Téma semináře:

I. Speciální úprava závazků uzavíraných se spotřebitelem

II. Zájezd

Právní úprava:

§ 1810 – § 1867 občanského zákoníku

§ 2521 – § 2549a občanského zákoníku

Otázky:

1. Jak je v občanském právu definován spotřebitel a podnikatel?
2. Představuje spotřebitelská smlouva zvláštní smluvní typ?
3. Jaké jsou prameny právní úpravy ochrany spotřebitele?
4. Je úprava spotřebitelských smluv kogentní či dispozitivní?
   
5. Jaká pravidla platí pro výklad spotřebitelských smluv?
6. Jakou informační povinnost má podnikatel při uzavírání spotřebitelské smlouvy a jaké jsou důsledky jejího nesplnění?
7. Jak lze identifikovat nepřiměřená ujednání ve spotřebitelské smlouvě?
8. Jaké jsou důsledky nepřiměřeného ujednání ve spotřebitelské smlouvě?
9. Co je to textová podoba a jaký má význam?
10. Co jsou to smlouvy uzavírané distančním způsobem?
11. Za jakých podmínek může spotřebitel odstoupit od smlouvy uzavřené distančním způsobem?
12. Jaké jsou povinnosti spotřebitele a podnikatele při poskytnutí nevyžádaného plnění spotřebiteli?
13. Co je to timesharingová smlouva?
14. Jaké jsou podstatné náležitosti smlouvy o zájezdu? Jak se zájezd liší od přepravy osob?
15. Za jakých podmínek lze odstoupit od smlouvy o zájezdu?
16. Co je to potvrzení o zájezdu?
    
17. Může pořadatel jednostranně změnit podmínky či cenu zájezdu?
    
18. Jaká práva vznikají zákazníkovi, má-li zájezd vady?
19. Je úprava zájezdu kogentní nebo dispozitivní?
    
20. Jaká zvláštní práva a povinnosti vznikají při odstoupení od smlouvy o zájezdu s ohledem na pandemii koronaviru?

Příklady:

1.      Pan Robert Rouček si chtěl koupit novou polstrovanou černou pohovku. V internetovém obchodě si jednu takovou objednal, nicméně situace byla taková, že v základu obchod nabízel pohovku v bílém, dalo se však na straně naklikat barevné provedení, pan Rouček si tedy pohovku objednal v černém. Když mu ji stěhováci přivezli domů, zjistil, že je pro jeho potřeby malá, rozhodl se tedy odstoupit od smlouvy. Prodávající však panu Roučkovi vyhovět nechtěl, protože si prý nechal zboží upravit na přání, čímž ztratil právo odstoupit od smlouvy. Zhodnoťte situaci.

2.      Pan František potřebuje lednici. Zavítal tedy na stránky internetového obchodu a objevil lednici za 150 Kč. František okamžitě objednal tři, protože lednice za „stopade“ se jen tak nevidí a musí se toho využít. Obratem mu přišla odpověď z internetového obchodu, že se jedná o chybu, překlep v uvedení ceny (správná cena byla 15 000 Kč) a smlouvu tedy obchodník nemůže uzavřít, místo toho byla Františkovi nabídnuta lednice se slevou. František se ohradil ustanovením § 1732 odst. 2 OZ. Jak podle vás rozhodne soudce v daném případě a jak by rozhodl v případě, kdy v nabídce měla být lednice opět za 15 000 Kč, ale František ji objednal ještě za sníženou cenu 12 999 Kč, tedy ve slevě, která však už dva dny nemá platit?

3.      Paní Jana si objednala dne 5. 5. 2014 přes internetový obchod přípravek za 1 500 Kč. Když však navštívila lékárnu, zjistila, že v ní tentýž přípravek prodávají za 1 000 Kč, a tak, když obdržela dne 15. 5. 2014 dobírku s tímto přípravkem, odmítla ji převzít. Obchodní zástupce ji doporučeným dopisem ze dne 20. 6. 2014 vyzval, aby zaplatila nutné náklady na zpětné doručení, balné, poštovné etc. ve výši 400 Kč. Musí paní Jana Krásná zaplatit požadované nutné náklady? Jak jí poradíte?

4.      Jan Novák obdržel dne 16. 5. 2014 od společnosti Právo s.r.o., IČ: 45454545, se sídlem Brno, Veveří 70, knihu „Jak na věřitele“, kde mu ji společnost nabízí k prodeji za 500 Kč. V obálce byla přiložena složenka na úhradu. Pan Jan Novák si nic neobjednal, ale předmětnou knihu si ponechal bez toho, že by ji zaplatil. Dne 16. 9. 2014 jej vyzval jednatel společnosti Právo s.r.o. k úhradě 500 Kč za předmětnou knihu. Zhodnoťte případ.

5.      Pan Karel Velký si objednal přes internetový obchod www.levnysoftware.cz CD s programem „Chytrý Emil“ a způsob dopravy vybral osobní odběr v Praze, kde je sídlo a provozovna prodávajícího. Prodávající mu zavolal, že si zboží může vyzvednout. Když si zboží vyzvedl, byl upozorněn, že nemá právo na odstoupení od smlouvy, jelikož si zboží osobně převzal. Karel Velký tuto informaci akceptoval, zboží si odnesl, doma si pročetl podrobnosti o programu a zjistil, že si objednal vlastně něco, co tak úplně nesplňuje jeho požadavky. Program si nenainstaloval ani jinak neporušil obal přiloženého CD. Může ještě odstoupit od smlouvy? Bude muset uhradit nějaké penále?

