Náš předmět je určen pro studenty napříč Masarykovou univerzitou na bakalářském stupni, proto si dovolíme odkazy na odbornou literaturu poněkud zestručnit, přefiltrovat a okomentovat. Také jsme vybrali pouze tři texty a všechny pouze na úrovni abstraktu.
Sport (za) zrcadlem společnosti
Z odborné literatury (s mimořádným zřetelem na filosofii sportu)
"Případ Pistorius" představoval ve své době ve světě sportu opravdu velmi diskutovaný fenéomén. Nejvíce odborných článků pochopitelně pochází z doby, kdy klíčovou otázkou bylo, zda je korektní, aby Pistorius závodil v rámci běžných sportovních soutěží.
(Zatímco jeho příběh po roce 2013 již resonoval mnohem více ve zpravodajských a rovněž v bulvárních médiích než v literatuře odborné).
Selekce zdrojů
(2008). Should Oscar Pistorius be Excluded from the 2008 Olympic Games? Sport, Ethics and Philosophy, 2(2), 112-125.
Abstract
"Rovné příležitosti"
This paper discusses the predicament of Oscar Pistorius. He is a
Paralympic gold medallist who wishes to participate in the Olympics in
Beijing in 2008. Following a brief introductory section, the paper
discusses the arguments that could be, and have been, deployed against
his participation in the Olympics, should he make the qualifying time
for his chosen event (400m). The next section discusses a more
hypothetical argument based upon a specific understanding of the fair
opportunity rule. According to this, there may be a case for allowing
Pistorius to compete even if he should fail to make the official
qualifying time. The final part of the paper reviews the situation at
the time of writing and offers some assessment of the strategy of the
IAAF in responding to it. It is argued below that the proper focus for
assessment of Pistorius's eligibility to compete should not be on
whether his blades lead to his having an unfair advantage over his
competitors, but instead should focus on whether what he does counts as
running.
Ten, kdo by očekával odpověď v rovině ano-ne, bude ji v abstraktu (ale i v hlavním textu) hledat marně. Článek se pokouší sumarizovat argumenty pro účast i proti účasti. Autor navrhuji i jiné parametry pro rozhodování než pouze měření čepelí/pružin, například definici Pistoriova běhu a to, jak jeho běh odpovídá tomu, co standardně považujeme za běh.
"Rovné příležitosti"
Olympic style games were first held for athletes with disabilities in
Rome in 1960. Today the Paralympic Games (parallel Olympics) feature
competition for athletes from six disability groups, including amputee,
visually impaired, and spinal cord injury. Olympic hosts, both summer
and winter, are now contractually obliged to organize the Paralympics in
the same venue. The size and popularity of the games have grown
exponentially since their inception, but they remain largely separate
from the Olympics themselves. Recently, a very successful Paralympic
athlete from South Africa, Oscar Pistorius, made it clear that despite
his double below-the-knee amputation he wanted to compete in his event
(400 m) at the Olympics. Initially, however, Oscar Pistorius was
prohibited from competing at any International Amateur Athletics
Federation (IAAF) competition on grounds of fairness. On the basis of
biomechanical and physiological evidence, the IAAF argued that his
highly specialized prosthetic limbs gave him an advantage and were
therefore in contravention of Rule 144.2. This rule forbids the use of
any technical device (such as prosthetic limbs) that provides the user
with an advantage over another athlete not using such a device. This
decision was subsequently overturned by the Court of Arbitration for
Sport following an appeal by Pistorius. Using this case as an example,
the aim of this paper is to highlight the empirical and ethical
difficulties associated with the application of the principle of
fairness in sport. In particular, we discuss both the complexity of
identifying the nature and size of athletic advantage and the basis for
determining its validity. Moreover, we explore how similar difficulties
arise when attempting to establish criteria for “relevant athletic
performance”. We argue that reasonable rules and norms for competition
are not simply inferred from the principle of fairness. Such rules and
norms should result from careful judgements informed by scientific,
conceptual, and ethical evidence, and be guided by the standards of
excellence that best characterize the sport in question.
