Rozvrh a důležité organizační informace
Přednáška: liché středy, 14:00 - 15:40
Pro kurz je formálně vyčleněna posluchárna P52, vzhledem k aktuální epidemiologické situaci a zákazu kontaktní výuky budou přednášky probíhat - a to pravděpodobně v průběhu celého podzimního semestru - on-line formou. Pro realizaci přednášek bude využita platforma zoom, přednášky budou uskutečněny synchronně ve dnech a hodinách uvedených v harmonogramu níže. Pro přihlášení budou všichni studenti a vyučující předmětu používat jeden rekurentní odkaz, který jim bude zaslán hromadným e-mailem na začátku semestru a poté ještě bezprostředně po ukončení možnosti změn v registraci a zápisů předmětů (tj. 14 dní po začátku semestru). Mimo to bude odkaz uložen v ISu ve studijních materiálech, složka organizační pokyny. Při přihlášení do zoomu si jako identifikátor volte svoje jméno a příjmení, nepoužívejte za tímto účelem různé přezdívky apod.
S ohledem na další vývoj epidemiologické situace se organizační záležitosti kurzu mohou měnit v průběhu semestru, všechny podstatné změny budou zaneseny v této interaktivní osnově a studenti i vyučující o nich budou informování e-mailem.
Harmonogram
7.10.2020 | Úvodní informace ke kurzu. Specifika intelektově nadaných dětí. Cílem přednášky je seznámit studenty s identifikací, vývojem a typy nadaných dětí a upozornit na specifické skupiny nadaných žáků, kteří si zasluhují intenzivní psychologickou pozornost. (Portešová) |
21.10.2020 | Vzdělávací systémy. Základní vhled do vzdělávacích systémů v kontextu evropských a světových vzdělávacích strategií. Metody mezinárodního hodnocení kvality vzdělávání – v oblasti výkonu a well-beingu studentů (PISA, HBSC, aj.). Princip internacionalizace ve vzdělání. Specifika vzdělávacích strategií konkrétních zemí a jejich vliv na well-being studentů. Vzdělávací systém v rozvojových zemích. (Šromová) |
4.11.2020 | Vliv učitele na vzdělávání žáků. V rámci přednášky budou studentům představeny teoretické základy týkající se vlivu učitele na vzdělávání žáků. Kromě české literatury bude důraz kladen také na nové výzkumy v této oblasti. Dále budou představeny příklady z praxe, na kterých budou studenti moci vidět, jakým způsobem se učitel podílel pozitivně nebo negativně na vzdělávání žáků. Následovat bude diskuze. (Daňsová, Hanáčková) |
18.11.2020 | Dyskalkulie. Problematika vývojové dyskalkulie a její diagnostiky: podstata a příčiny narušení matematických schopností; vymezení, typologie, etiologie, modely, komorbidita dyskalkulie; diagnostika dyskalkulie - význam časné identifikace, screening dyskalkulie, diagnostické metody, využití měření nesymbolických početních dovedností pro časnou diagnostiku dyskalkulie. (Šamajová) |
2.12.2020 | Zásady efektivního řízení třídy (classroom management, CM). Význam CM, faktory CM na straně žáků/učitele, zásady CM, cíle a strategie CM, prostředky CM. Prevence problémového/rizikového chování (Positive Behavior Support, PBS): model PBS (úrovně intervence); preventivní programy (práce s třídním kolektivem) - obecné zásady efektivní prevence, mapování vztahů ve třídě, zaměření, příprava a realizace preventivního programu, pravidla třídy, preventivní aktivity. (Šamajová). |
16.12.2020 | Školní třída a žák jako součást třídy. Školní třída jako sociální skupina, komunikační vzorce ve třídě. Zásady efektivního řízení třídy, prevence rizikového chování. Vnitřní a vnější diferenciace a jejich dopad na studijní výsledky a na sebepojetí žáků. Psychosociální klima školní třídy, způsoby jeho zjišťování a možnosti jeho ovlivňování. Kultura školy a intervence měnící kulturu školy. (Macek) |
6.1.2021 | Základní teorie učení - biologické, behaviorální, konstruktivistické. Nejdůležitější teorie a přístupy k učení a jejich přínos k pochopení tohoto procesu. Analýza „tradičního“ způsobu výuky a jeho efektivity z hlediska psychologie. Pohled na učení v behaviorismu, kognitivním a sociálním konstruktivismu, přednosti a nedostatky každého z těchto směrů. Vybrané neuropsychologické aspekty učení. Individuální rozdíly mezi žáky, kognitivní styly a styly učení – vymezení, definice, vlivné přístupy a jejich kritické zhodnocení. (Straka) |
Prezentace z jednotlivých přednášek budou vloženy v příslušných složkách ve studijních materiálech v ISu, předpokládá se jejich průběžné studium v průběhu semestru, z obsahu prezentací budou (vedle obsahu povinné literatury) vycházet otázky v závěrečném zkouškovém testu.
