Právo mezinárodního obchodu

Přednáška č. 8: 15.11.2023: Řešení sporů v mezinárodním obchodě - jak koho a kde zažalovat.

Cíl přednášky

  • dozvíte se, jakými způsoby je možné řešit spory mezi mezinárodními obchodníky
  • budete umět odlišit soudní řízení a rozhodčí řízení
  • u každého typu řízení vyjmenujete jeho výhody a nevýhody, budete umět tak doporučit, zda je lepší řešit spor před rozhodci nebo obecnými soudy
  • dozvíte se, co to je žaloba 
  • seznámíte se stručně s průběhem soudního řízení a rozhodčího řízení
  • dozvíte se, u kterého soudu podat žalobu - seznámíte se tak s pravidly pro určení mezinárodní příslušnosti/pravomoci
  • budete vědět, co to je rozhodčí nález a soudní rozhodnutí, jak se od sebe odlišují
  • budete umět charakterizovat proces uznání a výkonu cizích soudních rozhodnutí (rozhodčích nálezů)
  • získáte přehled o pramenech právní úpravy pro oblast řešení sporů

Příprava na přednášku

  • zamyslete se laickým pohledem, jaké jsou výhody a nevýhody soudního a rozhodčího řízení
  • zkuste se také zamyslet, proč pro Vás, jako obchodníky z ČR (se sídlem a místem podnikání v ČR) může být nevýhodné (či naopak výhodné), aby byl Váš spor řešen v Číně (proti čínskému obchodníkovi) 

Studijní materiály

Rozehnalová, N., Valdhans, J., Kyselovská T. Právo mezinárodního obchodu. Včetně problematiky mezinárodního rozhodčího řízení. 4. vydání. 2021 - konkrétně:

  • kapitola XIX, s. 391-404

PREZENTACE

PŘÍKLAD

ODKAZY

Základní pojmy - přehled

Řešit soukromoprávní spory v mezinárodním obchodě lze:

  1. před soudy obecnými
  2. před soudy rozhodčími
  3. alternativně - ADR - alternativní způsoby řešení sporů (například mediace, konciliace, med-arb, medaloa atd.)
  4. samozřejmě dohodou stran, smírem 

Základní pojmy:

  • obecný soud (orgán veřejné moci)
  • pravomoc soudu
  • příslušnost soudu
  • žaloba, žalobce, žalovaný
  • mezinárodní pravomoc, mezinárodní příslušnost
  • rozhodce (soukromá osoba)
  • rozhodčí soud (není to orgán veřejné moci)
  • arbitráž = rozhodčí řízení
  • rozhodčí smlouva, rozhodčí doložka
  • soudní rozhodnutí
  • rozhodčí nález
  • stálý rozhodčí soud vs. rozhodčí řízení ad hoc
  • nařízení Brusel I bis

Nařízení Brusel I bis:

  • slouží k určení mezinárodní příslušnosti a pravomoci obecných soudů - jinými slovy určuje, kam - ke kterému soud v rámci EU podat žalobu, kde lze zahájit soudní řízení
  • abychom jej mohli použít, musíme ověřit jeho působnost - tzv. aplikační test - věcná, časová, osobní a územní působnost
    • věcná působnost - nařízení dopadá na věci občanské a obchodní
    • časová působnost - vztahuje se na řízení zahájená po 10.1.2015
    • osobní působnost - až na výjimky musí mít žalovaný bydliště v členském státě EU
    • územní působnost - nařízení je aplikováno před soudy členských států EU
  • stanovuje různé typy příslušností, mezi kterými je určitá hierarchie
    • výlučná příslušnost (má přednost před všemi ostatními typy příslušností)
    • dohodnutá příslušnost = prorogace = volba soudu (přednost přede všemi kromě výlučné příslušnosti) - strany se dohodnou, u kterých soudů budou řešit své spory
    • speciální příslušnost (týká se slabších smluvních stran; použije se tehdy, pokud není dána výlučná ani dohodnutá příslušnost)
    • obecná příslušnost (použije se, pokud není dána žádná z výše uvedených) - jde o bydliště žalovaného v členském státě EU
    • alternativní příslušnost (použije se tehdy, je-li dána obecná příslušnost) - u kupní smlouvy lze až na výjimky žalovat také v místě dodání zboží 

