Vliv událostí z roku 1848 na kulturní dění, literární generace a skupiny ovlivňující vývoj celonárodního písemnictví. Přínos generace májovců, ruchovců a lumírovců a jejich pozdější pozice tzv. čítankových autorů. Zrod moderní poezie pro děti a mládež na sklonku 19. století a její současné reedice (J. V. Sládek, K. V. Rais, J. Kožíšek).

Tipy a úkoly k samostudiu:

• Zopakujte si charakteristiku literárních generací májovců, ruchovců a lumírovců. Na základě vlastní četby poezie J. V. Sládka charakterizujte jeho tvorbu (často používané umělecké prostředky, tematické okruhy jeho poezie pro děti).

 Sběratelství a adaptace folklorních látek (K. J. Erben, B. Němcová), romantismus a jeho koncepce folkloru v kontextu české a evropské literatury, postavení folklorní tvorby v četbě dětí a mládeže. Regionální autoři a adaptátoři (M. Mikšíček, B. M. Kulda, F. Bartoš).

Následující kapitola z monografie Hany Šmahelové Návraty a proměny (Albatros: Praha, 1989) se zabývá problematikou lidové pohádky a jejích adaptačních podob.

Tipy a úkoly k samostudiu:

• Zopakujte si charakteristiku romantismu a připomeňte si, jakým způsobem českou literaturu ovlivňoval romantismus v propojení s tendencemi národního obrození.
• Z jakých důvodů se u nás začaly sbírat lidové pohádky? Jaké rozdíly byly mezi sběratelskou  a adaptátorskou činností K. J. Erbena a B. Němcové? Byly první edice lidových pohádek adresovány dětem?

Zrod autorské pohádky (J. Karafiát) v návaznosti na inspiraci světovou literaturou (H. Ch. Andersen, O. Wilde, Lewis Carroll, Carlo Collodi). 

Tipy a úkoly k samostudiu:

• Na základě vlastní četby charakterizujte pohádky autorů uvedených v sylabu. Soustřeďte se na jejich zařazení na časové ose (kdo mohl ovlivňovat koho), na témata pohádek (překrývají se s lidovými, nebo jsou v nich nové, originální, civilní prvky?), na způsoby rozvíjení děje a řešení i vyústění zápletek (opakují se tradiční kompoziční schémata typická pro lidovou pohádku, nebo se tyto autorské pohádky blíží spíše povídce; mají šťastný konec, konec s výchovným posláním, filozofické poselství, nebo spíše přerůstají v nějaký realistický postřeh?).

Historická tematika v neintencionální četbě mládeže (K. V. Rais, Z. Winter, A. Jirásek), utváření korpusu tzv. starých pověstí českých v kontextu společenského dění 2. poloviny 19. století (vliv kronik a lidové slovesnosti, A. Jirásek).

Tipy a úkoly k samostudiu:

• Připomeňte si pověsti z Jiráskova souboru Starých pověstí českých (můžete se s nimi seznámit i na základě novodobého převyprávění Alenou Ježkovou v knize Staré pověsti české a moravské) a přemýšlejte o nich v souvislosti s dobou jejich vzniku na sklonku 19. století. Odkud Jirásek čerpal inspiraci pro jejich vznik a proč je adresoval mládeži? 
• Můžeme dnes tyto pověsti považovat za historicky relevantní?
• Jaká další zpracování (například komiksová) těchto pověstí znáte? Jsou vhodná pro seznámení s tímto pověsťovým souborem?

Proměny v pojetí dětského hrdiny v literatuře 19. století, inspirace světovou literaturou (Ch. Dickens, E. de Amicis).

Tipy a úkoly k samostudiu:

• Znáte z vlastní četby nějaká díla s dětským hrdinou, která vznikla v 19. století? Jaké výchovné ideály se zde dětským čtenářům předkládají? 

Počátky literární tvorby pro dívčí čtenářky (M. D. Rettigová), proměny prózy s dívčí hrdinkou ve 2. polovině 19. století (K. Světlá, E. Krásnohorská, jejich tvorba a emancipační aktivity), 

Tipy a úkoly k samostudiu:

• Přečtěte si ve Slovníku autorů literatury pro děti a mládež 2, Čeští spisovatelé (2012) hesla věnovaná výše uvedeným autorkám. 
• Jaké požadavky byly kladeny na dívky a jejich výchovu v 19. století? 
• Čím přispěla Eliška Krásnohorská ženskému emancipačnímu hnutí a proč se její pokrokové názory nepromítly i do její literární tvorby pro dívky?