Téma semináře:

I. Obsah závazků

II. Společné dluhy a pohledávky

Právní úprava:

§ 1789 – § 1809 občanského zákoníku

§ 1868 – § 1878 občanského zákoníku

Sylabus:

02_SYLABUS_Obsah_zavazku__lichevni_smlouvy__1_-converted.pdf

Přednáška:

Sdílený Google dokument

Pokyny ke zpracování otázek, příklad zpracované otázky

Pokyny, příklad zpracované otázky

Online seminář

Online seminář proběhne přes aplikaci ZOOM ve čtvrtek 19. 3. od 9:00.

Topic: Obsah závazků, společné dluhy a pohledávky
Time: Mar 19, 2020 09:00 AM Prague Bratislava

Join Zoom Meeting
https://us04web.zoom.us/j/414590301?pwd=azVOR1VWQ1pxOVdrNmxUNEIxMEFWUT09

Meeting ID: 414 590 301
Password: 257073

Topic: Obsah závazků, společné dluhy a pohledávky 2
Time: Mar 19, 2020 09:30 AM Prague Bratislava

Join Zoom Meeting
https://us04web.zoom.us/j/500435002?pwd=eXlKWDBrQlBXd0E0UFd3NUsxRVNpZz09

Meeting ID: 500 435 002
Password: 257073

Poslední část 

Join Zoom Meeting

https://us04web.zoom.us/j/144669577?pwd=V0FuL1VRWWVQaDRDQVJTZ1RIVGdZQT09

Meeting ID: 144 669 577
Password: 257073

Záznamy online seminářů:

Otázky:

1. Může jako platná obstát smlouva, podle níž má smluvní strana plnit za úplatu, ale výše této úplaty nebyla sjednána?
2. Co je to laesio enormis?
3. Může se tohoto institutu dovolávat podnikatel, který uzavřel smlouvu při svém podnikání?
4. Co je to lichevní smlouva? Jaké jsou následky kvalifikace smlouvy jako lichevní?
5. Co znamená adhézní způsob uzavření smlouvy?
6. Vztahují se pravidla pro smlouvy uzavírané adhézním způsobem i na vztahy mezi podnikateli?
7. Jaké jsou důsledky porušení pravidel pro smlouvy uzavírané adhézním způsobem?
8. Jak se liší úroky a úroky z prodlení?
9. V jaké výši se platí smluvní úrok, není-li jeho výše sjednána?
10. V jaké výši se platí úrok z prodlení, není-li jeho výše sjednána? Lze si vůbec sjednat úrok z prodlení ve smluvní výši? 
11. Co je to tzv. anatocismus? Je anatocismus v českém právu přípustný?
12. Co je to záloha? Jak se se zálohou naloží při splnění závazku a jak při jeho nesplnění?
13. Co je to závdavek? Jaké jsou důsledky nesplnění smlouvy, při jejímž uzavření byl dán závdavek?
14. Jak se třídí závazky podle počtu subjektů na jednotlivých stranách?
    
15. Rozliště pojmy závazek s plněním dělitelným, závazek s plněním nedělitelným, závazek s plněním nerozlučným a závazek s plněním solidárně nedílným.
16. Čím se liší závazky solidární a závazky dílčí?
17. Z čeho vyplývá, zda bude závazek solidární nebo dílčí?
18. Jaké má následky splnění závazků jedním ze solidárně zavázaných dlužníků?
    
19. Co se stane, promine-li věřitel dluh jednomu ze solidárně zavázaných dlužníků?
20. Co se stane, započte-li jeden ze solidárně zavázaných dlužníků vůči věřiteli svou pohledávku, která přesahuje jeho podíl na společném dluhu?