Tento text již reflektuje rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže o připuštění Pistoria do běžných atletických soutěží. Text se zabývá otázkou "rovných příležitostí" ve sportu a tím, jak je komplikované najít vymezení tohoto principu. Tvrdí, že rozumná pravidla a normy pro soutěž nejsou vyvozeny pouze ze zásady spravedlnosti. Taková pravidla a normy by měly vyplývat z pečlivého úsudku podloženého vědeckými, koncepčními a etickými důkazy. Měly by také reflektovat standardy, které patří k danému sportu.
Princip spravedlnosti?
Jako třetí text jsme zvolili mnohem novější článek, jehož prvním autorem je jeden z nejvýznamnějších světových filosofů sportu současnosti Mike McNamee. Tento text z roku 2021 již není věnován přímo případu Pistoria, ale ukazuje na současné problémy "koncepce spravedlnosti" i v kontextu paralympijského sportu.
(2021). Fairness, technology and the ethics of Paralympic sport classification. European Journal of Sport Science, 21(11), 1510-1517.
Fairness in sport is a widely shared meritocratic norm. Its application
is usually restricted to equality of opportunity to compete for victory.
Paralympic sports lay down a further challenge in that equality of
opportunity must be shaped by considerations of fairness, evidenced by
the development of discrete competition categories to construct fair and
meaningful contests. In this article, we extend these philosophical
ideas to consider how Fair Equality of Opportunity might operate in the
context of Paralympic sports classification. We articulate three
conceptions of fairness relevant to these sports: (i) background
fairness; (ii) procedural fairness; and (iii) stakes fairness. We
critically review the International Paralympic Committee’s Policy on
Sport Equipment in relation to the first two conceptions and argue that
greater clarification, theorization and rule modification is required if
physical prowess, as opposed to equipment technology, is to be assured
as the dominant determinant of Paralympic athletic success.
Zde se hovoří o tom, že férovost ve sportu je meritokratickou normou (meritokracie v daném kontextu znamená oceňování podle výkonů či zásluh). Uplatnění férovosti je obvykle chápáno jako zaručení rovných příležitostí ucházet se o vítězství. Dle autorů by v paralympijském sportu měla být rovnost příležitostí k úvahám o spravedlnosti. Autoři kriticky hodnotí politiku Mezinárodního paralympijského výboru a tvrdí, že je potřebné větší vyjasnění, hlubší teoretické uchopení a úprava pravidel, pokud má být zohledněna především fyzická zdatnost. Ta by na rozdíl od technologických aspektů měla být chápána jako dominantní faktor paralympijského atletického úspěchu.
Resumé?
1) Uvedené odkazy z oblasti filosofie sportu ukazují, že pokud chceme pojmy jako "férovost ve sportu" "spravedlivá soutěž" či "rovné příležitosti" uchopit na filosofické úrovni, může se nám leccos jevit jako mnohem složitější, než těm, kdo sedí u obrazovky a "se vším jsou rychle hotovi".
Všichni zřejmě do jisté míry laicky vnímáme, že "rovné příležitosti" představuji ve sportu jakýsi uměle vytvořený konstrukt (nikdo na tom není na vstupu stejně - někdo má rychlejší vlákna, jiný má výhodu v somatotypu, další třeba v tělesné výšce). Přesto potřebu zachování tohoto principu vyrazně vnímáme a jeho porušení chápeme jako poškozování toho, co sport činí sportem.
2) "Případ Pistorius" se zjevil jako konkrétní problém, který zahýbal sportovním, konkrétně atletickým světem, a dříve než mohl být zcela vyřešen, zase zmizel. Za to může jiný příběh Pistoriova života, který se začal odehrávat v roce 2013. Na tomto příběhu je založena i tato kapitola našeho materiálu.
3) Lze to vnímat i tak, že svět sportu dostal jakýsi oddechový čas, aby podobné problémy začal intenzivněji řešit, protože dříve či později přijde "nový Pistorius" (jakkoli se nejspíš bude jmenovat jinak).