Jak se dělá předpověď počasí

Již naši dávní předkové pečlivě pozorovali všechny přírodní jevy včetně počasí a naučili se počasí předpovídat na několik dní dopředu, neboť na takové předpovědi mohla často záviset jejich existence.

Předpověď počasí vyjadřuje budoucí stav atmosféry nad sledovaným územím na základě znalosti jeho stavu v současnosti i v minulosti a znalosti zákonitostí, jimiž se atmosféra řídí při přechodu z jednoho stavu do druhého. Údaje, ze kterých vycházejí meteorologové, pocházejí z výsledků přízemních měření, údajů z vyšších vrstev atmosféry, družicových a radiolokačních měření, statistických údajů a výpočtů a důležitá je i vlastní zkušenost a intuice vědců.

Předpovědi počasí lze dělit podle několika hledisek, závislých na účelu, pro který jsou vydávány, podle metod zpracování, podle prostorové platnosti a doby platnosti. Všimněme si těch nejvýznamnějších z nich:

• Všeobecné předpovědi počasí jsou určeny široké veřejnosti a jsou rozšiřovány hromadnými sdělovacími prostředky. Obsahují předpověď oblačnosti, ranních minimálních a odpoledních maximálních teplot vzduchu, směru a rychlosti větru, výskytu atmosférických srážek, přízemních mrazíků, ranních mlh, náledí atd. Většinou jsou formulovány následovně: „Tlaková výše nad střední Evropou slábne“ nebo „Do střední Evropy nadále proudí tropický vzduch od jihu“ apod.
• Synoptická meteorologie se zabývá sledováním atmosférických dějů na rozsáhlých územích. Jedná se souhrn metod, činností a postupů, který prakticky umožňuje moderní předpověď počasí. V praxi funguje takto: po celém světě jsou rozmístěné meteorologické stanice, které provádějí pozorování a měření základních meteorologických prvků. Výsledky se co nejrychleji předávají do center, která dále provádějí výměnu dat s dalšími centry. Po schematickém zakreslení těchto údajů vznikne synoptická mapa, na které synoptik (meteorolog) provede analýzu: lokalizuje hlavní tlakové útvary (tlakové výše a níže) atmosférické fronty (teplé, studené, okluzní), srážkové oblasti apod. S pomocí diagnostických materiálů z dálkového průzkumu atmosféry a numerických předpovědních modelů vznikne množství tabulek, grafů a dat. Jejich vyhodnocení pak vede ke vzniku předpovědních synoptických map, které ukazují předpovídané počasí. Synoptické mapy si můžete stáhnout pod níže uvedeným odkazem. Na synoptickým mapách najdete tyto útvary:

Ukázka synoptické mapy:

• Místní předpověď pomocí přístrojů

Základními přístroji potřebnými pro předpověď počasí jsou tlakoměr, vlhkoměr a teploměr.

Tlakoměr, původně konstruovaný jako trubice naplněná rtutí, bývá nahrazován tzv. aneroidem, tj. vhodně geometricky tvarovanou nádobkou, v níž je vzduch o nižším tlaku, než je tlak atmosférický. Stupnice aneroidu bývá cejchovaná v hPa a bývají na ní uvedeny údaje typu „pěkné počasí“, „proměnlivo“, „déšť“ apod., které však nemusí být vždy směrodatné. Například při vysoké hodnotě tlaku (tlaková výše) bývá velmi často jasné a suché počasí. Může však být i zataženo a dokonce může pršet či sněžit.

Vlhkoměr s teploměrem mohou sloužit pro předpověď nočních mrazů vznikajících zvláště na jaře za jasných nocí, kdy zemský povrch vyzařuje teplo až pod bod mrazu. Důležitou roli přitom hraje teplota rosného bodu (rosný bod je teplota, při níž je vzduch vodní párou nasycen). Je-li vyšší, než 0 °C, mráz v noci pravděpodobně nebude. Jakmile totiž chladnoucí vzduch dosáhne teploty rosného bodu, začne vodní pára kondenzovat ve formě rosy a další ochlazování se v důsledku vysoké hodnoty kondenzačního tepla vody zastaví nebo silně zpomalí. Je-li však teplota rosného bodu nižší než 0 °C, lze očekávat noční mráz s poměrně velkou pravděpodobností.

Vybrané značky pro záznam počasí:

Místní předpověď pomocí pozorování meteorologických prvků a jevů

V tomto případě vycházíme z pozorování větru, oblačnosti, halových jevů, červánků atd. (Halové jevy – optické jevy, nejčastěji připomínající kola kolem Slunce a Měsíce, vznikající lomem paprsků v atmosféře Země). Uvedeme stručný přehled některých z nich:

Červánky

Už naši předkové si všimli, že různě zbarvená obloha před východem nebo západem slunce měla za následek různé změny v počasí. Pro odhad budoucího vývoje počasí je důležité pořadí barev, které určujeme od obzoru vzhůru. Jestliže jsou barvy v pořadí červená, oranžová, žlutá a zelená, přinášejí vždy ochlazení, v létě bouřky s přeháňkami a v zimě sníh. Zdola šedá, špinavá žluť a blankytná modř znamená oteplení. Purpurová červeň po západu slunce na jasné obloze je předzvěstí pěkného počasí. Zrovna tak je tomu, když se dlouho po západu slunce udržuje nad západním obzorem stříbřitá zář na jasné obloze.

