Téma semináře:

Zánik závazku splněním.

Právní úprava:

§ 1908 – § 1980 občanského zákoníku

Sylabus:

Sylabus – zánik závazků

Společný dokument:

Testové otázky:

Seznam studentů zapsaných u otázek na 6. seminář:

Seznam studentů zapsaných u otázek na 6. seminář

Procvičovací odpovědník z testových otázek studentů na 6. seminář:

Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.

https://is.muni.cz/el/law/jaro2020/MP410Z/odp/ZX_Zanik_zavazku_I.qref

Webináře:

Topic: 6. seminář - Zánik závazků 1

Time: Apr 9, 2020 09:00 AM Budapest

Join Zoom Meeting

https://zoom.us/j/328973237?pwd=c25wVkYzMWpBU29OTXd0aHVCMjdwZz09

Meeting ID: 328 973 237

Password: 026244

Topic: 6. seminář - Zánik závazků 2

Time: Apr 9, 2020 10:00 AM Budapest

Join Zoom Meeting

https://zoom.us/j/632236643?pwd=c1FLejRTaWNpdkpDRkU0dlROcmFMUT09

Meeting ID: 632 236 643

Password: 016904

Otázky:

1. Jaké znáte způsoby zániku závazku s uspokojením věřitele a bez uspokojení věřitele?
2. Vysvětlete pojem exceptio non adimpleti contractus.
3. Vysvětlete pojem plnění aliud.
4. Jaké jsou důsledky zjevných a skrytých vad předmětu plnění?
5. Co je to právní vada předmětu plnění?
6. Vysvětlete pojem přenechání věci jak stojí a leží.
7. Co je to záruka za jakost?
8. Jaká práva má věřitel při vadném plnění?
9. Jsou práva z vadného plnění nějak časově omezena?
10. Plní se nejprve na úroky nebo na jistinu? Může si v tomto směru dlužník vybrat?
11. Musí věřitel přijmout částečné plnění?
12. Za jakých okolností musí věřitel přijmout plnění od někoho jiného než od svého dlužníka?
13. Jaká práva má osoba, která splnila dluh za jiného?
14. Co je to ztráta výhody splátek?
15. Vysvětlete pojem poukázky.
16. Co je to kvitance?
17. Co je to dlužní úpis?
18. Za jakých okolností může dlužník plnit jiné osobě než věřiteli?
19. Co je to soluční úschova? Za jakých podmínek lze tento institut využít?
20. Rozlište pojmy donosný a odnosný dluh.
21. Kdy je splněn dluh spočívající v úhradě peněžní částky na bankovní účet věřitele?
22. Co je to splatnost dluhu?
23. Kdy je třeba splnit dluh, u něhož není splatnost ujednána ani jinak stanovena?
24. Jaké jsou důsledky ponechání splatnosti na vůli dlužníka?
25. Co je to čas plnění určen ve prospěch věřitele, ve prospěch dlužníka a ve prospěch obou stran?
26. Co je to prodlení dlužníka a jaké má důsledky?
27. Co je to prodlení věřitele a jaké má důsledky?
28. Jaký je vztah úroků z prodlení a práva na náhradu škody?
29. Co je nebezpečí škody na věci?

Záznam č. 1 z webináře:

Záznam č. 2 z webináře:

Záznam z webináře k řešení příkladů:

Příklady:

1.      Rudolf předá Kryštofovi písemnost, kde je napsáno: „Prohlášení o započtení“. Z tohoto dokumentu vyplývá, že Rudolf považuje vzájemné pohledávky ve výši 10 000 Kč za splněné započtením. Posuďte zda v následujících situacích skutečně k započtení došlo:

• a.       pohledávka Kryštofa vůči Rudolfovi je ze zápůjčky, ale není spatná, pohledávka Rudolfova vůči Kryštofovi je splatnou pohledávkou z kupní smlouvy,
• b.      pohledávka Kryštofa vůči Rudolfovi je splatná a je z kupní smlouvy, pohledávka Rudolfova vůči Kryštofovi je splatnou pohledávkou na výhru a vznikla Rudolfovi tak, že se minulý týden v hospodě po předchozí dohodě s Kryštofem utkal a porazil ho „v páce“,
• c.       pohledávka Kryštofa vůči Rudolfovi je promlčená pohledávka z náhrady škody, Rudolfova vůči Kryštofovi je splatná pohledávka ze zápůjčky,
• d.      pohledávka Kryštofa vůči Rudolfovi je splatná pohledávka z kupní smlouvy, Rudolfova vůči Kryštofovi je splatná pohledávka na zaplacení smluvní pokuty.

