Téma semináře:

Smluvní závazky, jejichž předmětem je převedení věci do vlastnictví jiného

Právní úprava:

§ 2055 – § 2188 občanského zákoníku

Otázky:

1. Rozlište darování reálné, darování konsensuální a slib daru.
   
2. Jaké požadavky jsou kladeny na formu darovací smlouvy? Jaké jsou důsledky jejich nesplnění?
3. Jaká práva vznikají z vad darované věci?
4. Co je to odvolání daru pro nouzi (za jakých promínek může být provedeno)?
5. Co je to odvolání daru pro nevděk (za jakých podmínek může být provedeno)?
6. Jaká práva a povinnosti mají vůči sobě strany kupní smlouvy? Je pro kupní smlouvu zákonem stanovena určitá forma?
7. Jak odlišíme smlouvu o dílo od smlouvy o koupi věci, která má být teprve zhotovena?
8. Jakým způsobem může být v kupní smlouvě sjednána kupní cena? Jak postupovat, není-li sjednána vůbec?
9. Kdy prodávající splní svou povinnost k odevzdání věci?
10. Jaké jsou důsledky prodlení kupujícího s převzetím věci?
11. Co je to nebezpečí škody na věci? Kdy přechází na kupujícího při koupi movité věci a kdy při koupi věci nemovité?
12. Kdy je předmět koupě vadný a jaká práva z toho vyplývají kupujícímu?
13. Co je to reklamační lhůta? Jaké jsou důsledky jejího zmeškání?
14. Jakým způsobem může prodávající dát záruku za jakost?
15. Jak se liší záruka za jakost od odpovědnosti za vady předmětu koupě?
16. Co se myslí "prodejem zboží v obchodě"?
17. Jak se liší práva z vadného plnění při koupi zboží v obchodě od obecného režimu práv z vad předmětu koupě?
18. Kdy obecně nabývá kupující vlastnické právo k věci? Kdy nabývá vlastnické právo k věci při prodeji zboží v obchodě?
19. Co je to výhrada vlastnického práva? Za jakým účelem smluvní strany tento institut používají?
20. Jaký význam má zápis výhrady vlastnického práva do katastru nemovitostí?
21. Co je to předkupní právo? Jak se liší předkupní právo závazkové a předkupní právo věcné?
22. Jaké jsou důsledky porušení předkupního práva?
23. Jaká práva a povinnosti mají vůči sobě strany směnné smlouvy?

Příklady:

1.      Karel Novák je vlastníkem nemovitostí, a to pozemku parc. č. 314/1 o výměře 242 m² zast. plocha, s domem č.p. 14, a pozemku parc. č. 314/2 zahrada o výměře 786 m², zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. 556 vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, pro obec Brno a kat. území Ponava. Karel Novák má v úmyslu uvedené nemovitosti prodat Janu Podezřelému za dohodnutou kupní cenu 1 350 000 Kč. Jakmile tak ale učiní, o dva dny později uzavře kupní smlouvu na tytéž nemovitosti s Vlastimilem Chudákem za dohodnutou kupní cenu 1 200 000 Kč. Jan Podezřelý i Vlastimil Chudák kupní ceny okamžitě zaplatí. Kdo se stane vlastníkem nemovitostí a proč?  

2.      Tři mušketýři – Představme si 4 osoby (Athos, Porthos, Aramis a Aramisův syn d’Artagnan). Porthos prodává Aramisovi svůj meč s tím, že kdyby ho chtěl náhodou Aramis prodat, musí ho Porthosovi nabídnout ke koupi prvnímu, zřídí si tedy v kupní smlouvě předkupní právo, a to s věcnými účinky, které se dle ujednání vztáhne na veškerý převod i přechod předmětu smlouvy (meče). Jenže co se nestalo, v jednom ze soubojů byl po týdnu Aramis probodnut a na následky zranění umírá. Protože má jediného dědice – svého syna d’Artagnana, meč přechází na něho. D’Artagnan však o kupní smlouvě vůbec neví, má za to, že jeho otec vyhrál meč s Porthosem v kartách. Aby si mohl užívat mládí, meč prodává Athosovi. Když se jednoho dne Porthos s d’Artagnanem baví o tátovi, přijde řeč na meč a Porthos se dozví o transakci mezi d’Artagnanem a Athosem.

