Teorie a metodika výchovy

Využití kritického myšlení v globalizovaném světě, vliv a význam mediální výchovy

Přednášející a hlavní témata

Martina Kurowski, Katedra sociální pedagogiky

Mediální gramotnost a mediální výchova, význam školy v chápání (mas)médií. Kritická reflexe mediálních sdělení: masmédia a jejich dopad na současnou společnost, zejména na individualitu dětí a mládeže. Manipulativní účinky médií. Výchova ke kritickému myšlení: základní metody aktivního učení (třífázový model učení E-U-R, učení prožitkem, atd.). 


Prezentace z přednášky

Kritické myšlení – prezentace z přednášky
PDF ke stažení


Online materiály


Další odkazy a doplňující materiály

Metody kritického a kreativního myšlení v informačním vzdělávání
Příspěvek je zaměřen na problematiku zavádění metod kritického a kreativního myšlení do informačního vzdělávání a ukazuje praktický příklad zavádění metod na kurzech a seminářích projektu CEINVE na Masarykově univerzitě. První část článku pojednává o potřebě zavádění metod do informačního vzdělávání. V druhé části jsou popsána témata předmětu Kreativní práce s informacemi vyučovaném na Masarykově univerzitě a jejich zařazení do Modelu informační gramotnosti dle KISK (tzv. Přechodový model).

Kognitivní zkreslení
Kognitivní zkreslení (anglicky cognitive bias) je systematická, opakovaná chyba v myšlení, rozhodování, odhadech, vzpomínkách, zapamatování a jiných myšlenkových procesech, přičemž závěry o jiných lidech a situacích mohou v těchto případech být vyvozeny nelogickým způsobem. Například konfirmační zkreslení je tendence vyhledávat pouze ty informace, které jsou v souladu s tím, čemu věříme. Paměťové zkreslení ovlivňují, na co a jak snadno si vzpomeneme. Lidé si například pravděpodobněji vzpomenou na události, které vnímají jako humorné a lépe si zapamatují údaje, které sami vytvoří. Vzpomínky, které se nám spojují s důležitými událostmi nebo silnými emocemi, se nám zdají přesnější.