Od okamžiku spojení dvou pohlavních buněk dochází k vývoji jedince – ontogenetickému vývoji. Počet buněk zárodku se zvětšuje a jednotlivé skupiny buněk se specializují na různé funkce, které budou v organismu zastávat. K vývoji zárodku dochází v chráněném prostředí – u rostlin ve specializovaných orgánech – šiškách, plodech, u živočichů ve vajíčku nebo těle matky. Vždy je snahou organismů zajistit ochranu zárodku a dostatek živin pro vývoj zárodku do doby, než je dceřiný organismus schopen samostatně získávat energii z fotosyntézy nebo potravy.

Obrázek č. 16 Vývoj zárodku (ryba, mlok, želva, pták, prase, kráva, králík, člověk)

Pokud hrozí během vývoje organismů velké ztráty na potomstvu (často jsou potravo jiných organismů), bývá počet nových jedinců významně velký (např. obojživelníci). Čím více péče a ochrany věnují rodiče svým potomkům, tím bývá potomků méně. U ptáků a savců rozlišujeme navíc mláďata krmivá a nekrmivá. Nekrmivá mláďata se rodí opeřená nebo osrstěná a jsou schopna již několik hodin po narození následovat svého rodiče a v případě ptáků si samostatně nacházet potravu. U savců pak velmi brzy přechází z mateřského mléka na stravu rodičů. (Např. koroptev, kachna, srnec). Naopak mláďata krmivá se rodí slepá, holá a jsou závislá na rodičovské péči. Samostatnosti nabývají až po různě dlouhé době (např. kos, sokol, králík, člověk).

Pokud se (v případě živočichů) potomek hned od narození podobá dospělci, je jen jeho zmenšeninou, hovoříme o vývoji přímém. U takového potomka nemusí plně fungovat všechny orgány (např. rozmnožovací), ale jsou již přítomny. Naopak při vývoji nepřímém se rodí stádium zvané larva, které se od svého rodiče liší – může žít v jiném prostředí (např. larva vážky ve vodě, dospělá vážka na souši), může mít jinou stavbu těla (např. housenka motýla, dospělý motýl) a vnitřní organy jsou jiné (např. pulec dýchá žábrami, dospělá žába plícemi a pokožkou). V některých případech se mohou střídat generace pohlavní a nepohlavní tzv. rodozměna (např. pohlavní stádium medúza a nepohlavní polyp).

Obrázek č. 17 Vývoj nepřímý u žáby

Rodozměnu známe také u rostlin, kdy se střídají stádia s jednou a dvěma sadami chromozomů (např. u mechů, kapraďorostů, přesliček a plavuní.)