Základy pedagogiky

Pedagogický výzkum, stav a perspektivy

Pedagogický výzkum, stav, struktura, fungování

 

Účel:

  • splňovat společenskou zakázku o edukační realitě
  • rozvíjet pedagogickou vědu, teorii

 

Charakteristiky pg výzkumu:

  • předmětem bádání je edukační realita
  • účelem je systematicky popisovat, analyzovat a obhajovat jevy edukační reality
  • je založen na určité teorii, ale směřuje do praxe
  • má svou profesionální etiku
  • nemůže řešit normativní a axiologické problémy vzdělávání
  • nemůže produkovat autoritativní poznatky
  • nemůže vytvářet univerzální patenty na řešení pg problémů
  • kromě pg výzkumníků se výzkumem edukační reality zabývají i praktici v tzv. akčním výzkumu (účelem je zlepšovat dílčí úsek edukační reality, např. klima ve třídě).
  • Využitelnost závěrů pg výzkumu, požadavek adresnosti uživatelům a požadavek adekvátnosti komunikačního ztvárnění

 

Moderní trendy v obsahu pg výzkumu:

  • evaluace výstupů a fungování školských systémů
  • kurikulum (obsah vzdělávání)
  • sociálně založené výzkumy (vzdělávání žen, etnických a jazykových minorit, zdravotně znevýhodněných skupin atd.)
  • explanace a intenzifikace procesů učení (CAL – learning, nové vzd. technologie, učení v mimoškolních prostředích)
  • učitel profesní charakteristiky
  • vztah mezi světem vzdělávání a světem práce
  • spojení kvantitativní a kvalitativní analýzy
  • využití techniky ve výzkumu
  • konstruktivní a sociální charakter zkoumání vyučování a učení
  • zkoumání individuálních diferencí v učení žáků (učební styl, prekoncepce atd.)

Podmínky (infrastruktura) pg výzkumu:

  • institucionální báze (počet pracovišť)
  • profesionální vybavenost (vysoká náročnost odborné přípravy doktorandů)
  • poznatková základna (příručky, manuály, monografie atd.)
  • informační a jiné podpůrné služby (databáze pg výzkumů Rady Evropy EUDISED, informační síť EURYDICE (Evropská unie) a INES (OECD)).
  • vědecké organizace (Evropská asociace pedagogického výzkumu – EERA, členem je i ČAPV publikuje čsp. Educational Research and Evaluation), Americká asociace pedagogického výzkumu – AERA).
  • Mezinárodní letní školy pro mladé výzkumníky (formy seminářů workshopů)
  • Zajišťování výzkumu na VŠ

Evaluaci a měření stavu, vlastností a trendů vědeckých disciplín provádí scientometrie. Vědu hodnotí podle publikovaných výstupů z hlediska kvantitativních charakteristik (citační analýza).

Institucionální základna českého pg výzkumu:

  • Od r. 1990 do r. 1996 Ústav pg a ps výzkumů při PdF UK, od r. 1997 zde působí Ústav výzkumu a rozvoje školství
  • Ústavy MŠMT: VÚP, VÚOŠ, CSVŠ (Centrum pro studium vysokého školství), ÚIV (neprovádí výzkum, ale připravuje analytické materiály)

Literatura

BENDL, S. Které charakteristiky učitele podporují kázeň žáků. Pedagogika, 52, 2002, č. 3, s. 346 – 363.

DOULÍK, P., ŠKODA, J. Tvorba a ověření nástrojů kvantitativní diagnostiky prekonceptů a možnosti jejího vyhodnocení. Pedagogika, 53, 2003, č. 2, s. 177 – 189.

EGER, L., ČERMÁK, J. Hodnocení burnout efektu u souboru českých učitelů. Pedagogika, 50, 2000, č. 1, s. 65 – 69.

CHRÁSKA, M. K současným trendům pedagogického výzkumu ve světě . Olomouc: Pedagogická fakulta UP, 1995.

CHRÁSKA, M. Metodologie řešení vybraných problémů v pedagogickém výzkumu . Olomouc: Pedagogická fakulta UP, 1991.

KOUKOLA, B. Psychická odolnost středoškoláků měřená dotazníkem SOC. Pedagogika, 50, 2000, č. 2, s. 173 – 180.

KRYKORKOVÁ, H., CHVÁL, M. Motivační předpoklady rozvoje metakognitivních dispozic. Pedagogika, 53, č. 1, s. 26 – 44.

MEDLÍNOVÁ, B. Trendy v experimentování a zneužívání návykových látek u dětí na ZŠ. Pedagogika, 50, 2000, č. 2, s. 256 – 271.

MORAVCOVÁ-SMETÁČKOVÁ, I. Představa typického učitele a typické učitelky u žáků 2. stupně základní školy. Pedagogika, 53, 2003, č. 1, s. 45 – 54.

MOUSSOVÁ, Z. H., HOFMANNOVÁ, M., NOVOTNÁ, J. Zábrany v učení. Pedagogika, 54, 2004, č. 1, s. 34 – 47.

NEZVALOVÁ, D. Akční výzkum ve škole. Pedagogika, 53, 2003, č. 3, s. 300 – 308.

PELIKÁN, J. Metodologie výzkumu osobnosti středoškolského profesora a jeho pedagogického působení . Praha: Univerzita Karlova, 1991.

POLECHOVÁ, P. Indikátory inkluze prostřednictvím Q-metodologie. In: Nové možnosti vzdělávání a pedagogický výzkum, edit.: Lukášová-Kantorková, Hana - Květoň, Pavel, 1. vyd., Ostrava, Ostravská unverzita - Pedagogická fakulta, 2001, s. 105-110, ISBN: 80-7042-181-9.


POLECHOVÁ, P. : Konfrontace názorů učitele a žáků na optimální podmínky učení užitím Q-metodologie. In: Informatorium Fakulty pedagogické UK, 2001, č.: 30, s. 3-4.

PRŮCHA, J. Pedagogické teorie a výzkumy na Západě . Praha: Univerzita Karlova, 1992.

PRŮCHA, J. Pedagogický výzkum: Uvedení do teorie a praxe . Praha: Karolinum, 1995.

PRŮCHA, J. Česká pedagogická věda v současnosti: Pokus o pozitivní reflexi stavu. Pedagogika, 55, 2005, č. 3, s. 230 – 247.

RABUŠICOVÁ, M., ČIHÁČEK, V., EMMEROVÁ, K., ŠEĎOVÁ, K. Role rodičů ve vztahu ke škole – empirická zjištění. Pedagogika, 53, 2003, č. 3, s. 309 – 320.

ŠIMONÍK, O. Pedagogický výzkum očima učitelů základních a středních škol. In Český pedagogický výzkum v současných společenských podmínkách. Brno : ČAPV a Ústav ped. věd FF MU, 1997. ISBN 80-7204-083-9, pp. 98-101. 1995, Šlapanice.

Nakladatelství portál - objednávka literatury
Předchozí
Následující