Příklady:

1.       Petra Konečná uzavřela dne 11. 11. 2016 s Janem Lukášem kupní smlouvu, kterou na něho převedla vlastnické právo k pozemku, jehož součástí je rodinný dům parč. č. 205/1 v katastrálním území a obci Ivančice, a to za kupní cenu 1.580.000 Kč. Jan Lukáš ještě před uzavřením této smlouvy složil dne 27. 2. 2016 do úschovy advokátce JUDr. Ondřejce Uršulové částku 800 000 Kč, která měla být vyplacena po uzavření smlouvy Petře Konečné. Zbývající částka 780 000 Kč z kupní ceny žalobkyni vyplacena nebyla, i když její převzetí žalobkyně v kupní smlouvě potvrdila. Po provedeném vkladu vlastnického práva do Katastru nemovitostí se nedlouho poté domáhala Petra Konečná žalobou určení vlastnického práva k předmětnému pozemku (a stavbě). Namítala v ní, že její vůle nesměřovala k prodeji domu ani k tomu, aby předmětné nemovitosti vyklízeli její prarodiče, matka a sestra. Předmětnou kupní smlouvu považuje za lichevní a v žalobě uvedla, že „od uvedených jednání odstupuje“. Žalovaný (Jan Lukáš) se v řízení bránil tvrzením, že předmětná kupní smlouva byla řádně uzavřena, žalobkyně potřebovala finanční prostředky a tyto jí byly poskytnuty. Bude žalobkyně se svojí určovací žalobou úspěšná?
 
2.      Milan Kadeřábek v minulosti uzavřel úvěrovou o smlouvu (smlouvu o spotřebitelském úvěru), delší dobu však splátky z ní nehradil. V důsledku jeho neuhrazených závazků nařídil Okresní soud v Pardubicích dne 23. 1. 2018 exekuci na jeho majetek a soudní exekutor následně vydal exekuční příkaz k prodeji nemovitosti. Žalobce si s nastalou situací nevěděl rady a tak využil nabídky na oddlužení od společnosti SPOLEČNOST IHNED, s. r. o., která mu nabídla zápůjčku ve výši 200.000 Kč. Milan Kadeřábek sice dlužil pouze částku ve výši 88.000 Kč, nicméně označená společnost ho přesvědčila k řešení, že za žalobce uhradí jeho dluh a zbylé prostředky (ve výši 112.000 Kč) mu poskytne za účelem, aby si založil účet stavebního spoření, z něhož měl následně čerpat úvěr za účelem vrácení půjčky. K zajištění pohledávky požadovala tato společnost převedení vlastnického práva k nemovitostem ve vlastnictví žalobce do svého vlastnictví. Mělo se jednat pouze o zajišťovací převod a po splacení půjčené částky mělo dojít k budoucímu převodu vlastnického práva zpět na Milana Kadeřábka. Předmětná společnost vyplatila exekuční závazky žalobce ve výši 88.000 Kč a poté podala návrh na vklad vlastnického práva v její prospěch do Katastru nemovitostí a o 14 dnů později nemovitosti převedla na společnost TERBRIX, s. r. o. Žalobce částku přesahující jeho závazky, tj. 112.000 Kč nikdy neobdržel. Milan Kadeřábek podal určovací žalobu proti společnosti TERBIX, s. r. o., na určení, že je vlastníkem nemovitosti. Soud prvního stupně žalobu zamítl s odůvodněním, že k jejímu uzavření došlo z vůle žalobce, smlouvu si přečetl a jejímu obsahu porozuměl. Byl postup soudu správný?
 
3.      David Konečný koncem měsíce listopadu roku 2018 v Kolíně zakoupil zahradní travní sekačku Burton za částku 95.000 Kč. Celý měsíc se s ní projízděl po zahradě a sekal trávu bez sebemenšího problému, následující měsíc se však pokazil motor sekačky. Prodávající ho odbyl s tím, že je to jeho chyba, protože pozemek, na němž sekal trávu je příliš svažitý a jeho práva z vadného plnění „neuznal“. David Konečný proto podal žalobu na zrušení smlouvy z důvodu neúměrného zkrácení, jelikož aktuální objektivní hodnota sekačky je 25.000 Kč, zatímco ji kupoval za 95.000 Kč. Bude se svým nárokem úspěšný?
 