• a.       Zvažte Porthosovy možnosti, jsou-li nějaké.
• b.      Jaký je rozdíl mezi „obyčejným“ předkupním právem a „věcným“ předkupním právem?
• c.       Změnila by se nějak situace, kdyby Aramis meč v ceně 500,- Kč před smrtí prodal i navzdory sjednanému předkupnímu právu, a to za štědrých 50.000,- Kč, které však Porthos zdaleka nemá?

3.      Společnost BGB, s. r. o., uzavřela kupní smlouvu na litinové nádobí se starým panem Otakarem. Předložila mu k tomu tzv. „adhezní“ smlouvu, přičemž součástí této smlouvy byly obchodní podmínky, které v čl. 112 odst. 57 písm. x) obsahovaly ujednání „Strany si mezi sebou sjednávají výhradu vlastnictví“. I když pan Otakar věděl, že se blíží datum splatnosti, očekával, že zaplatí, až mu nádobí přijde. Nakonec mu skutečně poštovní zásilka přišla, jaké však bylo jeho překvapení, když místo litinového nádobí obdržel předžalobní výzvu na zaplacení kupní ceny i se smluvní pokutou, která byla sjednána přímo ve smlouvě. Jaké má pan Otakar možnosti?

• a.       Definujte adhezní smlouvu. Jak taková adhezní smlouva vypadá?
• b.      Jak by se situace změnila, kdyby výhrada vlastnictví nebyla sjednána smluvně, ale byla by obsahem obchodních podmínek?

4.      Během prodejních výstav v Brně uzavřel Zikmund Kosatík se společností Dřevo, s.r.o. smlouvu o dodání nábytku v termínu II. čtvrtletí 2014. Společnost tento termín nedodržela a nábytek připravila k dodání až v srpnu 2014. Zikmund Kosatík nábytek převzal, domáhal se však slevy z ceny nábytku v důsledku prodlení zhotovitele. Dřevo, s.r.o. však žádosti Zikmunda Kosatíka nevyhovělo, proto se Zikmund Kosatík obrátil s návrhem na soud. Zabývejte se druhem závazkového vztahu, který vznikl na základě uzavřené smlouvy a pak posuďte i oprávněnost požadavku Zikmunda Kosatíka.

5.      Paní Karla si v prodejně koupila boty. Po roce zjistila, že se boty rozlepily a rozhodla se je tedy reklamovat. Prodávající se ohradil, že "žádná záruka od roku 2014 neexistuje". Paní Karla požadovala vrácení kupní ceny soudní cestou. Soudní znalec u soudu potvrdil, že tuto vadu nezpůsobila paní Karla nevhodným užíváním. Posuďte situaci. Změnila by se situace, kdyby si paní Karla obuv z daňových důvodů koupila tzv. na IČO, tedy jako podnikající subjekt? Co kdyby se boty rozlepily už dva měsíce po koupi?

6.      Pan Pavel prodal své zánovní auto za 100 000 Kč panu Vaškovi. Jelikož pan Vašek vůz nutně potřeboval, ačkoliv neměl smluvenou částku, dohodli se, že částku zaplatí až za půl roku od uzavření kupní smlouvy. Aby pan Pavel na to nemusel myslet, postoupil pohledávku na zaplacení kupní ceny na svého syna Petra, což panu Vaškovi též řádně oznámil. Ani po půl roce však pan Vašek částku neuhradil, což Petr sdělil svému otci. Pan Pavel z důvodu prodlení se zaplacením kupní ceny od kupní smlouvy odstoupil a žádal vrácení vozu. V soudním řízení však pan Vašek namítl, že panu Pavlovi právo na zaplacení kupní ceny již nesvědčilo, tudíž se vůči němu nedopustil porušení povinnosti, jež by mu zakládalo právo odstoupit od smlouvy. Namítl tak neplatnost odstoupení od kupní smlouvy. Je námitka oprávněná?

