Interaktivní osnova
Regionální a globální podnebí
Globální klima charakterizuje přerozdělování sluneční energie, zejména přímého slunečního záření, podle úhlů dopadu slunečních paprsků na vodorovnou plochu. V závislosti na úhlu dopadu se více či méně slunečního záření přeměňuje na teplo. Čím více se úhel dopadu paprsků na vodorovný povrch blíží 90o, tím dochází k intenzivnější přeměně slunečního záření na teplo. Zatímco v rovníkových oblastech je úhel dopadu kolmý, s rostoucí zeměpisnou šířkou k oběma pólům klesá. Množství přijaté sluneční energie se mění také v závislosti na roční době, tedy na výšce slunce nad obzorem a trvání slunečního svitu. Takto vznikají klimatické pásy Země, jejichž tvar a průběh v krajinné sféře Země je dán významnými rovnoběžkami.
Regionální úroveň přerozdělování tepla je důsledkem atmosférického a mořského (oceánického) proudění, přičemž intenzita vlivu slábne od hladiny světového oceánu – tedy od pobřeží do vnitrozemí, od nížiny po vrcholky hor. Směrem do vnitrozemí vliv oceánu na podnebí slábne, což se týká jak teplotních, tak srážkových poměrů. Světový oceán je hlavním zdrojem vláhy, která je formou srážek distribuována po zemském povrchu. Oceán a pevnina představují dva velmi odlišné povrchy. Pevniny se zahřívají rychleji, vznikají nad nimi výstupné atmosférické proudy a tím oblasti nízkého tlaku vzduchu, jež nasávají vzduch z okolí, v optimálních případech vlhký vzduch nad oceány, zejména z prostorů ohřívaných teplými mořskými proudy. Probíhá-li naproti tomu mezi zdrojnicí oceánického vlhkého vzduchu a zahřívanou pevninou studený mořský proud, srážky vypadnou po ochlazení nad mořským prostorem a nad pevninu se jich dostane už málo. Tento jev je obzvláště typický pro oblast rovníku a tropický pás. V mírném pásu s převládajícím západním prouděním vzduchu je teplo a vláha od oceánu přenášena na východ hluboko do nitra kontinentů, pokud překážku netvoří poledníkové horské řetězy. Takto vznikají klimatická pásma s charakteristickým makroklimatem.
Území České republiky leží v přechodném pásmu mezi typickým oceánickým a typickým kontinentálním podnebím. Podle konkrétní povětrnostní situace se zde projevují vlivy obou typických pásem v jednotlivých ročních obdobích.