Speciální a inkluzivní pedagogika

Seminář III. - Podpora žáků s tělesným postižením a zdravotním oslabením

Klíčové pojmy:
zdravotní oslabení, tělesné postižení, primární vs. sekundární, vrozené vs. získané, tělesné postižení, bezbariérové prostředí, kompenzační pomůcky, ICT 

Zdravotní oslabení:
  •  alergická a astmatická onemocnění – astma bronchiale, cystická fi bróza, alergie (celiakie)
  • kožní onemocnění – psoriáza, ekzémy (atopický ekzém) 
  • poruchy metabolických procesů – diabetes mellitus, chronické onemocnění ledvin, infekční onemocnění jater (hepatitida), fenylketonurie
  • nádorová onemocnění – nádory zhoubné/nezhoubné, leukemie
  • záchvatová onemocnění – epilepsie
  • onemocnění trávicího traktu – Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida
  • onemocnění krve a kardiologická onemocnění – hemofilie, vrozené srdeční vady
  • psychiatrická onemocnění – schizofrenie, psychózy, dětské úzkosti, deprese, poruchy příjmu potravy
  • jiná, méně častá onemocnění – Prader-Willy syndrom atp. (In Čadová a kol., 2012)
Tělesné postižení:
  • vrozené nebo získané (úraz nebo choroba)
  • Typy:
    • vadné držení těla
    • obrny, amputace, malformace a deformace končetin
    • degenerativní onemocnění svalstva
    • stavy po úrazech s trvalými následky
    • mozková obrna
    • rozštěpy páteře (In Pipeková, J., 2010) 

Žák se zdravotním oslabením 

„Je nutné brát v potaz somato-psycho-sociální důsledky znevýhodnění.

  • Jakým způsobem jsou jednotlivé aspekty života dítěte ovlivněny? 
  • Somatický aspekt – časté hospitalizace, zdravotní péče, oslabení organizmu, únava, apod. 
  • Psychický aspekt – uvědomění znevýhodnění ovlivňuje psychiku. Ovlivňuje vnímání sebe sama, sebevědomí aj. 
  • Sociální aspekt – dítě může být vyloučené z kolektivu, mohou se zpřetrhávat se rodinné vazby vlivem pobytů v léčebnách, lázních, atp.

„Žáci se vzdělávají v běžné škole hlavního vzdělávacího proudu.
„Ovlivněná je dynamika vztahů žák-učitel-spolužáci.
„Nejlepší je chápající empatický přístup a co nejvyšší míra zapojené do školních aktivit s ohledem na omezení žáka.
„Otázky, které by si mělo klást bližší okolí dítěte:
1) Co je příčinou onemocnění a kdy se objevilo?
2) Jaká je prognóza?
3) Jaké jsou příznaky onemocnění?
4) Jaké úpravy probíhají v životosprávě?

  • dietní omezení, pohybový režim, edukační program, zařazení do kolektivu aj.

5) Jaké mohou nastat komplikace a krizové situace?
  • Rodiče by měli zvážit, které osobní informace o zdravotním stavu dítěte učiteli sdělí a jaké bude mít případné následky jejich nesdělení. Např.: krizová situace na školním výletě.

Žák s tělesným postižením

„
Široká heterogenní skupina žáků s různými projevy a mírou potřebné podpory.
„Může se jednat o kombinované postižení, či nikoliv
  • Častá je kombinace např. mentální postižení a tělesné postižení. 
  • Určuje se pak primární a sekundární postižení podle toho, které z nich má větší závažnost, hloubku a tím dopad na život daného člověka. 
  • Ovšem někdy může postižení mást. Ku příkladu mozková obrna může mít vliv na sníženou srozumitelnost řeči, což může na lidi neznalé problematiky působit i jako mentální postižení.
„„Vrozené VS získané postižení - Jaký může být rozdíl v životní situaci?

  • V případě vrozeného postižení je žákův vývoj sice více omezen, na druhou stranu se mnohdy lépe adaptuje.
  • Člověk se získaným postižením se musí vyrovnat s přijetím nové životní situace.

„Viditelnost postižení bohužel ovlivňuje jeho přijetí okolím.

  • Viz. dokument Jsme úplně normální, kde jeden účastník vypovídá, že lidé jsou odmítaví, předsudeční, nechtějí komunikovat, nebo jsou lítostiví, příp. úzkostiví a neví jak komunikovat nebo bývají hodně aktivní, možná až příliš?

„Mohou být opomíjeny potřeby dítěte
  • psychické, sociální, seberealizace a uznání. 
  • Oproti tomu biologické/fyzické potřeby často nemá problém okolí naplňovat. 
  • Proč myslíte že tomu tak je?