2.      Věřitel se domáhal soudně plnění z titulu zápůjčky ve výši 6 000 Kč. Dlužník ve vyjádření k návrhu uvedl, že byl připraven ve lhůtě splatnosti peníze vrátit, přičemž předpokládal, že se věřitel dostaví do jeho bytu k převzetí peněz. Věřitel naopak uvedl, že očekával, až dlužník přinese půjčené peníze k němu do bytu. Na základě OZ uveďte, zda, resp. u které strany závazku, došlo k prodlení, a jaké jsou jeho důsledky.

3.      Pat uzavřel s Matem smlouvu o zápůjčce 5 000 Kč. Mat se dostal těsně před splatností do tíživé finanční situace a Pat řekl: „Mate, já ti ten dluh promíjím a nic po tobě nechci“, ale Mat s prominutím dluhu výslovně nesouhlasil.

•  Má Matův nesouhlas na danou situaci nějaký vliv? Zanikl jeho dluh vůči Patovi?
• Změnila by se situace, kdyby Pat uzavřel smlouvu o zápůjčce 5 000 Kč s Matem a jeho kamarádem Chvatem, Pat by prominul dluh oběma, ale s prominutím by souhlasil pouze Chvat? Zanikl by dluh?

4.      Pan Růžička s panem Pivoňkou uzavřeli smlouvu o poskytnutí školení k novým strojům, které pan Růžička zakoupil do své společnosti. Bez školení nemůžou zaměstnanci pana Růžičky stroje obsluhovat a pracovat na nových zakázkách. Pan Pivoňka je i přes opakované výzvy již dva měsíce v prodlení s poskytnutím školení. Pan Růžička se tak rozhodl odstoupit od smlouvy o poskytnutí školení a začal po panu Pivoňkovi požadovat zaplacení sjednané smluvní pokuty a ušlého zisku. Pan Pivoňka ale řekl, že celý závazek zanikl odstoupením od smlouvy a pan Růžička nemá na nic nárok, protože smluvní pokutu a ušlý zisk může požadovat pouze za trvání závazku nikoliv po odstoupení. Kdo je v právu?

5.      Společnost Koupíte, i když nechcete, a. s., uzavřela s panem Pampalinim jako kupujícím smlouvu, ve které bylo též ujednání tohoto znění: „Kupující má právo do doby převzetí předmětu koupě smlouvu i bez udání důvodu stornovat, přičemž prodávajícímu zaplatí částku 10 000 Kč.“ Posuďte, zda je takové ujednání platné a dle jakého zákonného ustanovení byste je posuzovali?

6.      Pan Jan N. si přes internetový obchod www.levne.cz koupil TV Samsung za 15.499 Kč, který mu byl doručen dopravcem dne 15. 6. 2014. Dne 16. 10. 2014 přestal televizor fungovat. Zvažte možnosti, čeho se může J. N. domáhat a jak má postupovat. Bylo by významné, pokud by ve smlouvě bylo sjednáno, že kupující namísto práva odstoupit od smlouvy má právo na výměnu věci?

7.      Sandra a Sigmund jsou v neustálém obchodním kontaktu. Vždycky když má Sigmund peníze, převede na Sandřino konto peníze se zprávou ,,k umoření mých dluhů“. Tak to udělal i tentokrát a převede 5 000 Kč, které na Sandřino konto byly připsány 1. 4. 2017. Sigmund má u Sandry následující závazky:

• a.       5 000 Kč s úrokem 10 % p. a., smlouva uzavřena dne 1. 4. 2016 se splatností za dva roky.
• b.      10 000 Kč s úrokem 5 % p. a., smlouva uzavřena 1. 4. 2015 se splatností 1. 2. 2017, zajištěná ručením.
• c.       2 000 Kč s úrokem 6 % p. a., smlouva uzavřena dne 1. 4. 2015 se splatností 1. 3. 2017.
• d.      3 000 Kč s úrokem 9 % p. a., smlouva uzavřena dne 1. 4. 2014 se splatností 15. 3. 2017.

Na které závazky se započte plnění dlužníka? Které závazky zaniknou a které závazky a v jaké výši budou stále trvat?

8.      Dva úspěšní cukráři se na jaře roku 2017 rozhodli, že za účelem rozšíření odbytu svých výrobků zakoupí napůl starší chladírenský vůz, který bude schopen zavážet jejich výrobky i na vzdálenější území. Proto se dohodli bez dalších podrobností se starostou a podnikatelem z jedné malé obce, jehož oba dobře znali a který jim za účelem nákupu vozu půjčil 90 000 Kč s tím, že oni mu za rok vrátí 100 000 Kč. Půl roku na to tento starosta vdával dceru za syna jednoho z cukrářů a v rámci nastolení dobrých rodinných vztahů tomuto cukráři prominul vrácení půjčky co do částky 50 000 Kč (dále jen cukrář A). Po uplynutí sjednané doby k vrácení půjčky nedošlo. Která z následujících situací nejvíce odpovídá danému případu? Svou odpověď řádně zdůvodněte.