4.      Stanislav Bartoň má plný dům harampádí a rozhodl se, že provede „očistu“ domu tím, že větší část svých pokladů z půdy prodá. Součástí zboží, které hodlá prodat na každoročním setkání vystavovatelů umění, jsou rovněž dva obrazy, které jsou v domě od nepaměti. Stanislav Bartoň oslovil ještě před prodejem aukční síň Bohuslava Martinů (prostřednictvím e-mailu, v němž zaslal fotky předmětných obrazů), její zástupce k dotazu Stanislava Bartoně sdělil, že obrazy „žádnou hodnotu nemají“. Půl roku poté, co na setkání vystavovatelů obrazy prodal, zjistil, že kupec, jemuž své obrazy prodal, je nabízí jako originály za desetkrát vyšší cenu, než jakou od něho obdržel, jelikož se skutečně o originální kousky jednalo. Rozhodl se proto, že kontaktuje prodejce s tím, že „od smlouvy odstoupí“ a obrazy si jako originální prodá sám. Jaké budou právní následky jednání Stanislava Bartoně?
 
5.      Jana Peterková rozhodla otevřít kadeřnictví, chtěla však využít v povědomí veřejnosti dobrého jména společnost Filosoft, a. s., a proto uzavřela inominátní (obsahově franšízovou) smlouvu, která obsahovala mimo jiné ujednání, podle něhož je Jana Peterková je povinna hradit poplatky sloužící na podporu prodeje výrobků dodavatelů, marketingovou podporu produktů (tzv. zalistovací poplatky) na zavedení těchto výrobků do prodeje a na náklady spojené s otevřením nových filiálek společnosti Filosoft, a. s. V prvních deseti měsících tyto poplatky Jana Peterková hradila, později se jí zdálo, že není úplně správné, aby někomu hradila poplatky na náklady spojené s otevřením nových filiálek společnosti. Jana Peterková se na Vás obrátila jako na advokáta, který má posoudit, zda může být se svým nárokem na vrácení již uhrazené poplatku 250.000 Kč úspěšná v soudním řízení. Sdělila Vám, že výzva k vrácení, kterou adresovala společnosti Filosoft, a. s., byla bezvýsledná.
 
6.      Alois Opatrný jako leasingový nájemce uzavřel se společností FioFin, a. s., jako leasingovým pronajímatelem leasingovou smlouvu, podle níž se Alois Opatrný zavázal hradit měsíční leasingové splátky ve výši 15.500 Kč na dobu 5 let, a to za předmět leasingu, jímž byl otočný bagr sloužící k výkopovým pracím. Příliš se mu nevedlo, a proto po třech letech přestal hradit měsíční leasingové splátky. Po neuhrazení třetí leasingové splátky byl zesplatněn celý leasingový úvěr a otočný bagr byl v souladu s obchodními podmínkami společnosti FioFin, a. s., Aloisi Opatrnému odebrán. Postup této společnosti však Alois Oopatrný vnímal jako hrubě nespravedlivý, jelikož zaplatil větší část stroje a nyní nemá nic. Obrátil se proto na obchodní oddělení společnosti FioFin, a. s., a namítl relativní neplatnost doložky v adhezní smlouvě. Jednalo se o adhezní smlouvu či nikoli?
 
7.      Zástupce společnosti TEXEN, s. r. o., kontaktoval Janu Beránkovou, pracovnici na pozici vedoucí týmu v oddělení provozních činností společnosti ČP, a. s., která vypsala veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku, jejímž předmětem byl pronájem nebytových prostor, jimiž společnost disponovala. Zástupce této společnosti předal Janě Beránkové částku 50.000 Kč s tím, že má velký zájem o to, aby společnost TEXEN, s. r. o., v tomto „výběrovém řízení“ zvítězila. Jana beránková částku přijala, nakonec ovšem komise akceptovala nabídku jiné společnosti. Zástupce společnosti TEXEN, s. r. o., následně namítal, že smlouva byla uzavřena ještě předtím, jelikož Janě Beránkové poskytl závdavek. Mohla být smlouva uzavřena se společností TEXEN, s. r. o.?
 
