záměrné, systematické získávání vědomostí, dovedností a návyků, rozvíjení poznávacích schopností, postojů, hodnot, osobnostních vlastností a formování chování a jednání jedince.
Učení je velmi složitý a mnohotvárný jev, který se liší v závislosti na fylogenetickém a ontogenetickém vývoji jedince. Schopnost učení je vrozená a u člověka se rozvíjí v důsledku potřeb. Výsledkem učení u člověka jsou vědomosti, dovednosti, návyky a postoje.
Učení může být buď:
1. Učení záměrné
Jedinec při tomto učení se vědomě učí a učební činnost je zaměřena na to, naučit se něčemu. Učení má svůj přímý cíl.
2. Učení spontánní
Jedinec si neuvědomuje, že se učí. Jeho činnost směřovala k jinému cíli, učení je tu sekundární zisk. Ke změně jeho vědomostí, dovedností, postojů, způsobů chování došlo bezděčně.
Učení má několik fází:
1. Fázi motivační
Motivace je vědomá, či nevědomá pohnutka, která nás nutí vykonávat určitou činnost, určitým způsobem se chovat nebo jednat. Většinou platí to, čím je větší motivace, tím jedinec vykazuje větší aktivitu. Motivace je jedním z velmi silných faktorů, který má vliv na výsledek učení. Motivace patří mezi základní zákony učení (více o motivaci viz zákony učení kap. 2.2).
2. Fáze poznávací
V této fázi učení začínáme pronikat do učebního materiálu, děláme si představu o obsahu, struktuře učebního materiálu. Hledáme, do jakého systému svých předchozích informací bychom nové poznatky mohli přiřadit a rozšířit je. Tato fáze je charakteristická tápáním, hledáním, tvorbou různých hypotéz, které si prověřujeme.
3. Fáze výkonová
V této fáze, jsme pochopili a vyřešili problém, osvojili si učební materiál a zařadili ho do soustavy předcházejících informací. V této fázi dochází k zapamatování. Touto fází by učení nemělo skončit, ale mnohdy končí. Pro dobrý výsledek učení by měla následovat ještě fáze poslední a to kontrolní.
4. Fáze kontrolní (ověřovací)
Fáze kontrolní by měla být vždy součástí učení. V této fázi si ověřujeme výsledky svého učení, zda jsme se při učení nedopustili chyb, nepřesností a provádíme korekci těchto nedostatků. Tato fáze kontrolní nám také pomáhá k lepšímu zapamatování a udržení obsahu učiva. Vždy bychom si měli nějakým způsobem otestovat.
Faktory ovlivňující průběh, vývoj a výsledek učení
- věk
- tělesný stav
- psychický stav
- charakterově – volní vlastnosti
- motivace
- aktivita
- opakování
- novost
- prostředí
Nezapomeňte nikdy u sebe a pacienta/klienta, že pro úspěch při učení je nutno projít všemi fázemi učení a respektovat faktory, které učení ovlivňují!
BIBLIOGRAFICKÉ ZDROJE- Efektivní učení. Ebbinghausova křivka zapomínání.Slide Player [online]. 2016 [cit. 2016-9-03]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3036034/).
- JUŘENÍKOVÁ, Petra. Základy edukace v ošetřovatelské praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-2171-2.
- Z pamětí.cz pro lepší paměť a učení [online]. [cit. 2016-12-03]. Dostupné z: http://zpameti.cz/pamet/.
- PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. Andragogický slovník. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 9788024747484.
- SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didaktika. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. Pedagogika. ISBN 978-80-247-1821-7.