Literatura
Základní
- Bude upřesněno/specifikováno vždy po každé přednášce.
Rozšířená
- Ming-tak, H., & Wai-shing, L. (2008). Classroom Management : Creating a Positive Learning Environment.
- Lacinová, L., Macek, P. Umemura, T., Seryjová-Juhová, D., Horská, E., Pivodová, L., Kraus, J., & Daňsová, P. (2018). Všichni moji blízcí : adolescenti a dospělí kolem nich.
- Luciarello, J. & Naff, D. (2013). How Do I Get My Students Over Their Alternative Conceptions (Misconceptions) for Learning?
- Jackson, C., Henderson, M., Frank, J. W., & Haw, S. J. (2012). An overview of prevention of multiple risk behaviour in adolescence and young adulthood. Journal of Public Health (Oxf).
- Emmer, E. T., & Stough, L. M. (2001). Classroom management: A critical part of educational psychology, with implications for teacher education. Educational Psychologist, 36(2), 103-112.
- Marzano, R.J., Marzano, J.S., & Pickering, D. (2003). Classroom management that works : research-based strategies for every teacher.
- Mareš, J. & Křivohlavý, J. (1995). Komunikace ve škole.
- Larson, J. E. (2009). Educational psychology.
- Seifert, K. Educational Psychology.
- Hejný, M. & Kuřina, F. (2015) Dítě, škola a matematika : konstruktivistické přístupy k vyučování.
- Emmer, E.T. & Sabornie, E.J. (2015). Handbook of classroom management.
- Fontana, D. (2014). Psychologie ve školní praxi : příručka pro učitele.
- Mareš, J. (2013). Pedagogická psychologie.
- Krejčová, L. (2013). Žáci potřebují přemýšlet : co pro to mohou udělat jejich učitelé.
- Vágnerová, M. (2001). Kognitivní a sociální psychologie žáka základní školy.
Podmínky ukončení kurzu
a) Semestrální úkol. Každý student si dle vlastního výběru zvolí tři témata z oblasti pedagogické a školní psychologie, přečte si ke každému tématu jeden, případně více odborných článků, a pokusí se jejich obsah přeformulovat tak, aby bych srozumitelný širší laické veřejnosti (text by se měl stylisticky podobat článku ve vědecké či vzdělávací příloze denního tisku; zejména je nutné dát pozor na to, aby text implicitně nepředpokládal psychologické znalosti, které většina lidí bez specializovaného vzdělání nemá, případně tyto přesahy v rámci samotného textu přístupnou formou osvětlit). Rozsah textu pro každé téma: 2-3 normostrany + seznam použité literatury. Jako podklad pro seminární úkol je možné využít pouze články v odborných časopisech, NE kapitoly v učebnicích! Zdrojové články mohou být v českém, slovenském nebo anglickém jazyce. Využití zdrojů v jiném než v některém z těchto jazyků je obecně také možné, nutná je ale předchozí konzultace s vyučujícím. Hodnocení každého zpracovaného tématu: 0 bodů - úkol nesplněn, nebo splněn ve zcela nevyhovující kvalitě; 5 bodů - úkol splněn standardním způsobem; 10 bodů - mimořádně zdařilé a kvalitní splnění úkolu. Za celý seminární úkol je tedy možné získat hodnocení v rozsahu 0-30 bodů. Text ke každému tématu by měl dodržovat následující strukturu: a) Úvod - představení tématu, uvedení, proč autork/ka považuje téma za důležité; b) Vlastní popis problematiky a relevantních výzkumných zjištění; c) Shrnutí, včetně doporučení pro praxi (pedagogickou, přínos pro vlastní studium čtenářů apod.)
Kritéria hodnocení: dodržení předepsané struktury a rozsahu, srozumitelnost, přiměřená stylistická úroveň, volba metodologicky kvalitních primárních zdrojových článků.
Termín odevzdání: 15. prosince 2020. Odevzdávárna bude otevřena od počátku semestru. Odevzdávejte prosím všechny tři soubory (každý soubor = 1 zpracované téma) společně, ne po částech.
b) Zkouška - závěrečný test na PC. V závislosti na epidemiologické situaci buď on-line, nebo v učebně na FSS - o konkrétní formě budou studenti před koncem semestru včas informováni. Písemná zkouška bude mít formu vědomostního testu s otevřenými i uzavřenými otázkami, pokrývajícími témata přednášek a specifikované literatury. Zkouškový test bude hodnocen v rozsahu 0-70 bodů, maximálně je tedy možné získat 100 bodů za celý kurz.