Jde o typ většího kostela, vícelodního. velmi typicky se baziliky objevují v předrománském a románském období a svým tvarem navazují na formy antické (římské) architektury. Mohou být s apsidou či bez apsidy. Vždy ale mají prostřední loď vyšší a v prostoru nad bočními loděmi jsou okna, kterými dovnitř chrámu dopadá světlo.
Z hlediska institucionální hierarchie je basilikou jmenován kostel, který je nějak významný, je sídelním kostelem např. významného církevního hodnostáře, nebo je důležitým poutním místem (např. z důvodu hrobu důležitého světce). Jsou rozlišovány dva stupně této "hodnosti", a to basilika minor a basilika maior. Basilica maior jsou např. římské baziliky sv. Petra, sv. Pavla za hradbami a sv. Marie Sněžné. Všechny tyto baziliky byly postaveny v průběhu 4. století.