Psychologie výchovy a vzdělávání
Mgr. Ondřej Straka, Ph.D.
Psychologie výchovy a vzdělávání

Rozvrh a důležité organizační informace


Přednáška: liché středy, 14:00 - 15:40


Pro kurz je formálně vyčleněna posluchárna P52, vzhledem k aktuální epidemiologické situaci a zákazu kontaktní výuky budou přednášky probíhat - a to pravděpodobně v průběhu celého podzimního semestru - on-line formou. Pro realizaci přednášek bude využita platforma zoom, přednášky budou uskutečněny synchronně ve dnech a hodinách uvedených v harmonogramu níže. Pro přihlášení budou všichni studenti a vyučující předmětu používat jeden rekurentní odkaz, který jim bude zaslán hromadným e-mailem na začátku semestru a poté ještě bezprostředně po ukončení možnosti změn v registraci a zápisů předmětů (tj. 14 dní po začátku semestru). Mimo to bude odkaz uložen v ISu ve studijních materiálech, složka organizační pokyny. Při přihlášení do zoomu si jako identifikátor volte svoje jméno a příjmení, nepoužívejte za tímto účelem různé přezdívky apod.

S ohledem na další vývoj epidemiologické situace se organizační záležitosti kurzu mohou měnit v průběhu semestru, všechny podstatné změny budou zaneseny v této interaktivní osnově a studenti i vyučující o nich budou informování e-mailem.


Harmonogram


7.10.2020Úvodní informace ke kurzu. Specifika intelektově nadaných dětíCílem přednášky je seznámit studenty s identifikací, vývojem a typy nadaných dětí a upozornit na specifické skupiny nadaných žáků, kteří si zasluhují intenzivní psychologickou pozornost. (Portešová)
21.10.2020Vzdělávací systémyZákladní vhled do vzdělávacích systémů v kontextu evropských a světových vzdělávacích strategií. Metody mezinárodního hodnocení kvality vzdělávání – v oblasti výkonu a well-beingu studentů (PISA, HBSC, aj.). Princip internacionalizace ve vzdělání. Specifika vzdělávacích strategií konkrétních zemí a jejich vliv na well-being studentů. Vzdělávací systém v rozvojových zemích. (Šromová)
4.11.2020Vliv učitele na vzdělávání žákůV rámci přednášky budou studentům představeny teoretické základy týkající se vlivu učitele na vzdělávání žáků. Kromě české literatury bude důraz kladen také na nové výzkumy v této oblasti. Dále budou představeny příklady z praxe, na kterých budou studenti moci vidět, jakým způsobem se učitel podílel pozitivně nebo negativně na vzdělávání žáků. Následovat bude diskuze. (Daňsová, Hanáčková)
18.11.2020DyskalkulieProblematika vývojové dyskalkulie a její diagnostiky: podstata a příčiny narušení matematických schopností; vymezení, typologie, etiologie, modely, komorbidita dyskalkulie; diagnostika dyskalkulie - význam časné identifikace, screening dyskalkulie, diagnostické metody, využití měření nesymbolických početních dovedností pro časnou diagnostiku dyskalkulie. (Šamajová)
2.12.2020Zásady efektivního řízení třídy (classroom management, CM).  Význam CM, faktory CM na straně žáků/učitele, zásady CM, cíle a strategie CM, prostředky CM. Prevence problémového/rizikového chování (Positive Behavior Support, PBS): model PBS (úrovně intervence); preventivní programy (práce s třídním kolektivem) - obecné zásady efektivní prevence, mapování vztahů ve třídě, zaměření, příprava a realizace preventivního programu, pravidla třídy, preventivní aktivity. (Šamajová).
16.12.2020Školní třída a žák jako součást třídy. Školní třída jako sociální skupina, komunikační vzorce ve třídě. Zásady efektivního řízení třídy, prevence rizikového chování. Vnitřní a vnější diferenciace a jejich dopad na studijní výsledky a na sebepojetí žáků. Psychosociální klima školní třídy, způsoby jeho zjišťování a možnosti jeho ovlivňování. Kultura školy a intervence měnící kulturu školy. (Macek)
6.1.2021Základní teorie učení - biologické, behaviorální, konstruktivistickéNejdůležitější teorie a přístupy k učení a jejich přínos k pochopení tohoto procesu. Analýza „tradičního“ způsobu výuky a jeho efektivity z hlediska psychologie. Pohled na učení v behaviorismu, kognitivním a sociálním konstruktivismu, přednosti a nedostatky každého z těchto směrů. Vybrané neuropsychologické aspekty učení. Individuální rozdíly mezi žáky, kognitivní styly a styly učení – vymezení, definice, vlivné přístupy a jejich kritické zhodnocení. (Straka)

Prezentace z jednotlivých přednášek budou vloženy v příslušných složkách ve studijních materiálech v ISu, předpokládá se jejich průběžné studium v průběhu semestru, z obsahu prezentací budou (vedle obsahu povinné literatury) vycházet otázky v závěrečném zkouškovém testu.


