Komunikace ve zdravotnictví

Dysartrie, anartrie, řečová dyspraxie

dle NKS: Motorické řečové poruchy, narušení článkování řeči

dle MNK-10: Získaná dysartrie R 47.1 (Anatrie a dysartrie)

Jedná se o poruchy vývojové, ale i získané. 

předpona dys- značí částečné postižení (ne vývojový aspekt) dysartrie

předpona a- vyjadřuje úplnou ztrátu schopnosti artikulace (anartrie)


Dysartrie – poruchy motorické realizace řeči na základě organického poškození CNS (Neubauer, 2007). 

Jedná se o poruchu artikulace v důsledku slabosti nebo poruchy koordinace artikulačních svalů, která vzniká v důsledku organického postižení CNS. Nejčastěji jde o postižení CNS, přičemž poruchy hybnosti artikulačních orgánů může nastat při lézi v periferním úseku motorické dráhy zajišťující inervaci artikulačních orgánů, tedy na úrovni hlavových nervů mimo CNS, případně i na úrovni nervosvalového přenosu a vlastních artikulačních orgánů (Koštálová, 2006).


Anartrie – nejzávažnější porucha motorických řečových modalit, s prakticky nemožnou verbální komunikací s okolím, neschopností artikulované mluvy pro ztrátu nebo nerozvinutí vůlí kontrolované hybnosti mluvidel, a to často i ve spojení s neschopností tvořit hlas – afonií. 

Nejčastěji se projeví u těžkých posttraumatických stavů po úrazech a lézích nervové tkáně a je symptomem některých degenerativních a progresivních onemocněních nervové soustavy (např. amyotrofické laterální sklerózy). (Neubauer, 2018).


Řečová dyspraxie  motorická porucha řečové komunikace na pomezí mezi dysartrií a motorickou afázií. Podstatou vzniku poruchy není motorický koordinační deficit, ale porucha programování řečového artikulovaného projevu. Symptomatologie se odráží na spontánní řečové produkci, kdy pacient/klient má poruchu programování řečových prvků, hlásek, slabik, zaměňuje je, vynechává je nebo perseveruje (ulpívá).


V praxi se setkáváme s různou mírou poruchy:

  • dysartrie lehká – postižení řečové produkce neomezuje a nenarušuje přenos informací a sdělení, řeč je srozumitelná
  • dysartrie středního stupně – řečová produkce je mnohdy narušená tak, že není příliš srozumitelná, částečně je omezen přenos a sdělení informací mluvenou řečí
  • dysartrie těžkého stupně – významně je omezena kvalita přenosu a sdělení informací mluvenou řečí, řečová produkce je převážně nesrozumitelná
  • anartrie – neschopnost tvořit řečovou produkci (viz výše)

Jde o poruchu produkce zvuků, které vznikají aktivní činností artikulačních orgánů. 

Jak se co nejlépe domluvit s osobou s dysartrií


  • Nepředstírejte, že rozumíte (většinou to osoby s dysartrií poznají).
  • Snažte se zjistit téma, o kterém dysartrik mluví, ukázáním, přitakáním na otázku, kresbou, posunkem apod.
  • Tolerujte pomalost a omezení mluvy, dejte čas na vyjádření se.
  • Při dlouhém sdělení se řeč zpravidla zhorší, motivujte osobu s dysartrií do krátkých, srozumitelných vět.
  • Sledujte ústa mluvící osoby, dejte jí najevo snahu porozumět.
  • Nemluvte současně s osobou s dysartrií.
  • Můžete opakovat porozuměnou část sdělení, napovědět další slovo, otázkou usměrnit další projev na slova, jenž můžete odhadnout podle své otázky.
  • Pokud je soba s dysartrií schopna psát, využijte techniky "tužka, papír", zajistěte podmínky pro psaní (pevná podložka, brýle apod.). 

Doporučení pro osoby s dysartrií


  • Snažte se trvale zlepšovat sebekontrolu vlastní řeči, uvědomování si, jak mluvíte, za jakých okolností lépe, jaký postup se osvědčuje. U mírných obtíží se osvědčuje důrazné, pomalé čtení nahlas a následné vyprávění obsahu přečteného.
  • Rehabilitace řeči podobně jako rehabilitace postižené ruky či nohy vyžaduje každodenní pravidelné procvičování, (vytvořte si a dodržujte pravidelné, denní procvičování)
  • Snažte se o klidnou, pomalou mluvu s výraznými pohyby ústy. Pokud vám okolí nerozumí, nezrychlujte mluvu, nekřičte, opakujte vaše sdělení jinými slovy, pomalu a klidně.
  • Používejte krátké věty, ale ne pouze jednotlivá slova. 
  • Lidé okolo vás se snaží vám porozumět, nebojte se užít všechny možnosti – ukazujte, pište, malujte, okolí to přivítá.
  • Mluvte s lidmi okolo vás, jen ten, kdo se nevzdá vlastní řeči, má reálnou šanci na rychlý či pozvolný posun svých řečových schopností. 
Literatura

Cséfalvay, Z.  a kol.: Terapie afázie. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-316-1.

Cséfalvay, Z., Lechta, V.: Diagnostika narušené komunikační schopnosti u dospělých. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0364-3.

Košťálová, M., Bednařík, J., Mechl, M., Voháňka, S.:Mutlimediální výukový atlas poruch řeči a příbuzných kognitivních funkcí. Brno, 2006.

Lechta, V. a kol.: Terapie narušené komunikační schopnosti. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-901-9.

Neubauer, K. a kol.: Kompedium klinické logopedie. Praha: Portál, 2018. ISBN 978-80-262-1390-1.

Neubauer, K. a kol.: Neurogenní poruchy komunikace u dospělých. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-159-4.