• a.       Starosta může požadovat zaplacení až 100 000 Kč po cukráři B a cukrář B má zachován do částky 25 000 Kč vzájemný regres proti cukráři A.
• b.      Starosta může požadovat zaplacení až 100 000 Kč pouze po cukráři B a cukrář B má zachován do částky 50 000 Kč vzájemný regres proti cukráři A.
• c.       Starosta může požadovat zaplacení až 50 000 Kč pouze po cukráři B a cukrář B nemá zachován žádný vzájemný regres proti cukráři A.
• d.      Starosta může požadovat zaplacení až 75 000 Kč po cukráři B a cukrář B má zachován do částky 25 000 Kč vzájemný regres proti cukráři A. 

Odevzdávárny (skupiny M. Janouška):

Judikatura:

Splatnost dluhu na výzvu věřitele

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004.

• Co je to splatnost (dospělost) dluhu?
• Jak může být určen čas plnění?
• Co je to určení času plnění ve prospěch dlužníka, ve prospěch věřitele a ve prospěch obou stran?
• Může být za výzvu věřitele k plnění považována i žaloba?
  

Kvitance

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1240/2017.

• Co je to kvitance?
• Co je to právní domněnka a fikce?
• Spojoval zákon č. 40/1964 Sb. s vystavením kvitance nastoupení nějaké právní domněnky?
• Spojuje s kvitancí nějaké právní domněnky zákon č. 89/2012 Sb.?

Splnění peněžitého dluhu na bankovní účet jako platební místo

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2019, sp. zn. 28 Cdo 2505/2019.

• Co je to místo plnění dluhu?
• V jakém místě se dluh plní?
• Kdy je splněn peněžitý dluh v případě platby na bankovní účet?
• Jaké důsledky, plní-li dlužník na základě pokynu věřitele na bankovní účet osoby stojící mimo závazek?

Prodlení věřitele

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2011, sp. zn. 23 Cdo 830/2010.

• Co je to prodlení dlužníka?
• Co je to prodlení věřitele?
• Jaké jsou důsledky prodlení dlužníka a prodlení věřitele?

Splnění do soudní úschovy 

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. 26 Cdo 2844/2015.

• V jakých situacích může dlužník složit plnění do soudní úschovy?
• Jaké jsou důsledky oprávněného složení plnění do soudní úschovy?
• Jaké jsou důsledky neoprávněného složení plnění do soudní úschovy?

Doporučená literatura:

RONOVSKÁ, Kateřina, Eva DOBROVOLNÁ a Petr LAVICKÝ. Úvod do soukromého práva: zvláštní část. Brno: Česká společnost pro civilní právo procesní, 2017.

RABAN, Přemysl a kol. Občanské právo hmotné: závazkové právo. Brno: Václav Klemm - Vydavatelství a nakladatelství, 2014.

KRČMÁŘ, Jan, SPÁČIL, Jiří, ed. Právo občanské. III. Právo obligační. Praha: Wolters Kluwer, 2014.

SEDLÁČEK, Jaromír, SPÁČIL, Jiří, ed. Obligační právo I. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010.

FIALA, Josef a kol. Občanské právo hmotné. 3. opr. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002.

BEJČEK, Josef, Josef ŠILHÁN a kol. Obchodní smlouvy: závazky v podnikání. Praha: C.H. Beck, 2015.

PRAŽÁK, Zbyněk, FIALA, Josef, HANDLAR, Jiří a kolektiv. Závazky z právních jednání podle občanského zákoníku: komentář k § 1721-2893 OZ podle stavu k 1.4.2017 ve znění zákona č. 460/2016 Sb. Praha: Leges, 2017.

PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a koletkiv. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019.

HULMÁK, Milan a kolektiv. Občanský zákoník: komentář. V, Závazkové právo : obecná část (§ 1721-2054). Praha: C. H. Beck, 2014.

ŠVESTKA, Jiří, FIALA, Josef, DVOŘÁK, Jan a kol. Občanský zákoník: komentář. Svazek V. (§ 1721 až 2520). Praha: Wolters Kluwer, 2014.

Další zdroje ke studiu problematiky závazkového práva v občanském zákoníku:

http://obcanskyzakonik.justice.cz/index.php/smluvni-pravo/obecne

http://obcanskyzakonik.justice.cz/images/pdf/MS_brozura_smluvni_pravo.pdf