V této úvodní hodině se budeme zabývat vztahem mezi filmem a městem, který se utvářel od počátků kinematografie a dodnes hraje klíčovou roli při zobrazování městského prostoru. Budeme diskutovat o tom, jak film městské prostředí nejen dokumentuje, ale také interpretuje a ovlivňuje naše vnímání měst. Seznámíme se s pojmem flâneur - městský pozorovatel a poutník, který se ve filmu stává nástrojem zkoumání identity, prostoru a sociální dynamiky. Na příkladech z různých filmů uvidíme, jak se město může stát nejen kulisou, ale i aktivním prvkem filmového vyprávění.
Modernita, formovaná industrializací a urbanizací, zásadně ovlivnila kinematografii. Filmaři počátku 20. století zachytili proměny městského života - jeho rychlé tempo, mechanizaci a sociální kontrasty - a vytvořili filmy, které odrážejí naděje i obavy moderní doby.
Tato lekce zkoumá, jak filmové reprezentace zobrazují městský prostor jako místo konfliktů, sociálních nerovností a odporu marginalizovaných skupin. Na příkladech vybraných film ukáže jak si lidé „berou město zpět“ - prostřednictvím sociálních revolt a protestů, vytváření alternativních komunit a digitální transformace městského prostoru. Na základě teoretických konceptů, jako je Lefebvrova myšlenka práva na město, se přednáška zamyslí nad otázkou, kdo město skutečně „vlastní“ - zda jsou to ekonomické elity, nebo všichni ti, kteří ho obývají a spoluvytvářejí.
Tato lekce se zabývá způsoby, jakými kinematografie zobrazuje budoucnost měst ve 20. a 21. století. Prostřednictvím kategorií utopie, dystopie a apokalypsy studenti zkoumají, jak film odráží společenské nálady, technologický pokrok, politické ideologie a ekologické problémy. Přednáška sleduje historický vývoj filmových vizí měst - od modernistických utopií po postapokalyptické krajiny - a nabízí přehled významných děl, vizuálních znaků a ideologických vrstev reprezentací měst ve filmu. Součástí výkladu jsou také výjimky a hybridní modely filmových měst, které se vymykají tradiční kategorizaci.