Literatura


Základní

  • Bude upřesněno/specifikováno vždy po každé přednášce.

Rozšířená

  • Ming-tak, H., & Wai-shing, L. (2008). Classroom Management : Creating a Positive Learning Environment.
  • Lacinová, L., Macek, P. Umemura, T., Seryjová-Juhová, D., Horská, E., Pivodová, L., Kraus, J., & Daňsová, P. (2018). Všichni moji blízcí : adolescenti a dospělí kolem nich.
  • Luciarello, J. & Naff, D. (2013). How Do I Get My Students Over Their Alternative Conceptions (Misconceptions) for Learning?
  • Jackson, C., Henderson, M., Frank, J. W., & Haw, S. J. (2012). An overview of prevention of multiple risk behaviour in adolescence and young adulthood. Journal of Public Health (Oxf).
  • Emmer, E. T., & Stough, L. M. (2001). Classroom management: A critical part of educational psychology, with implications for teacher education. Educational Psychologist, 36(2), 103-112.
  • Marzano, R.J., Marzano, J.S., &  Pickering, D. (2003). Classroom management that works : research-based strategies for every teacher.
  • Mareš, J. & Křivohlavý, J. (1995). Komunikace ve škole.
  • Larson, J. E. (2009). Educational psychology.
  • Seifert, K. Educational Psychology.
  • Hejný, M. & Kuřina, F. (2015) Dítě, škola a matematika : konstruktivistické přístupy k vyučování.
  • Emmer, E.T. & Sabornie, E.J. (2015). Handbook of classroom management.
  • Fontana, D. (2014). Psychologie ve školní praxi : příručka pro učitele. 
  • Mareš, J. (2013). Pedagogická psychologie.
  • Krejčová, L. (2013). Žáci potřebují přemýšlet : co pro to mohou udělat jejich učitelé.
  • Vágnerová, M. (2001). Kognitivní a sociální psychologie žáka základní školy.

Podmínky ukončení kurzu


a) Semestrální úkol. Každý student si dle vlastního výběru zvolí tři témata z oblasti pedagogické a školní psychologie, přečte si ke každému tématu jeden, případně více odborných článků, a pokusí se jejich obsah přeformulovat tak, aby bych srozumitelný širší laické veřejnosti (text by se měl stylisticky podobat článku ve vědecké či vzdělávací příloze denního tisku; zejména je nutné dát pozor na to, aby text implicitně nepředpokládal psychologické znalosti, které většina lidí bez specializovaného vzdělání nemá, případně tyto přesahy v rámci samotného textu přístupnou formou osvětlit). Rozsah textu pro každé téma: 2-3 normostrany + seznam použité literatury. Jako podklad pro seminární úkol je možné využít pouze články v odborných časopisech, NE kapitoly v učebnicích! Zdrojové články mohou být v českém, slovenském nebo anglickém jazyce. Využití zdrojů v jiném než v některém z těchto jazyků je obecně také možné, nutná je ale předchozí konzultace s vyučujícím. Hodnocení každého zpracovaného tématu: 0 bodů - úkol nesplněn, nebo splněn ve zcela nevyhovující kvalitě; 5 bodů - úkol splněn standardním způsobem; 10 bodů - mimořádně zdařilé a kvalitní splnění úkolu. Za celý seminární úkol je tedy možné získat hodnocení v rozsahu 0-30 bodů. Text ke každému tématu by měl dodržovat následující strukturu: a) Úvod - představení tématu, uvedení, proč autork/ka považuje téma za důležité; b) Vlastní popis problematiky a relevantních výzkumných zjištění; c) Shrnutí, včetně doporučení pro praxi (pedagogickou, přínos pro vlastní studium čtenářů apod.)

Kritéria hodnocení: dodržení předepsané struktury a rozsahu, srozumitelnost, přiměřená stylistická úroveň, volba metodologicky kvalitních primárních zdrojových článků.

Termín odevzdání: 15. prosince 2020. Odevzdávárna bude otevřena od počátku semestru. Odevzdávejte prosím všechny tři soubory (každý soubor = 1 zpracované téma) společně, ne po částech.

b) Zkouška - závěrečný test na PC. V závislosti na epidemiologické situaci buď on-line, nebo v učebně na FSS - o konkrétní formě budou studenti před koncem semestru včas informováni. Písemná zkouška bude mít formu vědomostního testu s otevřenými i uzavřenými otázkami, pokrývajícími témata přednášek a specifikované literatury. Zkouškový test bude hodnocen v rozsahu 0-70 bodů, maximálně je tedy možné získat 100 bodů za celý kurz.

Předchozí
Následující