Moc je v pomáhajících profesích zásadní aspekt vztahu mezi pomáhajícím a klientem. Různé typy moci mohou ovlivnit dynamiku interakce a výsledky podpory, a proto je důležité, aby si profesionálové byli vědomi toho, jak ji využívají.

• Moc z pozice (legitimní moc): Vyplývá z formálního postavení nebo role profesionála v rámci organizace (např. terapeut, sociální pracovník, učitel). Tento druh moci je založen na autoritě, kterou organizace poskytuje a klienti ji přirozeně uznávají. Příklady:

  • Terapeut může na základě své role rozhodnout, jakým směrem bude terapie vedena.
  • Sociální pracovník má pravomoc ovlivňovat klientova rozhodnutí nebo poskytovat doporučení.
  
  

• Odborná moc (expertíza): Vychází ze znalostí, dovedností a zkušeností profesionála, které klient uznává. Klienti často vyhledávají pomoc odborníků, protože věří, že mají specializované znalosti. Tato moc je silně spjata s důvěrou klienta v odborníka.

  • Terapeut nebo učitel může mít hluboké znalosti a techniky, které klient nezná, a klient se na ně spoléhá.
  
  

• Moc ve vztazích (referenční moc): Vychází z důvěry, respektu a emocionálního vztahu mezi profesionálem a klientem. Klienti často respektují odborníky, kteří jsou jim sympatičtí a se kterými mají dobrý vztah, a na základě toho je ochotnější spolupracovat.

  • Empatický přístup terapeuta nebo sociálního pracovníka může posílit referenční moc.
  
  

• Koercivní moc: Schopnost donutit nebo přinutit klienta k určitému jednání pomocí negativních důsledků (sankcí). V pomáhajících profesích by se tato forma moci měla používat velmi opatrně, protože může vést ke ztrátě důvěry nebo poškození vztahu.

• Informační moc: Vyplývá z toho, jaký přístup k informacím má profesionál. Tento druh moci je založen na sdílení nebo zadržování informací, které mohou ovlivnit rozhodnutí klienta.