Faktory, které ovlivňují slovní zásobu jazyka:

• Jazykové (proměňující se jazykový sytém)
• Mimojazykové (historické změny ve společnosti a v přírodě)
• Psychické (vliv lidského poznání a myšlení na vznik nových slov)

Lze pozorovat nárůst přejatých slov (především z angličtiny); nejčastěji se jedná o pojmy z ekonomie a počítačové techniky.

Obecné změny 

1. Unifikační tendence: neustálé, tendence ke zjednodušení celého jazykového systému
2. Jazyková diferenciace: různé varianty existujících jazykových prostředků (na hradu i hradě)  
   

Specifické současné změny 

1. Univerbizace: změna víceslovného pojmenování v jednoslovné
2. Multiverbizace: víceslovný opis místo jednoho výrazu
3. Internacionalizace: přejímání cizích slov, zejména z angličtiny (DNES zcela jednoznačně převládající tendence vývoje češtiny)
4. Demokratizace: rozšiřování okruhu uživatelů spisovného jazyka
5. Intelektualizace: zejména v odborném stylu, co nejpřesnější vyjadřování, sklony k abstrakci, odborné termíny
6. Terminologizace: zvyšuje se obecně počet odborných termínů užívaných běžně v mluvě 
   

Demokratizace jazyka 

• Týká se zvukové a tvaroslovné stránky.
• Přibližování kodifikace jazykovému úzu – ve spisovném jazyce dochází k uplatňování prostředků z běžně mluveného jazyka.
• Zvýšená míra hovorovosti, stírají se rozdíly mezi hovorovým a spisovným jazykem.
• Rozšiřování spisovné češtiny pomocí masmédií a školství, stírání teritoriálních rozdílů přibližováním spisovné češtiny jazyku živému, mluvenému.

• univerbizace – jedním slovem vyjádřen význam sousloví: akciovka, kabelovka, mikrovlnka, Václavák
• multiverbizace – více slovy vyjádřeno jedno slovo: divácké kruhy = diváci
• slangové výrazy: kalba = oslava, párty (mládežnický), barva = krev (myslivecký)
• příležitostné výrazy: jablkoholismus (obliba jablek), olivofil (obliba oliv)  
  

Intelektualizace jazyka 

• Týká se slovní zásoby a větné stavby.
• Internacionalizační tendence = mezinárodní, přejímání cizích slov.
• Vynucená v souvislosti s vědeckotechnickým pokrokem a složitostí mezilidských vztahů 
  
•  Zvyšování podílu odborného jazyka.
• Zejména v odborné literatuře – jmenné vazby, předložkové výrazy (v důsledku, za účelem, se zřetelem). 
• Vzrůstající počet abstraktních slov: image, promotion, dealerství.
• Posuny významu: scéna – hudební, politická; zápas – dříve boj „za pas“, dnes jakýkoliv .

Determinologizace jazyka 

• Některé termíny se stávají významově nepřesnými.
• Rozšiřují se do různých oblastí – z odborných do neodborných.
• Často k ní dochází v publicistice (např. médium, sféra, trend).
• Prostředek k obohacování neutrální slovní zásoby.
  

Terminologizace

• Opak determinologizace.
• Z běžného neutrálního slova se stává termín v odborném jazyce (např. myš u počítače).
  

Integrace

•  = sjednocování 
• Postupné stírání nářečních rozdílů.
• Některé nespisovné prostředky se stávají spisovnými, spisovné hovorové neutrálními (péct) a neutrální prostředky nabývají tvaru knižního (péci) .
  

Internacionalizace

• Přejímání slov nebo tvoření podle cizího vzoru v důsledku obohacování slovní zásoby.
• Zvyšuje se výskyt a používání cizích prvků v mateřském jazyce.
• Projev rozšiřování mezinárodních vztahů.
• Od 90. let čeština ovlivněna zejména angličtinou – anglicismy používá jak mládež, tak i státní úředníci či národní korporace: laser, design, kolchoz.

• Proti internacionalizaci působí v omezené míře tzv. nacionalizační tendence (především ve sportovní terminologii, např. fotbal – kopaná). 
  

