Pro naše slovenské kolegy a kolegyně pár příkladů ze skript Janky Zvalovej "Čo musíme vedieť ešte predtým, ako začneme hovoriť":

"Epidemická situace" nebo "epidemiologická situace"?

"Epidemická" se vztahuje přímo k epidemii, "epidemiologická" k epidemiologii. Ve spojení s "opatřeními" nebo "situací" je správné používat obě slova.

Dokažete přečíst slovo "KONCERT"?

Čte se opravdu koncert, ne konzert.

Které slovo patří do věty: "Zasedání vlády skončilo o tři hodiny DÉLE - POZDĚJI, než bylo plánované".

"Déle" znamená "po delší časový úsek". Třeba "cesta do Prahy trvala kvůli hustému sněžení o tři hodiny déle než obvykle". V této větě ze zasedání vlády má být "později": "zasedání skončilo o tři hodiny později, než bylo plánované".

Kdo umí číst čísla?

• "12 nebo 13" (Říkáte na konci to "t"? Musíte ho tam přečíst. Zkuste si třeba husitský letopočet 1415 - čtrnáct set patnáct.)
• 100 % vs 100% (S mezerou je to "sto procent", bez mezery "stoprocentní".)
• 13.tý (Paskvil, bohužel velice častý. To, že je číslovka řadová, je obsaženo v té tečce, není potřeba přidávat žádné přípony.)
• 253. (Správně "dvou stý padesátý třetí". Tedy ne "dvě stě padesát třetí".)
• od 18ti let (Další velmi častý paskvil. Číslovky psané čísly se skloňují samy o sobě, nepřidáváme jim žádné koncovky.)
• 1158 (Přesná čísla nepoužíváme, trvá dlouho je přečíst a divák se na ně nesoustředí. Zaokrouhlujeme - skoro 1200.)
• 15,68 % čteme patnáct celých šedesát osm setin procenta (pomiňte teď, že v mluveném projevu vždy zaokrouhlujeme, představme si to třeba jako výsledky ve volbách nbo něco, co musíme přečíst přesně). 1,9 čteme jedna celá devět, 2,4 čteme dvě celé čtyři.
  

Ovšem pozor - moderátorka si čísla může do studia napsat jakoby špatně - s koncovkami a příponami, tak, aby je dokázala v daný okamžik správně přečíst. To je její starost - vy je pište správně.

Které slovo patří do věty: "Nouzový stav kvůli pandemii koronaviru trval více JAK - NEŽ půl roku."

Správně je "více než". A pochopitelně taky "méně než".

Je to správně? "Více častěji", "méně naléhavěji".

Správně je "častěji". "Více často" nebo dokonce "více častěji" je pokus o zavádění anglických pravidel do češtiny. Podobně je správně "méně naléhavě", nikoliv "méně naléhavěji".

Které slovo patří do věty: "DÍKY - KVŮLI hustému sněžení byla dálnice tři hodiny neprůjezdná."

"Díky" má pozitivní nádech - díky penězům od dárců mohl vozíčkář vyzkoušet nový vozík.

"Kvůli" má negativní nádech - to je to sněžení a uzavřená dálnice.

"Kvůli toho" vs. "kvůli tomu"; "mimo toho" vs. "mimo to"

Kvůli se pojí s 3. pádem, tedy "kvůli tomu". Mimo se pojí se 4. pádem, takže "mimo to". Nepleťme si to s kromě, které se opravdu pojí se 2. pádem, takže "kromě toho".

Jednak, druhak... Ať už, tak i...

Je špatně. "Jednak" následuje druhým "jednak". "Jednak chodím do školy, jednak u toho pracuji."

"Ať už" se pojí s "nebo". "Ať už jsou prázdniny nebo běží semestr, do práce musím pořád."

"Tak i" je pokračováním "jak". "Jak studenti, tak i učitelé se těší na konec zkouškového období."

Co říká věta: "Tunely SE zavřely, protože SE čistí." nebo: "Odklízí SE nehoda." nebo "Frézuje SE silnice."

Případně: "Na 168. km dálnice D1 odklízejí nehodu dvou kamionů."

Nepoužívejte pasiva ani věty bez podmětů. Nic SE neudělá samo, nic NENÍ UDĚLÁNO. Vždycky najdete někoho, kdo to udělal

Cvičení pro nadšence: zkuste jeden celý den mluvit bez pasiv. Dokážete to?