6.      Pan Josef Námořník jel na zájezd „Perla Moravy“, který byl pořádán agenturou „Pryč s alergeny, s. r. o.“. Cena zájezdu byla dle propagačního letáku 150 Kč a tuto částku při nástupu do autobusu uhradil pan Námořník v hotovosti. Při předváděcí akci si neobjednal žádné zboží. Před ukončením předváděcí akce za ním přišel průvodce a sdělil mu, že jestliže si neobjedná žádné zboží, musí uhradit oběd, cestu zpět a 500 Kč smluvní pokutu. Pan Námořník odmítl cokoli uhradit, a tak mu průvodce sdělil, že již nemůže nastoupit do autobusu, aby jel zpět. Zhodnoťte případ.

7.      Pan Novák si koupil v jednom z e-shopů vodní postel za 15.000 Kč. Smlouva byla uzavřena online a pouze dodání bylo zvoleno formou dobírky. Po obdržení zboží pan Novák postel napustil vodou z důvodu kontroly. Protože mu ale nevyhovovala, rozhodl se po týdnu od smlouvy odstoupit a postel vrátit prodávajícímu. Prodávající mu sdělil, že je nutné zaplatit 3.000 Kč za snížení hodnoty věci, protože postel již byla napuštěna vodou. Je tento postup prodávajícího správný?

8.      Společnost Proklienta, a. s., uzavřela úvěrovou smlouvu s Karlem Holíkem, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr 50.000 Kč s dobou splatnosti 36 měsíců a RPSN 105 %. Součástí smlouvy bylo ujednání o vystavení bianco směnky, která je zajišťovacím institutem chránícím věřitele pro případ prodlení dlužníka s plněním závazku. V samostatné listině strany ujednaly, že „veškeré spory z této smlouvy bude řešit rozhodce vybraný oběma stranami z předloženého seznamu rozhodců“, který byl součástí této smlouvy. V důsledku prodlení došlo k podání žaloby k rozhodčímu soudu, jenž přiznal žalobci (Proklienta, a. s.) žalovaný nárok a ten se obrátil s návrhem na nařízení exekuce na soudního exekutora. Právní zástupce povinného podal soudnímu exekutorovi návrh na zastavení exekuce. Posuďte, zda bude Karel Holík se svým návrhem úspěšný či nikoli.

9.  Pan Smetana si koupil v polovině ledna 2020 nové boty, které se mu ke konci června 2020 rozpadly. Pan Smetana zanesl boty bez originální krabice k reklamaci, načež mu prodejce sdělil, že bez originální krabice boty k reklamaci nepřijme. Pokud by je však přijal, přesto by jeho nárok neshledal důvodným, protože má pan Smetana určitě jen jedny zimní boty a zrovna tyto, které si zakoupil, vyžadují, aby je jejich majitel častěji střídal. Jakým způsobem se pan Smetana může bránit?

10. Adam se rozhodl vzít svou přítelkyni Marušku na týdenní dovolenou na Kanárské ostrovy. Protože ji chtěl požádat o ruku, dal si záležet na výběru hotelu. V katalogu cestovní kanceláře si vybral kvalitní pětihvězdičkový hotel v klidné lokalitě mimo turistické centrum, požadoval pokoj s výhledem na moře a jako formu stravování vybral „all inclusive“. Plni očekávání dorazili do hotelu a zjistili, že je cestovní kancelář oklamala, neboť hotel se nacházel hned vedle rušné ulice, kde jezdila auta a do brzkých ranních hodin byla provozována diskotéka, pokoj byl rovněž bez výhledu na moře. Druhý den Maruška snědla v jídelně zkažené maso u večeře a do konce pobytu jí bylo špatně. Na žádání o ruku tak vůbec nebyla vhodná příležitost. Ihned po návratu do Brna si Adam stěžoval. Cestovní kancelář mu vyhověla a plnou cenu zájezdu vrátila. Adamovi to však nestačilo, neboť na dovolenou se těšil celý rok a měl na ní velké plány. Má Adam ještě nějaký nárok?

Setkání v MS Teams:

Zápisky ze semináře:

Judikatura:

Smluvní pokuta v obchodních podmínkách

Nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11.

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 32 ICdo 86/2015 (smluvní pokuta v obchodních podmínkách).

• Co jsou to obchodní podmínky?
• Co vyplývá z principu poctivosti pro podobu spotřebitelských smluv?
• Jaká ujednání mohou být obsažena ve všeobecných obchodních podmínkách u spotřebitelských smluv?
• Lze do všeobecných obchodních podmínek umístit ujednání o smluvní pokutě?

(K těmto dvěma rozhodnutím nepovinně viz článek Hulmák, M., Bezouška, P. Obchodní podmínky, smluvní pokuty a jiná ujednání. Právní rozhledy, 2018, č. 1, s. 7.)

Posouzení úvěruschopnosti u spotřebitelského úvěru

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018.

• Jakým zákonem je upraveno poskytování spotřebitelských úvěrů a jaký je vztah tohoto zákona k občanskému zákoníku?
• Co obnáší prověření úvěruschopnosti dlužníka u spotřebitelského úvěru provedené s odbornou péčí?
• Jaké jsou důsledky neprověření úvěruschopnosti dlužníka?

Nepřiměřené ujednání ve smlouvě o ubytování

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 26 Cdo 2666/2017.

• Jak poznat, že má ubytovací smlouva charakter spotřebitelské smlouvy?
• Jak identifikovat zakázané ujednání podle § 1813 občanského zákoníku?
• Jaké jsou důsledky sjednání nepřiměřeného ujednání ve spotřebitelské smlouvě?