8.      Emil Horký (jako budoucí kupující) uzavřel s Marií Odstrčilovou (jako budoucí prodávající) smlouvu o budoucí smlouvě kupní ze dne 5. 12. 2018. Jejím předmětem byl prodej nemovitosti za dohodnutou kupní cenu 3.500.000 Kč. Marie Odstrčilová se v této smlouvě zavázala zaplatit zálohu na kupní cenu ve výši 500.000 Kč. Tuto částku uhradila a Emil Horký ji převzal. K uzavření zamýšlené kupní smlouvy však následně nedošlo, jelikož Marie Odstrčilová nezískala úvěr na financování předmětu prodeje. Marie Odstrčilová se však ve smlouvě o budoucí smlouvě kupní zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši přijaté částky pro případ, že nepodepíše v termínu kupní smlouvu, případně nesplní svým zaviněním smluvní závazek ve smlouvou o budoucí smlouvě kupní stanoveném termínu. Došlo k poskytnutí zálohy a byla sjednána platně smluvní pokuta?

Odevzdávárny (skupiny M. Janouška):

Odevzdávárna (skupiny L. Brima):

Judikatura:

Obsah závazku

Znaky lichevní smlouvy 

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4665/2009.

• Jaký má pro soukromé právo význam definice lichvy v § 218 trestního zákoníku?
• Jaké jsou podle názoru Nejvyššího soudu objektivní a subjektivní znaky lichevní smlouvy?
  
• Jsou tyto závěr použitelné i v režimu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku?

Společné dluhy a pohledávky

Postoupení pohledávky za jedním ze solidárně zavázaných dlužníků

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.4.2008, sp. zn. 29 Odo 1162/2006.

• Jak se liší solidární závazek od závazku dílčího?
• Co spojuje závazky mezi věřitelem a solidárními dlužníky v závazek solidární?
• Lze postoupit pohledávku za jedním z více dlužníků zavázaných společně a nerozdílně?

Věřitelská solidarita a právo prevence

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2008, sp. zn. 30 Cdo 4713/2007.

• Co je to právo prevence solidárního věřitele?
• Jaké jsou důsledky toho, že jeden ze solidárně oprávněných věřitelů uplatní právo prevence?
• Jaká vzájemná práva mají solidárně oprávnění věřitelé?

Preventivní regres solidárního dlužníka

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2010, sp. zn. 29 Cdo 5276/2008.

• Co je to preventivní a následný regres solidárního dlužníka?
• Co může dlužník požadovat v rámci preventivního regresu?
• Co může dlužník požadovat v rámci následného regresu?

Doporučená literatura:

RONOVSKÁ, Kateřina, Eva DOBROVOLNÁ a Petr LAVICKÝ. Úvod do soukromého práva: zvláštní část. Brno: Česká společnost pro civilní právo procesní, 2017.

RABAN, Přemysl a kol. Občanské právo hmotné: závazkové právo. Brno: Václav Klemm - Vydavatelství a nakladatelství, 2014.

KRČMÁŘ, Jan, SPÁČIL, Jiří, ed. Právo občanské. III. Právo obligační. Praha: Wolters Kluwer, 2014.

SEDLÁČEK, Jaromír, SPÁČIL, Jiří, ed. Obligační právo I. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010.

FIALA, Josef a kol. Občanské právo hmotné. 3. opr. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002.

BEJČEK, Josef, Josef ŠILHÁN a kol. Obchodní smlouvy: závazky v podnikání. Praha: C.H. Beck, 2015.

PRAŽÁK, Zbyněk, FIALA, Josef, HANDLAR, Jiří a kolektiv. Závazky z právních jednání podle občanského zákoníku: komentář k § 1721-2893 OZ podle stavu k 1.4.2017 ve znění zákona č. 460/2016 Sb. Praha: Leges, 2017.

PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a koletkiv. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019.

HULMÁK, Milan a kolektiv. Občanský zákoník: komentář. V, Závazkové právo : obecná část (§ 1721-2054). Praha: C. H. Beck, 2014.

ŠVESTKA, Jiří, FIALA, Josef, DVOŘÁK, Jan a kol. Občanský zákoník: komentář. Svazek V. (§ 1721 až 2520). Praha: Wolters Kluwer, 2014.

Další zdroje ke studiu problematiky závazkového práva v občanském zákoníku:

http://obcanskyzakonik.justice.cz/index.php/smluvni-pravo/obecne

http://obcanskyzakonik.justice.cz/images/pdf/MS_brozura_smluvni_pravo.pdf