Variantní jevy

Původně hovorové varianty pronikají i do neutrální vrstvy jazyka; především u prostředků hláskové a tvarové stavby:

Hlásková stavba:

• Uplatňování fonému í na úkor é 
• Slovesa: létat — lítat, zalévat — zalívat, obléknout — oblíknout 
• 2. stupeň příslovcí: lépe — líp, méně — míň 
• Zdrobněliny: pramének – pramínek, kolénko – kolínko 

Tvarová stavba:

• Podstatná jména rodu mužského neživotného v 6. p.: balíčcích – balíčkách, schůdcích – schůdkách
• 4. p. jednotného čísla zájmena ono: je — ho 
• 2. p. zájmena já: mne — mě 
• 2. p. zájmena on: bez něho — hovor. bez něj
• přítomný čas sloves typu maže/mazat: 1. os. jedn. mažu — kniž. maži, 3. os. množ. mažou — kniž. maží;
• kryje, kupuje/krýt, kupovat (1. os. jedn. kryji, kupuji — hovor. kryju, kupuju, 3. os. množ. kryjí, kupují — hovor. kryjou, kupujou)  

Obohacování české slovní zásoby

• Slovní zásoba každého jazyka podléhá vývojovým změnám.
• Z užívání mizí slova pojmenovávající zaniklé skutečnosti (přástky, chudobinec) a naproti tomu se vytváří slova nová, pojmenovávající nové skutečnosti (antibiotikum, restituce, friťák).
• Čeština má k vytváření nových slov k dispozici:
  • tvoření slov 
  • skládání slov 
  • tvoření zkratek a zkratkových slov
  • spojování slov v sousloví
  • přejímání slov z jiných jazyků
  • změna slovního významu  
    

Příklady ze současného vývoje 

• Hlásková stavba = hovorové prvky mohou nabývat neutrálnosti (např. uplatňování fonému í na úkor é: létat — lítat, méně – míň).
• Stylová neutralizace = vytlačování forem původně neutrálních do sféry knižní (např. infinitivní koncovka –ti, peku, pec, tluku, tluc).
• Uvolněná větná stavba = charakteristické pro spontánně mluvené projevy. volné přiřazování vět, vsuvkové vkládání vět, vytýkání větných členů, jejich osamostatňování (např. Dnes půjdu brzo spát, nevím sice, jestli usnu, ale půjdu brzo spát, Pavel odjel odpoledne do Bratislavy, já zítra ráno letadlem do Brna a dál autobusem, Zdenička zůstane dva dny sama doma, vadit jí to nebude, moc o naši společnost nestojí, … (M. Kundera) – volné přiřazování.
• Nepravé vztažné věty – místo vztažných zájmen „který, což“ používáme zájmena „ten, a to“ (např. Bartoš se vyhoupl na stůl, což dělával často → Bartoš se vyhoupl na stůl, a to dělával často.)

Útvary současného českého jazyka

• aktivní slovní zásoba (5-10 tisíc slov) x pasivní sl. zásoba
• spisovná čeština 
  • slova neutrální (otec, matka, dům, kniha) 
  • stylistický příznak: slova hovorová (táta), knižní (záhy), termíny (infinitiv), publicismy (tunelovat), poetismy (truchlivý)
  • časové hledisko: archaismy (anžto), historismy (čeledín), neologismy (bionafta) 
• nespisovná čeština
  • zeměpisné hledisko: obecná čeština (interdialekty … malý město, vokno), dialekty (středomoravské, východomoravské, slezské … - šalina, múcha)
  • sociální hledisko: slang (bižule), argot (loch), profesní mluva (jipka) 
    

Lingvistické disciplíny 

• lingvistika – věda zkoumající jazyk
• jazyk – komplexní systém, pomocí něhož je možné se dorozumívat, popisovat věci, myšlenky, … 

1. Fonetika a fonologie – hláskosloví, zvuková stránka jazyka
2. Morfologie – tvarosloví, obměny tvarů slov – skloňování, časování
3. Lexikologie a sémantika – význam slov, slovní zásoba, slovotvorba
4. Syntax – skladba, pořádek slov ve větě, větné členy 

Speciální lingvistické disciplíny

1. Etymologie – nauka o původu slov 
2. Dialektologie – nauka o dialektech, nářečích
3. Textová lingvistika – větné konstrukce jako celek (odstavce, texty,..)
4. Sémantika – nauka o významech slov
5. Onomastika - nauka o vlastních jménech
6. Sociolingvistika – vztahy jazyka a společnosti
7. Matematická lingvistika – statistické a matematické metody při studiu jazyka
8. Korpusová lingvistika – vývoj českého jazyka v korpusových (elektronických) příručkách