Rozdíly obecné vs. rozhodčí soudy:

Obecné soudy:

  • víceinstanční řízení (lze využít opravné prostředky x výjimky)
  • veřejnost jednání
  • obvykle řízení trvá déle
  • ??? vyšší náklady řízení ???
  • soudce – právní vzdělání
  • menší autonomie vůle stran
  • uznání a výkon v jiné zemi
  • soudce – širší pravomoce (má donucovací pravomoc, vydává procesní rozhodnutí typu předběžná opatření, předvolání svědků atd.)

Rozhodčí soudy:

  • jednoinstanční řízení (nejsou opravné prostředky x výjimky)
  • neveřejnost jednání
  • obvykle řízení trvá kratší dobu
  • ??? nižší náklady řízení ???
  • rozhodce – nemusí mít právní vzdělání
  • širší autonomie vůle stran
  • snazší uznání a výkon v jiné zemi
  • rozhodce – nemá pravomoce uvedené jakou soudce (viz výše)

Kontrolní otázky a příklady

  1. Uveďte, jakými způsoby lze řešit spory v mezinárodním obchodě. 
  2. Vysvětlete, jaký je rozdíl mezi rozhodcem a soudcem, a rozdíl mezi rozhodčím a obecným soudem. Můžete uvedené vymezit na výhodách a nevýhodách jednotlivých typů řízení.
  3. Uveďte, kdo může být rozhodcem podle českého práva. Můžete jím být i Vy?
  4. Uveďte, kdo může být soudcem podle českého práva. Můžete jím být i Vy?
  5. Vysvětlete pojmy: žaloba, žalobce, žalovaný, soudní rozhodnutí, rozhodčí nález, uznání a výkon cizího soudního rozhodnutí/cizího rozhodčího nálezu.
  6. Uveďte, k čemu slouží nařízení Brusel I bis. Na jaké spory můžeme nařízení Brusel I bis použít?
  7. Mohou se strany dohodnout ve smlouvě, které soudy budou jejich spory řešit v rámci EU?
  8. Vysvětlete pojem prorogace.
  9. Uveďte základní pravidla pro určení mezinárodní příslušnosti/pravomoci podle nařízení Brusel I bis a vymezte vazby mezi těmito pravidly.

Odpovězte ano-ne:

  1. To, zda spor bude řešit civilní, trestní, nebo správní soud, se označuje jako pravomoc soudu.
  2. To, zda spor bude řešit okresní (městský), krajský, vrchní či Nejvyšší soud, se označuje jako příslušnost soudu.
  3. Rozhodčí soud je orgán veřejné moci. 
  4. Obecný soud je orgán veřejné moci.
  5. Arbitráž je synonymum pro rozhodčí řízení.
  6. Společné pro rozhodčí i obecné soudy je to, že vydávají závazné a vykonatelné rozhodnutí.
  7. Rozhodce musí mít právnické vzdělání.
  8. Soudce musí mít právnické vzdělání.
  9. Rozhodčí i soudní řízení u obecných soudů jsou vždy veřejná řízení, tj. veřejnost může se přijít podívat.
  10. V rozhodčím řízení podle českého práva lze řešit všechny spory, které mohou mezi subjekty vzniknout, například spor o zaplacení kupní ceny nebo rozvod manželů a následná péče o dítě.
  11. V rámci Evropské unie slouží k určení mezinárodní pravomoci/příslušnosti nařízení Řím I. 

Praktické příklady jsou součástí prezentace.

DOTAZY?

Položte do diskusního fóra, nebo napište email: