- zcela chybí označení věci (nejenom č.j., ale dokonce i sp. zn.)
- uvedené číslo jednací má nesprávnou strukturu - chybí číslo listu, chybí označení věci (resjtříku) "C", je uvedené jiné písmeno označení věci než odpovídá věci (např. D značí pozůstalostní řízení, P - opatrovnické věci, atp.*)
- chybí označení osoby, která usnesení vydala - např. vyšší soudní úřednice Bc. Jana Nováková
- výzva je vydávána ve formě usnesení, rozhodnutí je tak třeba označit
- smluvní pokuta není příslušenstvím pohledávky, ale samostatný nárok, což je třeba zohlednit při výpočtu výše soudního poplatku!
- soudní poplatek vyšší než 5 000 Kč nelze zaplatit kolky, nýbrž výlučně převodem na účet soudu
- pokud je výzva k úhradě SoPu vydávána VSÚ, je třeba účastníka poučit o možnosti podat proti jeho rozhodnutí námitky (§ 9 odst. 2 zákona o VSÚ)
- proti usnesení není přípustné odvolání
Zpětná vazba k odevzdaným plněním
Úkol - dohledejte, která řízení se zapisují do rejstříků C, EC, EVC, EPR, P; rejstříků E a EXE; rejstříku Nc a rejstříku D
Výzva vyššího soudního úředníka k zaplacení soudního poplatku
Je-li rozhodnutí, kterým je účastník řízení vyzván k zaplacení soudního poplatku a stanovena mu lhůta k jeho zaplacení, vydáno vyšším soudním úředníkem, běží lhůta k zaplacení soudního poplatku až ode dne právní moci tohoto rozhodnutí, nikoliv ode dne jeho doručení.
Usnesení NS z 28. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1933/2019 však NEBYLO přijato k publikace ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS
Komentář JUDr. Petra Vojtka (předsedy senátu OOK NS) k nepřijetí rozhodnutí k publikaci a jeho důvodech:
Důvod řešení popsaného v právní větě vychází z výkladu § 9 odst. 2 ÚřSZ, podle nějž je účastník řízení oprávněn podat námitky proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení; ve stejné lhůtě je povinen zaplatit soudní poplatek. V případě, že účastník námitky podá a soudní poplatek nezaplatí, soud řízení zastaví, aniž by dříve o podaných námitkách rozhodl. Nabízí se proto řešení, že v takovém případě zákon vyžaduje posunutí lhůty k zaplacení soudního poplatku.
Převládl ovšem opačný přístup, opírající se především o jednoznačnou dikci § 171 odst. 1 OSŘ, že lhůta k plnění počíná běžet od doručení usnesení a jejím uplynutím je usnesení vykonatelné. Poukazováno bylo též na četná usnesení ÚS (například z 3. 9. 2019, sp. zn. I․ ÚS 2021/19, z 15. 5. 2018, sp. zn. IV. ÚS 1334/18, či z 20. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1335/18), dovozující, že není prostor pro ochranu účastníka, který porušil povinnost již tím, že nezaplatil poplatek ze žaloby současně s jejím podáním, takže výzva je dostatečným opatřením v jeho prospěch. Procesně opatrný subjekt se má zachovat tak, že žádost o posečkání s placením poplatku či o osvobození od poplatku uplatní již v okamžiku, kdy podává zpoplatněný procesní úkon, u kterého soudní poplatek nezaplatí, což bylo také záměrem zákonodárce. Navržené řešení by pak přinášelo komplikace i v insolvenčním řízení, kde by nemohly být naplněny požadavky na rychlost a účinnost opatření přijímaných podle InsZ.
Zdroj: Vojtek, P. Přehled rozhodnutí NS nepřijatých v roce 2020 do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Soudní rozhledy 2/2021, s. 38 (dostupné v Beck-online)
Podle § 210a o. s. ř. usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek (...) může k odvolání změnit přímo soud prvního stupně, pokud odvolání v celém rozsahu vyhoví.
Usnesením o povinnosti zaplatit soudní poplatek není výzva k zaplacení soudního poplatku dle § 9 odst. 1 až 3 SoudP. Touto výzvou totiž není uložena (vymahatelná) povinnost k zaplacení soudního poplatku; proti takové výzvě není odvolání přípustné.
(ŠEBEK, Roman. § 210a [Autoremedura]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 908–909, marg. č. 6–7.)