Setkání v MS Teams:

Zápisky ze semináře:

Judikatura:

Odvolání daru pro nevděk I. 

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 33 Cdo 3370/2017.

• Za jakých podmínek lze odvolat dar?
• Jak se odvolání daru provádí?
  
• Jaké časové období je relevantní při odvolání daru pro nevděk?
  

Odvolání daru pro nevděk II. 

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 33 Cdo 1794/2018.

• Rozhoduje při posuzování nevděku obdarovaného objektivní hledisko nebo subjektivní pohled dárce?
  

Smlouva o koupi věci, kterou prodávající dosud nevlastní

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2018, sp. zn. 29 Cdo 2601/2016.

• Co jsou obligační a translační účinky smlouvy?
• Lze platně uzavřít smlouvy o koupi věci, kterou prodávající v době jejího uzavření nevlastní?
• Jaké budou právní následky, pokud se prodávajícímu ani dodatečně nepodaří předmět koupě opatřit?
• Jak se posuzuje smlouva o koupi věci, která v době uzavření smlouvy dosud neexistuje?

Určení úhrnné kupní ceny při koupi několika movitých věcí 

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16.1.2019, sp. zn. 20 Cdo 4452/2018.

• Musí být kupní cena ujednána konkrétní částkou?
• Je možné platně sjedat úhrnnou kupní cenu za několik prodávaných věcí?
• Jaké jsou důsledky neurčitého sjednání kupní smlouvy?

Určení předmětu koupě úhrnem

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2884/2012.

• Jak lze vymezit předmět kupní smlouvy?
• Jaké jsou právní následky vymezení předmětu koupě úhrnem (úhrnkem)?
• Lze nemovitou věc prodat "jak stojí a leží"?
  

Doporučená literatura:

RONOVSKÁ, Kateřina, Eva DOBROVOLNÁ a Petr LAVICKÝ. Úvod do soukromého práva: zvláštní část. Brno: Česká společnost pro civilní právo procesní, 2017.

RABAN, Přemysl a kol. Občanské právo hmotné: závazkové právo. Brno: Václav Klemm - Vydavatelství a nakladatelství, 2014.

KRČMÁŘ, Jan, SPÁČIL, Jiří, ed. Právo občanské. III. Právo obligační. Praha: Wolters Kluwer, 2014.

SEDLÁČEK, Jaromír, SPÁČIL, Jiří, ed. Obligační právo II. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010.

FIALA, Josef a kol. Občanské právo hmotné. 3. opr. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002.

BEJČEK, Josef, Josef ŠILHÁN a kol. Obchodní smlouvy: závazky v podnikání. Praha: C.H. Beck, 2015.

PRAŽÁK, Zbyněk, FIALA, Josef, HANDLAR, Jiří a kolektiv. Závazky z právních jednání podle občanského zákoníku: komentář k § 1721-2893 OZ podle stavu k 1.4.2017 ve znění zákona č. 460/2016 Sb. Praha: Leges, 2017.

PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a koletkiv. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019.

HULMÁK, Milan a kolektiv. Občanský zákoník: komentář. VI, Závazkové právo : zvláštní část (§ 2055-3014). Praha: C. H. Beck, 2014.

ŠVESTKA, Jiří, FIALA, Josef, DVOŘÁK, Jan a kol. Občanský zákoník: komentář. Svazek V. (§ 1721 až 2520). Praha: Wolters Kluwer, 2014.