Teorie a metodika výchovy

Význam kritického myšlení v pedagogické profesi. Mediální gramotnost.

Přednášející a hlavní témata

Martina Kurowski, Katedra sociální pedagogiky

Výchova ke kritickému myšlení (KM): význam a základní charakteristiky KM, okruhy KM ve vzdělávání, metody aktivního učení, kognitivní zkreslení. Mediální gramotnost a mediální výchova, význam školy v chápání (mas)médií. Kritická reflexe mediálních sdělení: masmédia a jejich dopad na současnou společnost, zejména na individualitu dětí a mládeže. Manipulativní účinky médií. 

  • Studijní materiály před přednáškou zde.
  • Studijní materiály po přednášce zde.


Další odkazy a doplňující materiály:
Metody kritického a kreativního myšlení v informačním vzdělávání
Příspěvek je zaměřen na problematiku zavádění metod kritického a kreativního myšlení do informačního vzdělávání a ukazuje praktický příklad zavádění metod na kurzech a seminářích projektu CEINVE na Masarykově univerzitě. První část článku pojednává o potřebě zavádění metod do informačního vzdělávání. V druhé části jsou popsána témata předmětu Kreativní práce s informacemi vyučovaném na Masarykově univerzitě a jejich zařazení do Modelu informační gramotnosti dle KISK (tzv. Přechodový model).
Kognitivní zkreslení
Kognitivní zkreslení (anglicky cognitive bias) je systematická, opakovaná chyba v myšlení, rozhodování, odhadech, vzpomínkách, zapamatování a jiných myšlenkových procesech, přičemž závěry o jiných lidech a situacích mohou v těchto případech být vyvozeny nelogickým způsobem. Například konfirmační zkreslení je tendence vyhledávat pouze ty informace, které jsou v souladu s tím, čemu věříme. Paměťové zkreslení ovlivňují, na co a jak snadno si vzpomeneme. Lidé si například pravděpodobněji vzpomenou na události, které vnímají jako humorné a lépe si zapamatují údaje, které sami vytvoří. Vzpomínky, které se nám spojují s důležitými událostmi nebo silnými emocemi, se nám zdají přesnější.