Vítr

Budete-li bedlivě pozorovat vítr, zjistíte, že během dne se jeho směr mění. V případě, že směrově stálý mírný nebo silný vítr začíná měnit směr, může to být znamením změny počasí. V tom případě stočení větru doleva, to znamená proti směru hodinových ručiček, například ze západního směru na jihozápadní, bývá velmi často předzvěstí změny počasí k horšímu. Určitě je tomu tak, když zároveň klesá tlak. Jestliže nastane stočení větru doprava, to znamená ve směru hodinových ručiček, k němuž dochází rychle a za silného větru, mění se prudce i počasí. Podle toho, jaká přešla fronta, bude tepleji nebo chladněji. Srážky buď ustanou nebo naopak zesílí. Příznaky změny počasí podle změny směru větru je však nutné spojovat také s oblačností. Z toho vidíme, že při předpovědi počasí nelze brát v úvahu pouze jednoho činitele, ale stav musíme posuzovat komplexně.

Rostliny

Svítí-li slunce a pampelišky se přesto zavírají, určitě přijde déšť. Je to však i obráceně: když je nebe zatažené mraky, ale pampelišky květy otvírají, znamená to, že z mraků pršet nebude. Půjdete-li na houby do lesa, všimněte si ostružin a kapradiny hasivky orličí. Předpovědí nám počasí na 15 – 20 hodin dopředu. Jejich listy se před špatným počasím otáčejí vzhůru, před pěkným se stáčejí dolů. Před pošmourným a deštivým počasím uzavírá své květy svlačec a málem až k zemi sklání kvítek sedmikráska.

Živočichové

Citlivost včel na počasí je odedávna známa. Včelaři vědí, že včela je před bouří neklidná a není dobře v této době včelky vyrušovat. Bodají. Když ráno včelky z úlů vyletují na pastvu, ale nevzdalují se daleko, je to znamením, že ten den přijde déšť. A jestliže se za pěkného počasí včelky hromadně vracejí do úlů, určitě přijde bouřka.

Vlaštovky - Na jarní přílet vlaštovek se těšíme, protože vlaštovky považujeme za symbol jara. Vlaštovka má načervenalé hrdlo a hlouběji vykrojený ocas než jiřička, se kterou si ji často pleteme. Vlaštovky jsou zvyklé na přítomnost člověka. Hnízda si staví uvnitř budov.

Říká se: „Vlaštovky létají nízko pře zemi, bude pršet.“. Vlaštovky létají za svou potravou, kterou je hmyz. Ten je citlivý na změnu tlaku. Při přechodu tlakových níží, v nichž tlak klesá, létá hmyz stále níže a za ním létají vlaštovky. Tlaková níže přináší obyčejně zhoršení počasí a někdy i déšť.

Pavouci - Za nejcitlivější proroky počasí jsou považováni pavouci. Když křížový pavouk = křižák venku rozpřádá pavučinu, bude teplo. Trvale pěkné počasí nám pavouk ukáže, když tká pavučinu zvolna, dávaje si na čas. Jakmile na něm zpozorujeme jakýsi spěch, bude určitě nejisté počasí. Kdykoliv pavučinu čistí, prohlíží a spravuje, nastane suché, parné počasí a bezvětrno. Stále pěkné počasí předpovídá tím, že pokojně sedí uprostřed pavučiny se skrčenýma nohama. Jestliže v této poloze vytrvá i když začalo mžít, určitě se brzo vyjasní, ať si oblaka hrozí, jak chtějí. Jakmile však nemá skrčeny nohy a je přichystán ke skoku, bude buď veliké parno anebo přijde bouřka. Obojí však bude trvat jen krátce. Jakmile má síť potrhanou nebo má na ní veliká oka a sám kdesi v koutečku sedí, můžeme čekat bouřky a lijavce.

V chladném podzimu, zimě a časném jaru zastupují úlohu křížových pavouků pavouci pokoutní. Jakmile pokoutník strhanou pavučinu opět na starém místě rozepne, můžeme počítat s mírným průběhem počasí. Když se však přestěhuje blíže ke kamnům nebo do jiných teplejších koutů, přijde tuhá zima. Nastávající oblevu nám ohlásí tím, že se přestěhuje blíže k oknu. Na špatné počasí ukazují také tím, že si dělají zásoby chycených much a zapřádají je do zásoby. Třeskutá zima přijde, jestliže pavoučci nepokojně přebíhají sem a tam.

Zdroj: http://metmladez.wz.cz/metdeti/