Kdo přečte tahle slova? "nashledanou" "shrnout" "shodnout"

Tato slova mají dvojí čtení: v Čechách je to Zh, na Moravě Sch, oboje je správně.

Kdo přečte tahle slova? "jsem" "jsme" "jste"

Tohle je trochu komplikovanější. To "j" se tam vyslovovat nemusí. Může, ale je to vnímané jako super pečlivé. A protože je to poněkud nekomfortní, tak v televizi je pravidlo, že ve slovech „jsme, jsem“ se „J“ nevyslovuje.

(Pro zájemce - https://olomouc.rozhlas.cz/jsem-jsi-jsme-jsou-kdy-je-vyslovovat-peclive-6380981#volume)

Jak čteme zkratky: SŽDC, ŘSD, ÚZSVM apod.?

Nehláskujeme (ne es žet dé cé, eř es dé, ale sždc, řsd), ale popravdě se jim vyhýbáme, jak jen to jde. Raději použijeme celý název nebo ho opíšeme. A pozor na ně - je dobré ověřovat si, jestli pořád platí. Třeba SŽDC už je jen Správa železnic.

Co znamená věta: "Podle policie mělo dojít k napadení staršího muže."

Opravdu se to mělo stát? Bylo to dáno osudem? Nebo to bylo z rozhodnutí vlády?

A co zpěvačka, která "měla podlehnout covidu"?

"Podle lékařů je očkování jediný způsob, jak bojovat s covidem."

Všichni lékaři se shodnou, že očkování přemůže covid? Není jediná výjimka?

Pozor na jakákoliv paušální citování "podle odborníků". Kolik jste jich oslovili? Máte pokryté celé názorové spektrum? Raději řekněte: "podle námi osloveného odborníka", prostě přiznejte barvu.

Co znamenají věty: "Realizujeme stavbu obchvatu města." "Provedli jsme zadržení pachatele." "Realizovali jsme bezpečnostní opatření."

Věta znamená, že se někdo snaží vypapadt chytře a používá slova, která nemají žádný význam - a uslyšíte je od politiků, úředníků, policejních a jiných mluvčí. To jsou parazitická slova, my Češi - a hlavně tiskoví mluvčí - je bohužel máme rádi, máme pocit, že čím víc jich nacpeme do věty, tím sofistikovaněji budeme znít. Místo toho z nás lezou věty, které jsou sice dlouhé a šroubované, ale nic neznamenají.

Pro vás jako novináře absolutní zákaz cokoli realizovat nebo provádět nebo implementovat. Myslete na to, že večer v restauraci "nerealizujete opatření proti dehydrataci", ale normálně "pijete". Pro vaše respondenty, když vám něco takového budou vykládat - slušně a pokorně si je zastavte a poproste je, ať to řeknou jinak, protože takhle tomu nebudou diváci rozumět.

Co znamená věta: "Nad názvem nové výstavy visí otazník." Nebo: "zisky ČEZu působí jako červený hadr na býka"?

Věta znamená, že mrháte časem. Nepoužívejte metafory a klišé. Buďte věcní, struční, ale s ohledem na to, že občas v rámci srozumitelnosti budete muset něco trochu víc popsat. Takže někdy tahle stručnost jde stranou a vy musíte použít víc slov, než kdybyste psali článek do novin. Hlavně když třeba používáte nějaké termíny, cizí slova, kterým by ne všichni museli rozumět.

Je moudré začít studio nebo příspěvek nějakou klasickou formulkou? "Červená, zelená, modrá. Tři barvy, které už od začátku televizního vysílání tvoří jeho obraz."

Vyjmenovávání na začátku studia nebo repky je ohrané, nudné. Vyhýbejte se takovým věcem.

Podobně kvalitní psaní je "... Řeč je o..."

Co ženská jména? Jak je to správně? Angela MERKEL - MERKELOVÁ nebo Angelina JOLIE - JOLIEOVÁ

Přechylování ano, používáme, takže Angela je opravdu Merkelová. Ale některá jména jsou natolik ustálená, že je nepřechylujeme - Angelina Jolie.

Jména lidí obecně používáme ve formátu JMÉNO a PŘÍJMENÍ (například Řehoř Vopršálek). Případně pan Vopršálek, když už jsme ho předtím jmenovali (ve studiu to ale není příliš doporučované). Rozhodně ne jen - Vopršálek něco udělal. Zejména, když se jedná o vrcholné představitele institucí. Výjimkou jsou masoví vrazi a další zločinci a vrazi (neplatí to tedy pro Hitlera, Stalina, Mussoliniho a další). V takovém případě je jen příjmení v pořádku.

