Tato přednáška se zaměřuje na kritickou analýzu etických dilemat v medicíně a bioetice, se zvláštním důrazem na otázku, zda bychom měli využívat všechny dostupné technologie jen proto, že je máme k dispozici. Přednáška představuje historické a současné příklady, včetně Tuskegeeho syfilitické studie, kde byly překročeny etické hranice ve jménu vědy. Diskutovat budeme také o současných technologiích, jako je genetická modifikace a bionika, a o potenciálních rizicích a výhodách jejich používání. Cílem je poskytnout studentům medicíny hlubší porozumění pro význam etických principů v praxi a ukázat, jak etické rozhodování ovlivňuje kvalitu péče o pacienta a veřejné vnímání medicínské profese.
Etika a právo: Dva světy, které formují naše chování Jak se rozhodujeme mezi tím, co je správné a co je povolené? Etika a právo jsou dva normativní systémy, které ovlivňují naše chování, ale každý z nich stojí na jiných principech. Zatímco právo je pevně zakotveno v legislativě a vynucováno státní mocí, etika vychází z hlubších kulturních a filozofických hodnot, které formují naše svědomí. Přednáška nás provede historií etického myšlení. Jak se mění vnímání správného jednání ve světě, kde právo často zaostává za rychlými změnami společnosti? Budeme se také věnovat hranicím mezi právem a etikou: Je právo jen minimem morálky, nebo reguluje i hodnotově neutrální otázky? Jaký význam mají profesní etické kodexy, například v lékařství? A kde končí paternalismus lékaře a začíná autonomie pacienta?
Lékařská etika stojí na pevných základech důvěry, integrity a spravedlnosti. Co se ale stane, když do rozhodování vstoupí finanční či osobní motivace? Střet zájmů v medicíně není jen abstraktní koncept – může mít reálné dopady na pacienty, vědecký výzkum i důvěru ve zdravotnický systém jako celek. Tato přednáška odhalí skryté mechanismy, které ovlivňují lékařská rozhodnutí, a ukáže konkrétní příklady, kdy etika ustoupila ekonomickým zájmům. Zaměříme se na farmaceutický průmysl, reklamní praktiky i regulační opatření, která mají střetu zájmů zabránit. Společně se zamyslíme nad tím, kde leží hranice mezi profesionální etikou a ekonomickými tlaky – a zda je možné je vždy udržet.
Veřejné zdraví stojí na křižovatce individuálních práv a kolektivní odpovědnosti. Může stát nutit jednotlivce k očkování? Kde leží hranice mezi ochranou zdraví a omezením osobních svobod? A kdo má přednost, když jsou zdravotní zdroje omezené? Tato přednáška se zaměřuje na klíčová etická dilemata ve veřejném zdraví – od regulace nezdravého chování přes spravedlivou distribuci léků až po otázku, zda mohou bohaté země přehlížet zdravotní krizi v chudších regionech. Společně prozkoumáme, jak zdravotní politika ovlivňuje každodenní život a jaké morální výzvy s sebou přináší rozhodování na úrovni celých populací.
Principy v pozadí etické argumentace a rozhodování v medicíně
Problém osoby v lékařské etice se týká otázek, jak definovat a určit, kdo nebo co má být považováno za "osobu" ve smyslu morálních a právních práv a ochrany. Tento problém je zásadní především ve vztahu k otázkám týkajícím se začátku a konce života, jako jsou práva na potrat, euthanasie, práva novorozenců, a výzkum na embryích. V kontextu lékařské etiky se diskutuje, zda má každý člověk inherentní morální hodnotu a práva jen na základě toho, že je lidskou bytostí, nebo zda tato práva vyplývají z určitých kvalit, jako je schopnost cítit bolest, racionalita, schopnost komunikace, a tak dále. Tento debata je klíčová pro formování zásad v medicíně a veřejné politice a má významné důsledky pro praktické rozhodování v oblastech, jako je intenzivní péče, asistovaná reprodukce a biomedicínský výzkum.