Úprava prostředí, bariéry a kompenzační pomůcky

  • „Motivovat a připravovat na školní docházku a následně výuku.
  • „Mít reálná očekávání.
  • „Účastnit se běžných aktivit školy za pomocí úprav prostředí a pomůcek.¹

    • Dokument Jsme úplně normální, kde dívka vysvětluje, jak okolí často nepřijímá, že chce provozovat běžné aktivity.

  • „Zplnomocňovat i žáky s postižením, aby chápali a nesli důsledky svého chování a přijali za ně zodpovědnost.
  • „Spolupracovat s rodiči a respektovat jejich právo na volbu výchovného stylu, preferencí spojených s výukou dítěte apod.
  • „Je nutné brát v potaz rodinou socioekonomickou situaci, rodinné vztahy, přístup rodičů k dítěti (odmítavý až hyperprotektivní), přístup rodičů ke škole a jejím zaměstnancům, celkovou rodinnou situaci spojenou s handicapem dítěte.
    • I když jsou rodiče odmítaví ke spolupráci, musíme hledat cesty, jak s nimi komunikovat a kompromisy. 
    • Rodiče jsou primárními vychovateli dítěte a v konečném důsledku s ním tráví nejvíce času, mají na něj největší vliv. 
  • „Spolupracovat s rodiči na doplňujícím domácím vzdělávání formou domácích úkolů a příprav. 
    • I kdybychom upravili výuku dítěti ideálním způsobem, bez zapojení rodičů se výsledky našich snah ve škole minimalizují.
  • „Respektování potřeb dítěte.
  • Samostudiu, sebevzdělávání a seberozvoj učitele (např. rozšiřování vlastních učitelských kompetencí).

Speciálně pedagogická podpora

  • Asistent pedagoga
  • Rehabilitační, kompenzační a učební pomůcky
  • Individuální vzdělávací plán
  • Podpora začlenění dítěte do kolektivu třídy
  • Spolupráce s dalšími organizacemi
  • Žáci se vzdělávají dle RVP ZV.
  • Úprava obsahu a rozsahu vzdělávání
  • Přiměřené tempo, individuální přístup k žákovi
  • Úprava hodnocení – počet chyb/správných odpovědí, procenta, slovní hodnocení. To umožní nenadhodnocovat a zároveň přednést hodnocení žákovi přijatelným zohledňujícím způsobem.
  • Využívat zdravotní tělesnou výchovu, motivace k pohybu!
  • Úkoly na motoriku mohou být velice náročné. Je nutná kompenzace, přípravná cvičení, relaxační cvičení…
Konvalinka a kol. Zásady správné komunikace s osobami s tělesným postižením 

(pozn. Nenechte se zmást názvem materiálu)

Podpora hrubé a jemné motoriky:
Čadová a kol. str. 57-65

Práce s kolektivem a úprava prostředí:
Čadová a kol. 90 - 99

Možné reakce a postoje dítěte ve škole

  • „Děti mohou v důsledku psychické zátěže způsobené závažností postižení neadekvátně reagovat na různé obtížné situace ve škole.
  • „Možné způsoby vyrovnání se situací
    • agrese, únik a jejich různé podoby, negativismus.
    • identifikace se silnější osobností, kompenzace v jiné oblasti, 
    • přeceňování svých schopností, upoutávání pozornosti, 
    • hledání viníka, izolace, regrese, únik do nemoci (psychosomatické obtíže)
  • „Všechny tyto projevy je nutné sledovat, řešit je a nejlépe jim předcházet.
  • Mohou ovlivňovat školní úspěšnost dítěte, třídní klima a celkově edukační proces.

Ukázky praktické pomoci a informace:
Pomoc s nastupováním do auta
Skládání mechanického vozíku

První pomoc při epileptickém záchvatu
První pomoc při hypoglykemickém šoku
První pomoc při anafylaktickém šoku

Inkluze v tělesné výchově: 
National Centre on Health, Physical Activity and Disability
Film pro zájemce:
Nedotknutelní - o osobní asistenci, vztahu asistenta a klienta a dilematu zda naplnit přání klienta nebo se řídit "nejlepším zájmem".

Přednáška TED - Stella Young

Pořad České televize - Klíč - Mozková obrna (dříve označována jako Dětská mozková obrna)

Dokumentární film: Jsme úplně normální (chodicilide.cz)

Literatura:
Katalog podpůrných opatření: Tělesná postižení a závažná onemocnění

Pipeková a kol. (2010) Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido.

Vítková, M. (2007). Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami I.: Education of pupils with special educational needs I. Brno: Paido.

Čadová E. (2012) Metodika práce se žákem s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním [Online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Hájková, V., & Strnadová, I. (2010). Inkluzivní vzdělávání: [teorie a praxe]. Praha: Grada.

Bartoňová, M., & Vítková, M. (2013). Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami VII: Education of pupils with special educational needs VII. Brno: Masarykova univerzita.


Předchozí
Následující