Co znamená: "velká polovina", "za malou chvíli"?

Jak malá či velká je ta chvíle? Máme totiž slovo chvilka. A velká většina je úplně zbytečný obrat.

Jak se správně čte: "kvůli", "esemeska"?

Je to opravdu "kvůli" (ne "gvůli") a "esemeska" (ne "ezemeska"). Naopak, v pořádku je "gdyž".

Je správně věta: "Radní ukáží nové plány."

Není, je to snaha o přehnanou spisovnost, ale správně je to "ukážou".

Co znamená: "zdejší", "zde", "u nás"?

Kde to je? Pro každého někde jinde. Proto používáme "tamní", "tam", "v Jihomoravském kraji".

Jaký je rozdíl mezi "tady" a "sem"?

Ne "přišel tady", ale "přišel sem". "Tady" odpovídá na otázku "kde". "Sem" odpovídá na otázku "kam".

Používáme zdrobněliny?

Nepoužíváme zdrobněliny. Maminka → matka, popálená Natálka → Natálie, mateřská školka → mateřská škola.

Používáme slovo "dnes"?

Většinou nepoužíváme slovo "dnes", jsme zpravodajství a vše, co se děje, je dnes. Navíc to způsobuje problém při odloženém vysílání reportáže.

Je správně v ulici nebo na ulici?

"V ulici" se něco děje. Je tam úřad, nový obchod, lidi se shlukují u dopravní nehody, vodaři kopou díru u prasklého potrubí.

"Na ulici" leží peněženka s pětistovkou nebo se vytvořila ledovka.

"Potenciální" nebo "potencionální"? "Dehydratovaný" nebo "dehydrovaný"?

Potenciální se vztahuje k potenciálu, možnosti, schopnosti. Potencionální k potencionálu, což nic není. takové slovo v češtině neexistuje. Tedy potencionální je paskvil.

Dehydrovaný a dehydratovaný znamená totéž, oboje je správně.

"Zbyde" nebo "zbude"? "Přibyde" nebo "přibude"?

Nám starším osobám to přijde uširvoucí, ale podle současných pravidel jsou oba tvary správně.

"Speciální jeřáb vytáhl na speciálním lanu speciální kupoli na speciální kostelní věž."

Pozor na prohlašování každého stroje nebo kusu nářadí za speciální. Dělají to všichni a hodně často.

Je správně říct, že "Andrej Babiš je nejvíc vytížený premiér v novodobé historii Česka"?

Není, stupňování přídavných jmen v češtině funguje jinak než v angličtině. Tedy ne "nejvíc komplikovaný, nejvíc vytížený", ale "nejkomplikovanější, nejvytíženější" (české stupňování: komplikovaný – komplikovanější – nejkomplikovanější; vytížený – vytíženější - nejvytíženější).

Podobně je špatně spojení "úplně nové" – když je něco nové, tak je to prostě nové, šetřete vteřiny! S tím souvisí i výraz "nejaktuálnější" – když je něco aktuální, je to prostě teď zrovna nové, novější už to být nemůže. A úplný nesmysl je slovo "nejoptimálnější" - to "nej" je obsaženo už v samotném slově "optimální".

Co je správně? "Rodiče Aničky" - "Aničky rodiče" - "Aniččini rodiče"?

Poslední varianta je jediná správná. Používejme české přivlastňování – pokud to jde, vždycky používáme přívlastek shodný.

Na co odkazují zájmena (nejčastěji "který", "která")?

Standup na 1:16 tohoto příspěvku z Událostí v regionech (Brno) o dopadeném žháři: "Podle policie se 33letý muž k zakládání požárů doznal. Ta už mu sdělila obvinění z trestných činů poškozování cizí věci." Podmět ve větě je "(33letý) muž". Pokud další větu začínám zájmenem, toto zájmeno odkazuje na podmět z předchozí věty. Tady ale zájmeno odkazuje na "policii", která sice v předchozí větě je, ale na úplně jiné pozici."

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10122427178-udalosti-v-regionech-brno/322281381990405/cast/904403/

Pozor na hodnoticí výrazy. Zpravodajský jazyk je nezabarvený a nevyjadřuje váš postoj nebo pocit. I když je to spravedlivé rozhořčení nebo soucit.